Farmaceutický průmysl bývá často spojován především s laboratořemi, výzkumem a výrobními závody. Nejnovější analýza Evy Henzlerové, zveřejněná 22. července 2026 v časopise Statistika & My, však ukazuje, že jeho význam pro evropskou ekonomiku sahá mnohem dál. Z vývozu léčiv totiž neprofitují jen výrobci, ale také tisíce firem a zaměstnanců v navazujících odvětvích.
Podle údajů Eurostatu podporoval vývoz farmaceutických výrobků z Evropské unie do zemí mimo EU v roce 2023 celkem 926 tisíc pracovních míst, což představuje historicky nejvyšší hodnotu od začátku sledování. Současně šlo o 4,3 promile celkové zaměstnanosti v EU.
Většina pracovních míst vzniká mimo samotnou farmacii
Na první pohled může překvapit, že pouze 325 tisíc pracovních míst připadalo přímo na farmaceutický průmysl. Zbývajících 601 tisíc pracovních míst vzniklo v dalších odvětvích ekonomiky, která se na výrobě a exportu léčiv podílejí nepřímo.
Na jedno pracovní místo přímo ve farmaceutickém průmyslu tak připadá přibližně 1,85 pracovního místa v navazujících odvětvích. Tento farmaceutický export podporuje zaměstnanost například v dopravě, logistice, skladování, administrativních službách, velkoobchodu nebo výrobě obalových materiálů.
Význam exportu dlouhodobě roste
Vývoj za posledních třináct let ukazuje výrazné posilování významu farmaceutického exportu pro evropský trh práce.
V roce 2010 podporoval export léčiv mimo Evropskou unii přibližně 504 tisíc pracovních míst. Do roku 2023 jejich počet vzrostl na 926 tisíc, tedy o více než 420 tisíc pracovních míst. Podíl těchto pracovních míst na celkové zaměstnanosti v EU současně vzrostl z 2,6 promile na 4,3 promile. Eurostat přitom dlouhodobě sleduje rostoucí trend, i když jednotlivé roky vykazují menší výkyvy.
Nejvíce pracovních míst podporují Spojené státy
Z pohledu zaměstnanosti představují pro evropský farmaceutický průmysl nejdůležitější odbytiště mimo Evropskou unii Spojené státy americké. Export léčiv do USA v roce 2023 podporoval přibližně 275 tisíc pracovních míst v členských státech EU.
Na druhém místě se umístilo Švýcarsko, které bylo spojeno se zhruba 104 tisíci pracovními místy. Těsně za ním následovala Čína se 103 tisíci pracovními místy, jejíž význam během posledních let výrazně vzrostl.
Významným obchodním partnerem zůstává také Spojené království, jehož podíl na zaměstnanosti podporované exportem léčiv však ve srovnání s polovinou minulého desetiletí oslabil. V roce 2023 bylo s exportem do Británie spojeno přibližně 51 tisíc pracovních míst.
Některé trhy jsou stabilní, jiné kolísají
Zatímco export do Spojených států nebo Švýcarska vykazuje dlouhodobě poměrně stabilní vývoj, některé další trhy se vyznačují výraznějšími meziročními změnami.
Příkladem je Japonsko, kde počet pracovních míst podporovaných exportem léčiv v jednotlivých letech výrazně kolísal podle objemu obchodních zakázek. Takové výkyvy ukazují, jak citlivá může být zaměstnanost na změny zahraniční poptávky.
Význam přesahuje samotný farmaceutický průmysl
Analýza Eurostatu potvrzuje, že farmaceutický průmysl vytváří významné ekonomické vazby napříč celou evropskou ekonomikou. Přínosy exportu se neomezují pouze na výrobce léčiv, ale promítají se také do činnosti dopravních společností, skladů, administrativních služeb, velkoobchodu i dalších navazujících odvětví.
Právě rozsah těchto nepřímých dopadů vysvětluje, proč je farmaceutický export jedním z významných zdrojů zaměstnanosti v Evropské unii a proč jeho význam v posledních letech dále roste.