Rozdíl mezi důchody mužů a žen v České republice zůstává výrazný, přestože se v posledních letech postupně zmenšuje. Podle nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení pobírali muži v březnu 2026 průměrný samostatně vyplácený starobní důchod 23 078 korun, zatímco ženy 20 579 korun. Rozdíl činil 2 499 korun měsíčně, tedy téměř 30 tisíc korun za rok. (Česká správa sociálního zabezpečení)
Podobný rozdíl je patrný i u předčasných starobních důchodů. Muži pobírali v průměru 21 459 korun, ženy 19 051 korun. Přesto statistiky ukazují, že se rozdíl dlouhodobě snižuje. Zatímco před několika lety ženy pobíraly přibližně 83 % průměrného důchodu mužů, dnes dosahuje již více než 89 %. (Statistika)
Rozdíl nevzniká až v důchodu
Odborníci upozorňují, že příčina nižších důchodů žen neleží především v samotném výpočtu penzí. Rozhodující jsou rozdíly, které vznikají během ekonomicky aktivního života.
Ženy v České republice mají v průměru nižší výdělky než muži a zároveň častěji přerušují kariéru kvůli péči o děti nebo jiným pečovatelským povinnostem. Tyto faktory se následně promítají do celoživotních příjmů, z nichž se důchod odvozuje. OECD uvádí, že ženy v Česku v roce 2023 vydělávaly v průměru o 18 % méně za hodinu než muži a jejich očekávaná pracovní kariéra byla o 6,6 roku kratší. (OECD)
Další roli hraje také profesní struktura trhu práce. Ženy častěji pracují ve školství, zdravotnictví nebo sociálních službách, tedy v odvětvích, která dlouhodobě patří mezi hůře odměňované.
Český důchodový systém rozdíly zmírňuje
Přestože jsou rozdíly ve výdělcích žen a mužů poměrně výrazné, do důchodů se nepřenášejí ve stejné míře.
Podle OECD patří Česká republika mezi země s nejnižším rozdílem mezi průměrnými důchody žen a mužů v celé OECD. V roce 2024 činil český gender pension gap přibližně 10 %, zatímco průměr zemí OECD dosahoval 23 %. Menší rozdíl vykazovaly pouze Estonsko, Island a Slovensko.
Důvodem je především solidární nastavení českého důchodového systému. Výše starobní penze se neskládá pouze z části odvozené od výdělků, ale obsahuje také základní výměru společnou pro všechny důchodce. Významnou roli hrají rovněž náhradní doby pojištění a zvýhodnění rodičů při péči o děti.
Srovnání s Evropou
Ve veřejné debatě bývá rozdíl mezi důchody žen a mužů často označován za důkaz nespravedlivého důchodového systému. Mezinárodní srovnání však ukazuje složitější obraz.
Česká republika patří mezi státy s nejnižším gender pension gap v Evropě i v rámci OECD. Rozdíly mezi důchody jsou zde výrazně menší než v řadě západoevropských zemí. To ale neznamená, že problém neexistuje – spíše ukazuje, že český důchodový systém dokáže část nerovností vznikajících během pracovního života zmírnit. (OECD)
Změny od roku 2027
Od roku 2027 se změní způsob zohlednění péče o děti při výpočtu nových důchodů.
Za třetí a každé další dítě zůstane zachováno klasické výchovné ve výši 500 korun měsíčně. U prvních dvou dětí bude nově využíván rodinný vyměřovací základ, který započítá období péče způsobem, jenž má lépe zohlednit výpadek příjmů. Pokud by však nový výpočet vyšel pro rodiče méně výhodně, zákon počítá s použitím dosavadního systému výchovného. Samostatné výchovné se zároveň již nebude valorizovat. (Česká správa sociálního zabezpečení)
Rozdíl se zmenšuje, ale nezmizel
Statistiky potvrzují, že rozdíl mezi důchody žen a mužů se v posledních letech postupně snižuje. Nadále však odráží především rozdíly ve výdělcích, délce pracovní kariéry a rozdělení péče o děti během ekonomicky aktivního života.
Podle odborníků bude další sbližování důchodů žen a mužů záviset nejen na podobě důchodového systému, ale především na tom, zda se podaří zmenšit rozdíly na trhu práce – v odměňování, kariérních příležitostech i možnostech sladění zaměstnání s péčí o rodinu.