Myslíte si, že věková diskriminace se týká až lidí těsně před důchodem? Hluboký omyl. Nejnovější rozsáhlý výzkum odhalil mrazivou realitu českého trhu práce, kde neviditelná stopka přichází mnohem dříve, než si kdokoli z nás dokázal představit. Stačí jeden nenápadný údaj v životopise a vaše šance na úspěch začnou okamžitě prudce klesat.
Neviditelná bariéra, která začíná příliš brzy
Mnoho lidí žije v uklidňující představě, že věková diskriminace na trhu práce je problémem, který se jich začne týkat až v předdůchodovém věku, tedy po padesátém pátém či šedesátém roce.
Tento hluboce zakořeněný mýtus však nyní definitivně padl. Krutá realita ukazuje, že neviditelná stopka přichází mnohem dříve.
Zásadní zlom vnímání přinesla rozsáhlá výzkumná zpráva s názvem „Diskriminace uchazečů o zaměstnání na trhu práce: Zpráva z korespondenčního experimentu v České republice“, která byla zveřejněna 13. srpna 2026. Tento unikátní výzkum zadala Kancelář veřejného ochránce práv pod vedením zástupce ombudsmanky Víta Alexandera Schorma. Samotnou realizaci zajistil specializovaný výzkumný tým z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
Matematika odmítnutí: Každý rok po čtyřicítce vás stojí šanci
Výzkumníci pod vedením docenta Štěpána Mikuly zvolili mimořádně přesnou metodiku korespondenčního experimentu. Na reálné pracovní nabídky z databáze Úřadu práce ČR rozeslali celkem 4 280 fiktivních životopisů mužů ve věku 40 až 55 let.
Všechny profily nesly běžná česká jména a uváděly bydliště v blízkosti inzerované pozice, přičemž věk nebyl v životopisech napsán přímo, ale zaměstnavatelé jej odhadovali z roku ukončení studia.
Výsledky tohoto testu jsou pro českou společnost alarmující. Zatímco věková skupina 40 až 44 let zaznamenala pozitivní odezvu v 28,9 % případů, u starších uchazečů ve věku 51 až 55 let úspěšnost klesla o téměř 3 procentní body na přibližně 26,1 %.
Každý další rok věku po překročení čtyřicítky tak neúprosně snižuje šanci na pozitivní reakci zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu.
Sám vedoucí výzkumného týmu Štěpán Mikula přiznává, že takto brzký nástup předsudků nečekal.
Detekovaná diskriminace již od 40 let je pro mě trochu překvapivá. Očekávali jsme její nástup až v trochu vyšším věku. Už ve středním věku snižuje každý rok šanci na pozitivní reakce zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu,
potvrzuje renomovaný ekonom.
Jak funguje tiché vyřazování v praxi?
Představte si modelovou situaci, která se denně odehrává v desítkách českých firem.
Pětačtyřicetiletý Petr se uchází o pozici administrativního pracovníka, která přesně odpovídá jeho dvacetileté praxi a získanému vzdělání. V souladu s moderními doporučeními ve svém životopise záměrně neuvádí datum narození ani věk, ale musí uvést rok ukončení střední školy, kterým je rok 1999.
Náborový pracovník si z roku maturity velmi snadno spočítá, že Petrovi je přibližně 45 let. Přestože Petr do puntíku splňuje všechny požadavky inzerátu, personalista jeho životopis chladnokrevně vyřadí a upřednostní mladšího uchazeče, například s rokem maturity 2015.
Učiní tak s tichým a ničím nepodloženým předpokladem, že mladší lidé jsou flexibilnější, tvárnější a lépe zapadnou do mladého kolektivu.
Petr nakonec obdrží pouze strohé automatické zamítnutí bez udání jakéhokoli důvodu, případně se nedočká vůbec žádné odpovědi. Skutečný důvod svého odmítnutí, kterým je jeho věk, se nikdy oficiálně nedozví. Nemá tak absolutně žádnou možnost tuto skrytou diskriminaci jakkoli právně prokázat.
Hněv a bezmoc, které nikdo neslyší
Frustrace lidí v produktivním věku, kteří narážejí na tuto neviditelnou zeď, neustále roste.
Slova jednoho z uchazečů, který svou zkušenost sdílel v internetové diskusi na téma ageismu, mluví za vše:
Novinka pro náboráře a zaměstnavatele, kteří tohle dělají: jednou trefíte čtyřicítku taky. Odpálí nás jen na základě domněnek! Nemají ani tu slušnost, aby nám zavolali nebo nás aspoň pozvali na pohovor. Je to fakt nechutný,
píše frustrovaný uchazeč v diskusi na pracovním portálu.
Když se předsudky maskují za provozní důvody
Kancelář veřejného ochránce práv se ve své praxi pravidelně setkává s případy, kdy jsou uchazeči odmítáni na základě absurdních či nezákonných kritérií.
Příkladem je muž, který byl odmítnut v automobilovém průmyslu bezprostředně po telefonátu s náboráři. Ti se otevřeně odvolávali na jeho vyšší věk a fyzickou náročnost práce, nicméně tuto diskriminaci se nakonec nepodařilo právně prokázat.
V jiném případě, který se týkal inzerátu na pozici ‚recepční-obsluha wellness‘, zaměstnavatel přímo v textu preferoval ženy ve věku 25 až 40 let. Své rozhodnutí obhajoval údajnou „nespolehlivostí a nestálostí mladých žen“. V tomto případě již ombudsman jednoznačně konstatoval přímou diskriminaci na základě věku a pohlaví.
Výzkum navíc odhalil další znepokojivý fenomén na českém trhu práce. Životopisy s běžnými českými jmény získávaly výrazně méně pozitivních reakcí u pozic, které byly v inzerátech označeny jako vhodné pro občany třetích zemí než u ostatních běžných pozic.
Ukazuje se tak, že předsudky a škatulkování prostupují náborovými procesy v mnohem větší míře, než si je česká společnost ochotna připustit.