V českém zdravotnictví přibývá studentů, kteří se připravují na práci lékařů, sester a dalších zdravotnických profesí. Počet nově přijímaných studentů všeobecného lékařství se oproti období před spuštěním vládního programu zvýšil o 30,9 procenta. Každý rok tak na lékařské fakulty nastupuje v průměru kolem 2 220 nových studentů a ve všech ročnících nyní studuje více než 12 200 budoucích lékařů.
Podobný trend se začíná projevovat také u nelékařských zdravotnických profesí. V případě všeobecných sester se počet nově zapsaných studentů v prvním roce nového programu zvýšil téměř o 40 procent. Miliardové investice do vzdělávání tak začínají přinášet první měřitelné výsledky. Otázkou ale zůstává, jak rychle se vyšší počty studentů promění v dostatek zdravotníků přímo v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních.
Když stát vsadil na více lékařů
Nedostatek zdravotnického personálu není v Česku novým problémem. Už před několika lety upozorňovaly zdravotnické statistiky na stárnutí části lékařského i nelékařského personálu a na riziko budoucích odchodů do důchodu.
Odpovědí se stal Vládní program podpory výchovy lékařů, který byl schválen v roce 2019. Jeho původním cílem bylo zvýšit kapacity pro vzdělávání studentů všeobecného lékařství o 15 procent.
Výsledek je výrazně vyšší. Lékařské fakulty dokázaly kapacity navýšit o 30,9 procenta. Průměrný roční počet nově zapsaných studentů vzrostl z 1 680 v období let 2015 až 2018 na současných přibližně 2 220 studentů. To představuje nárůst o zhruba 540 nových studentů ročně.
Celkem nyní na českých lékařských fakultách studuje více než 12 200 studentů lékařských oborů. V následujících letech by mělo studium každoročně úspěšně dokončovat více než 1 800 mladých lékařek a lékařů, tedy o více než 350 absolventů ročně, než tomu bylo před navýšením kapacit.
Podle současného vyhodnocení programu by při jeho pokračování po dobu deseti let a déle mohlo dojít k omlazení až 43 procent lékařského personálu působícího ve veřejném zdravotním pojištění.
Více studentů ale neznamená okamžitě více lékařů
Je důležité si uvědomit, že zvýšení počtu studentů se v nemocnicích neprojeví ze dne na den. Studium všeobecného lékařství trvá šest let a po jeho dokončení následuje další specializační vzdělávání.
První výsledky už se ale začínají objevovat. Podle aktuálního hodnocení programu počty absolventů částečně vzrostly již v minulém roce a v dalších letech by měl jejich počet dále růst.
Zároveň nejde jen o to, kolik mladých lidí medicínu vystuduje. Pro české zdravotnictví je zásadní také to, kolik absolventů skutečně zůstane pracovat v tuzemsku.
Podle údajů, které prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, zůstává v České republice více než 90 procent absolventů lékařských fakult. U nelékařských zdravotnických pracovníků se podíl pohybuje přibližně mezi 85 a 90 procenty.
Obavy, že by stát financoval vzdělávání zdravotníků, kteří následně ve velkém odcházejí do zahraničí, tak podle dostupných dat nejsou důvodem ke zpochybňování navyšování vzdělávacích kapacit.
Pomáhají také lékařské fakulty
Navýšení počtu studentů se neobešlo bez změn na samotných lékařských fakultách. Ty musely rozšířit výukové kapacity, posílit personální zabezpečení a současně zachovat kvalitu náročného studia.
Příkladem je Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, která se do vládního programu rovněž zapojila. Fakulta v posledních letech výrazně rozvíjela také praktickou a simulační výuku, mimo jiné prostřednictvím svého Simulačního centra SIMU.
Právě podobná moderní výuková pracoviště umožňují studentům získávat praktické zkušenosti ještě předtím, než nastoupí do skutečného provozu nemocnic.
Navýšení kapacit proto neznamená pouze přijmout více lidí do prvních ročníků. Školy musí mít také dostatek pedagogů, výukových prostor, technického vybavení a možností pro praktickou výuku.
Nejde jen o lékaře. Přibývají také budoucí sestry
Personální problém českého zdravotnictví se samozřejmě netýká pouze lékařů. Nemocnice a další zdravotnická zařízení potřebují také všeobecné a dětské sestry, porodní asistentky, zdravotnické záchranáře, radiologické asistenty nebo nutriční terapeuty.
Proto byl nedávno schválen také vládní program podpory vysokoškolského vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Vedle lékařských fakult se do něj zapojilo dalších 11 vysokých škol.
Program se zaměřuje na obory, které jsou z hlediska budoucího personálního zajištění zvlášť důležité. Cílem je v průběhu následujících let výrazně zvýšit počet vysokoškolsky vzdělaných zdravotnických pracovníků.
První výsledky jsou přitom vidět už nyní. V prvním roce programu vzrostl počet nově zapsaných studentů celkem o více než 20 procent. U všeobecných sester byl nárůst téměř 40 procent. Na vysokých školách přibylo meziročně 430 nových studentů a celkový počet studujících budoucích všeobecných sester dosáhl 1 861.
Program má vychovat tisíce nových zdravotníků
Podle nastavených cílů má program během následujících dvanácti let přispět k přípravě více než 21 tisíc nových vysokoškolsky vzdělaných nelékařských zdravotnických pracovníků.
Největší část mají tvořit všeobecné a dětské sestry a porodní asistentky. Program počítá také s výrazným navýšením počtu zdravotnických záchranářů, radiologických asistentů a nutričních terapeutů.
Pro české zdravotnictví je tento krok důležitý především kvůli stárnutí populace a rostoucí potřebě dlouhodobé, geriatrické a paliativní péče. Více absolventů má pomoci zabránit tomu, aby se nedostatek personálu v těchto oblastech v budoucnu dále prohluboval.
Samotné školy ale problém nevyřeší
Navýšení počtu studentů je důležitý krok, ale samo o sobě personální krizi ve zdravotnictví nevyřeší.
Nově vystudovaní lékaři a zdravotníci musí mít důvod v systému zůstat. Ministerstvo zdravotnictví proto upozorňuje také na další opatření, která mají na vzdělávání navazovat. Patří mezi ně například posilování kompetencí sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, podpora specializačního vzdělávání v ohrožených oborech nebo posilování dlouhodobé, geriatrické a paliativní péče.
Důležitá je také organizace samotné zdravotní péče. Podle odborníků nebude možné personální situaci řešit pouze tím, že se bude do systému přidávat stále více lidí. Bude nutné také efektivněji využívat jejich kompetence a přizpůsobovat strukturu zdravotní péče měnící se demografické situaci.
Čísla vypadají dobře. Teď musí přijít praxe
České zdravotnictví tak má za sebou důležitý krok. Počet studentů medicíny se podařilo zvýšit výrazně nad původní plán a první výsledky jsou vidět také u vzdělávání sester a dalších zdravotnických profesí.
To ale ještě neznamená, že jsou personální problémy vyřešené. Mezi studentem prvního ročníku a zkušeným lékařem nebo sestrou v nemocnici stojí několik let studia, odborné praxe a dalšího vzdělávání.
Skutečný úspěch vládních programů se proto nebude měřit pouze počtem lidí přijatých na vysoké školy. Rozhodující bude, kolik absolventů za několik let skutečně nastoupí do českého zdravotnictví, zůstane v něm a bude ochotno pracovat tam, kde jsou jejich služby nejvíce potřeba.
První čísla jsou každopádně povzbudivá. Česko dnes vzdělává výrazně více budoucích lékařů a začíná zvyšovat také počty budoucích sester a dalších zdravotníků. Zda se tento nárůst promění v dostatek personálu v ordinacích, nemocnicích a dalších zařízeních, ukážou až následující roky.