Ukrajina po více než deseti letech usilování o členství v NATO začíná připouštět, že vstup do Severoatlantické aliance nemusí být reálný. Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj prohlásil, že země se podle něj nikdy členem NATO nestane. Poukázal na zastaralé ideologie aliance a vyzval Kyjev, aby usiloval o jiné bezpečnostní záruky.
Členství v NATO se pro Ukrajinu stalo strategickým cílem už v roce 2019. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 a zejména po zahájení plnohodnotné invaze v roce 2022 považoval Kyjev vstup do Aliance za jedinou dlouhodobou záruku, která by mohla zabránit další ruské agresi. Přesto se ani po letech intenzivní spolupráce nepodařilo získat jednomyslnou podporu všech členských států NATO.
Klíčový cíl
Ukrajina začala o užší spolupráci s NATO usilovat už po rozpadu Sovětského svazu. Zásadní zlom však přišel na summitu v Bukurešti v roce 2008, kdy lídři Aliance prohlásili, že se Ukrajina i Gruzie jednou stanou členy NATO. Současně však nestanovili žádný konkrétní harmonogram ani neposkytli Akční plán členství (MAP), který je běžnou součástí přístupového procesu. Právě tato nejednoznačnost je dodnes považována za jednu z největších strategických chyb Západu.
Po roce 2014 začala Ukrajina rozsáhle reformovat armádu podle aliančních standardů. „Ukrajina se vydala na ambiciózní cestu rozsáhlých reforem, včetně reformy obranného a bezpečnostního sektoru,“ řekl tehdy generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Podle analytiků se na Ukrajině během války zrodila jedna z nejzkušenějších armád Evropy. Politickou překážkou však zůstával požadavek jednomyslného souhlasu všech členských států, který se nikdy nepodařilo splnit.
Každý rok jsem poslouchal stejnou pohádku, že se chystáme vstoupit do NATO. Bohužel se nám to nikdy nepodaří,
prohlásil nyní Zalužnyj. Podle něj aliance stále vychází z principů vytvořených pro konflikty minulého století, zatímco Ukrajina vede válku využívající drony, umělou inteligenci či vesmírné technologie. Dodal také, že země stále potřebuje technologie, jimiž disponují pouze státy NATO, například pokročilé systémy protiraketové obrany.
Kyjev začíná hledat jinou cestu
Výroky Zalužného neznamenají, že by Ukrajina oficiálně vzdala svůj cíl vstoupit do NATO. Spíše odrážejí rostoucí přesvědčení části ukrajinského vedení, že politická realita je odlišná od dlouhodobých slibů. Řada členských států se stále obává, že přijetí země, která je ve válce s Ruskem, by mohlo přímo zatáhnout Alianci do konfliktu. Právě nedostatek jednomyslné podpory je dnes označován za hlavní překážku ukrajinského členství.
Kyjev se proto nyní nechce soustředit výhradně na NATO, ale hledat i jiné možnosti. Významným krokem se v listopadu 2025 stalo získání statusu posíleného partnera ve Společných expedičních silách (JEF), které sdružují deset severoevropských států v čele se Spojeným královstvím.
Naše nové posílené partnerství s Ukrajinou umožní státům JEF zintenzivnit její podporu ve válce. Přinese také ponaučení přímo z bojiště pro zlepšení naší vlastní národní bezpečnosti,
prohlásil tehdy britský ministr obrany John Healey.
Ukrajina díky tomuto partnerství nyní získává hlubší přístup ke sdílení zpravodajských informací, společným cvičením i obrannému plánování. Přestože JEF neposkytuje garance kolektivní obrany srovnatelné s NATO, představuje další stupeň integrace do evropské bezpečnostní architektury.
Pokud se skutečně potvrdí, že Ukrajina naléhavě hledá alternativy k NATO, může to zásadně proměnit evropskou bezpečnost. Evropské státy by byly nuceny převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a více investovat do společných vojenských projektů bez přímé závislosti na Spojených státech.
Pro Ukrajinu by to znamenalo hlubší zapojení do evropských obranných struktur, nikoli však automatické bezpečnostní záruky. Analytici zároveň upozorňují, že Rusko by takový vývoj mohlo vnímat jako částečné diplomatické vítězství, zatímco Evropa by musela hledat nový model odstrašení, který by dokázal udržet stabilitu i bez rozšíření Aliance.