Aktuální analýza Českého statistického úřadu přináší zajímavý pohled na finanční situaci tuzemských domácností. Simona Měřinská z ČSÚ, která se dlouhodobě zabývá statistikami o českých domácnostech, prezentovala data ukazující, že přestože většina z nás má střechu nad hlavou ve vlastnictví, finanční rezervy mnohým chybí.
Čtvrtina domácností zatížena půjčkami
Zhruba 25 procent českých domácností v současnosti splácí nějakou formu úvěru. Jedná se o různorodou skupinu zahrnující všechny věkové kategorie i typy rodinných uspořádání.
Jde o hypoteční úvěry, půjčky ze stavebního spoření nebo další druhy závazků,
vysvětluje Měřinská.
Naprostá většina těchto finančních závazků směřuje k zajištění bydlení nebo k vybavení domácnosti. Pokud však vyčleníme půjčky nesouvisející s bydlením, zjistíme zajímavá čísla. V roce 2025 připustilo 13,1 procenta domácností, že využívá úvěry na jiné účely než je nemovitost.
Mezi tyto závazky patří nákupy na splátky, spotřebitelské úvěry, nebankovní půjčky, leasingy automobilů, dluhy na kreditních kartách nebo půjčky od rodinných příslušníků a zaměstnavatelů.
Co si Češi nemohou dovolit z vlastních peněz
Statistiky odhalují konkrétní oblasti, kde domácnosti narážejí na finanční limity. Nejvíce problematickou položkou je pořízení nového nábytku namísto opotřebovaného. Tuto investici nemůže zvládnout z vlastních zdrojů přibližně čtvrtina domácností.
Podobně je na tom dovolená. Zhruba pětina rodin není schopna financovat týdenní pobyt všech členů domácnosti bez nutnosti zadlužení. „Nemožnost zaplatit dovolenou pro celou rodinu postihuje značnou část populace,“ konstatuje analytička.
Alarmující jsou údaje o schopnosti pokrýt nečekané výdaje. Téměř dva miliony obyvatel České republiky nemá k dispozici vlastní prostředky na zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 16 800 korun. Může jít třeba o situaci, kdy se pokazí domácí spotřebič jako pračka nebo lednice.
Dluhy jako rostoucí břemeno rodinných rozpočtů
Kromě samotné výše zadluženosti sleduje Český statistický úřad také subjektivní vnímání této zátěže samotnými domácnostmi. Právě zde se ukazuje výraznější změna oproti minulým letům.
V loňském roce přibližně čtvrtina domácností uvedla, že splátky představují pro jejich rozpočet velkou zátěž. Naopak méně než desetina respondentů odpověděla, že splácení pro ně není vůbec problém.
Srovnání s předešlými roky odhaluje jasný trend. Před pěti lety považovalo půjčky za velkou finanční zátěž asi 20 procent domácností, zatímco v roce 2025 to bylo již 25,9 procenta. „Tento nárůst považuji za poměrně významný,“ dodává odbornice z ČSÚ.
Vlastní bydlení má většina, ale není to všude standard
Téma bydlení úzce souvisí s hypotečním zadlužením. V roce 2025 žilo nejvíce českých domácností ve vlastních rodinných domech – konkrétně 38,4 procenta. Dalších 33,4 procenta obývá byty v osobním vlastnictví. Celkem tedy zhruba tři čtvrtiny tuzemských domácností žijí ve vlastním.
Nájemní bydlení se týká přibližně pětiny domácností (21,2 procenta). Zbývajících sedm procent bydlí u příbuzných nebo známých bez vlastnického či nájemního vztahu.
Pro zajímavost – v sousedním Německu žije v nájmu více než polovina obyvatel (přes 52 procent). Extrémem je Berlín, kde v pronájmu bydlí více než 80 procent lidí. Na opačném konci spektra stojí Slovensko nebo Rumunsko s podílem vlastnického bydlení přesahujícím 90 procent. Průměr Evropské unie činí 30,7 procenta nájemního bydlení.
Srovnání finanční situace domácností
Kombinace vysokého podílu vlastnického bydlení s relativně nízkými úsporami vytváří specifickou situaci českých domácností. Zatímco majetek v podobě nemovitosti mnoho rodin vlastní, likvidní rezervy pro řešení nečekaných situací často chybí.
Tato skutečnost může vést k většímu tlaku na využívání spotřebitelských úvěrů a dalších forem zadlužení v případě náhlých potřeb. Rostoucí pocit zatížení splátkami naznačuje, že pro mnoho domácností se kombinace běžných životních nákladů a splátek stává stále obtížněji zvladatelnou.