Český důchodový systém dokáže vyplácet částky, které se od sebe liší o stovky tisíc korun měsíčně. Zatímco rekordní starobní penze po letošní valorizaci dosahuje přibližně 256 285 korun, ČSSZ na konci roku 2025 evidovala i důchodce s penzí pouhých 156 korun. Průměrný starobní důchod se letos pohybuje kolem 22 tisíc korun.
Český důchod se skládá ze dvou částí:
- Základní výměra je stejná pro všechny a v roce 2026 činí 4 900 korun měsíčně.
- Procentní výměra se odvíjí především od délky důchodového pojištění a výdělků, ze kterých člověk během života odváděl pojistné.
Rekordní penze vznikla podle starých pravidel
Nejvyšší známý český starobní důchod činil na konci roku 2025 celkem 249 674 korun měsíčně. Po lednové valorizaci v roce 2026 se jeho částka zvýšila přibližně o 6 611 korun na 256 285 korun. ČSSZ přitom rekordní důchodce veřejně neidentifikuje, takže není možné říci, kdo konkrétně mimořádně vysokou penzi pobírá.
Podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové však u podobně vysokých důchodů typicky jde o vrcholové manažery nebo špičkové odborníky, kteří měli po dlouhá desetiletí mimořádně vysoké příjmy. Na takto vysoký důchod už dnes prakticky není možné dosáhnout.
Související článek
Do konce roku 2007 totiž neexistoval maximální vyměřovací základ a do důchodu se započítávaly příjmy, z nichž bylo odváděno pojistné, i při jejich mimořádné výši. Od roku 2008 je maximální vyměřovací základ stanoven jako 48násobek průměrné mzdy a od roku 2015 fungují dvě redukční hranice.
V současnosti je tak přiznání starobního důchodu ve výši 250 tisíc korun prakticky nemožné,
říká Drmolová.
Průměrná realita je od rekordní penze velmi vzdálená. Podle ČSSZ činil průměrný starobní důchod v březnu 2026 21 793 korun měsíčně. Muži pobírali v průměru 23 078 korun, ženy 20 579 korun. Většina seniorů se tedy pohybuje řádově kolem dvaceti tisíc korun, nikoli v řádech vyšších desítek či stovek tisíc. Rozdíl mezi rekordním důchodem a průměrem tak dosahuje více než jedenáctinásobku.
Nejnižší důchod v ČR
Na opačném konci stojí důchody, které se mohou dostat dokonce do řádu stokorun. Od roku 2026 je minimální standardní starobní důchod stanoven na 9 800 korun. Částka 156 korun se týká takzvaného dílčího důchodu, tedy situace, kdy člověk část potřebné doby pojištění získal v zahraničí a Česko mu vyplácí pouze poměrnou část penze odpovídající době pojištění získané v tuzemsku. Právě takový případ ČSSZ evidovala na konci roku 2025.
Obrovský rozptyl částek ukazuje na jednu z největších otázek českého důchodového systému: jak vyvážit zásluhovost, solidaritu a finanční udržitelnost?
Systém musí na jedné straně zohlednit, kolik člověk během života odvedl na pojistném, na druhé straně však prostřednictvím redukčních hranic vysoké příjmy výrazně krátí. Právě proto podle důchodového poradce Martina Kohoutka není u rekordních penzí na místě jednoduchý pohled, že jejich příjemci dostávají od státu příliš mnoho. Upozornil, že lidé s extrémně vysokými příjmy v minulosti odváděli do systému mimořádně vysoké částky a přispívali tak i na důchody ostatních.
Rozdíly jsou nejen ve starobních, ale i invalidních důchodech. Jsou ale výrazně nižší. Nejvyšší známá invalidní penze III. stupně dosahovala před letošní valorizací 53 150 korun. Minimální starobní důchod a invalidní důchod III. stupně jsou přitom v současné době 9 800 korun měsíčně.
Vláda chce systém měnit, řeší věk i valorizace
Důchodový systém se dostává pod stále větší tlak kvůli stárnutí populace a rostoucím výdajům. Současná vláda Andreje Babiše proto v červenci schválila návrh novely důchodového zákona, který mimo jiné zavádí věkově podmíněné navyšování penzí. Po dosažení 80 let by se měl důchod zvýšit o 500 korun měsíčně, další navýšení o 500 korun má následovat po dosažení 85, 90 a 95 let a po dosažení sta let by mělo jít o 1 000 korun.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka zároveň připouští, že změny důchodového systému budou pokračovat. V červenci uvedl, že vláda připravuje také zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, které bylo součástí jejího programového prohlášení.
České penze zůstávají kombinací zásluhovosti a výrazné solidarity. Rekordní důchod přes 256 tisíc korun je především pozůstatkem historických pravidel a podle dnešních podmínek už podobná penze prakticky nevznikne.
Na opačném konci mohou kvůli zahraničnímu pojištění existovat i důchody v řádu stokorun, zatímco pro běžné starobní důchody platí minimální hranice 9 800 korun. Hlavním problémem do budoucna proto není samotná existence jednoho rekordmana, ale otázka, zda dokáže stát dlouhodobě financovat důstojné penze pro stále větší počet seniorů.