Centrální banka sice v uplynulých letech výrazně snížila svou základní úrokovou sazbu, ale tisíce českých rodin přesto čeká drsný finanční náraz. Jak je možné, že zatímco firmám úvěry zlevňují téměř okamžitě, běžní lidé při refixaci zaplatí o tisíce korun měsíčně více? Odpověď se skrývá v neúprosném mechanismu finančního trhu, který právě teď rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Hra o tisíce korun: Když se sen o levném bydlení střetne s realitou
Mezi prosincem 2023 a květnem 2025 klesla základní dvoutýdenní repo sazba České národní banky ze 7,00 % na 3,50 %. Pro mnohé to byl signál k oslavě a naděje na levnější úvěry.
Jenže realita všedních dnů ukazuje, že cesta peněz od centrální banky k peněženkám běžných občanů je mnohem trnitější, než se na první pohled zdá. Zatímco v červnu 2026 sazba mírně stoupla na 3,75 % a v srpnu téhož roku na této úrovni zůstala, trh s hypotékami si žije vlastním životem.
Mezi lidmi totiž masivně koluje mýtus, že úrokové sazby hypoték se odvíjejí přímo a výhradně od dvoutýdenní repo sazby ČNB. Skutečnost je však jiná. Hypoteční sazby jsou určovány především cenou dlouhodobých peněz na finančních trzích, tedy úrokovými swapy. Kroky centrální banky mají na hypotéky pouze nepřímý vliv, což nyní pociťují tisíce domácností na vlastní kůži.
Související článek
Modelový příklad: Jak refixace v roce 2026 otřese rodinným rozpočtem
Podívejme se na konkrétní situaci rodiny, která si v roce 2021 sjednala hypotéku ve výši 3 300 000 Kč s pětiletou fixací a tehdy skvělou úrokovou sazbou 2,1 %. Jejich měsíční splátka činila příjemných 12 363 Kč.
V roce 2026 však tato fixace končí a rodina musí čelit nové realitě.
Zbývající jistina k doplacení činí 2 884 000 Kč. Banka rodině nabízí novou úrokovou sazbu odpovídající aktuálnímu trhu ve výši 4,89 %. Nová měsíční splátka rázem vyskočí na 16 600 Kč. Rodinné výdaje se tak čistě kvůli refixaci zvyšují o 4 237 Kč měsíčně, což představuje drtivý nárůst o více než 34 %.
Úrokový šok očima expertů a realita na pobočkách
Tento jev není ojedinělý a tvrdě zasáhne velkou část společnosti. Hypoteční expert společnosti Golem Finance Libor Ostatek v dubnu 2026 situaci popsal jasně:
Zvláště ti, kteří si brali hypotéky za ryzího covidu, teď zažijí úrokový šok. Ze sazeb kolem dvou procent půjdou zhruba na čtyři a půl. Úrokový šok je někde kolem tří až čtyř tisíc korun měsíčně na běžné hypotéce, říká Libor Ostatek.
Lidé se proto snaží zachránit, co se dá, a na diskusních fórech sdílejí své zkušenosti s vyjednáváním v bankách. Slova jednoho z klientů z počátku roku 2026 mluví za vše:
Nešlo by s tím něco udělat? Nešlo, zavolejte si na retenční. Tak nějak to vypadalo u mé banky, když jsem se zmínil o tom, že mi už brzy končí fixace hypotéky, píše klient v diskusi na finančním fóru.
Tříletá fixace bez pojištění se v té době pohybovala okolo 4,79 %. Podle zkušeností zklamaných zákazníků nezbývá než sehrát roli nespokojeného klienta, který má lepší nabídku u konkurence, a zahájit proces refinancování. Pouze tak lze z banky získat o něco snesitelnější podmínky.
Dva světy: Proč firmy jásají a domácnosti krvácejí?
Analýza Jakuba Grossmanna a Branislava Saxy z letní Zprávy o měnové politice ČNB 2026 odhaluje hluboký rozdíl v tom, jak rychle se změny sazeb propisují do různých sektorů ekonomiky.
U korunových úvěrů pro nefinanční podniky je přenos sazeb extrémně rychlý, téměř okamžitý. Firmy totiž mají své úvěry smluvně navázané na tržní sazbu PRIBOR navýšenou o marži.
Již v prosinci 2024 se tak nejčetnější hodnoty firemních úvěrů výrazně posunuly k nižším sazbám. V květnu 2025, kdy repo sazba klesla na 3,50 %, byly největší objemy podnikových úvěrů úročeny v pásmu 5–6 % a výrazně narostl objem úvěrů pod touto hranicí. Podniky navíc hojně využívají eurové úvěry, které tvoří přibližně 50 % celkového objemu podnikových úvěrů a jejichž pokles kopíroval snížení depozitní sazby ECB o 2,00 procentního bodu mezi prosincem 2023 a červnem 2025.
Naopak u hypoték domácností je přenos sazeb velmi pomalý, protože je tlumen dlouhými fixacemi. Na konci roku 2023 byla většina objemu hypoték stále v pásmu 2–3 % díky předchozí uvolněné měnové politice.
Od roku 2025 však na trhu vzniká takzvaná bimodalní distribuce – tedy dva naprosto odlišné světy.
První skupinu tvoří starší, dosud nerefixované úvěry se sazbami 2–3 %. Druhou skupinu představují novější nebo již refixované úvěry se sazbami v pásmu 4–5 %. Tento rozdíl vytváří obrovské sociální i ekonomické napětí mezi těmi, kteří ještě jedou na staré vlně, a těmi, kteří již spadli do nové reality.
Rychlé změny na vkladech a co přinese budoucnost
Podobně dynamický vývoj zaznamenaly klientské vklady. Pokud zanedbáme neúročené běžné účty, byl přenos sazeb u depozit velmi rychlý.
Na konci roku 2023 byly podnikové vklady koncentrovány u sazeb 6–7 %, zatímco vklady domácností u sazeb 5–6 %. Tento rozdíl jednoho procentního bodu jasně ukazoval na lepší vyjednávací pozici firem.
Po snížení repo sazby se distribuce vkladů podniků i domácností vyrovnala do podobného tvaru. V polovině roku 2026 však došlo k dalšímu zvratu. Vlivem posunu výnosové křivky směrem nahoru začalo úročení vkladů opět mírně růst.
Pro střadatele je to dobrá zpráva, pro dlužníky však jasné varování, že éra extrémně levných peněz se hned tak nevrátí.