Státní rozpočet vykázal na konci prvního pololetí schodek ve výši 183,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o zhoršení o 31,2 miliardy korun, když na konci června 2025 činil deficit 152,4 miliardy korun. Přesto ministerstvo financí upozorňuje, že pololetní vývoj je ovlivněn sezónností rozpočtu a předfinancováním řady výdajů, zatímco významná část příjmů přichází tradičně až ve druhé polovině roku.
Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 4 procenta, tedy o 40,7 miliardy korun. Výdaje však rostly ještě rychleji – zvýšily se o 71,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 6,2 procenta. Právě rychlejší tempo růstu výdajů je hlavním důvodem, proč se schodek meziročně prohloubil.
Daňové příjmy rostou, změny ale ovlivnilo nové rozdělení výnosů
Příjmovou stránku rozpočtu letos významně ovlivnila změna rozpočtového určení daní, která přesunula větší část výnosů z některých sdílených daní ve prospěch krajů a obcí. Na první pohled proto daňové inkaso působí téměř stagnujícím dojmem.
Po očištění o tento legislativní vliv i o loňské příjmy z daně z neočekávaných zisků však ministerstvo financí eviduje meziroční růst daňových příjmů přibližně o 7,6 procenta. Vyšší inkaso podpořil zejména růst mezd, který se projevil ve výběru daně z příjmů fyzických osob, a také červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Pozitivně se vyvíjel rovněž výběr DPH, který těžil z pokračující spotřeby domácností.
Výdaje rostou rychleji než příjmy
Na výdajové straně rozpočtu pokračuje růst sociálních výdajů i dalších mandatorních plateb. Vedle důchodů stát v prvním pololetí financoval také zvýšené výdaje na školství, sociální služby, výzkum a sport, které jsou z velké části předfinancovány již v první polovině roku.
Výrazně vzrostly také kapitálové výdaje. Investice státu se meziročně zvýšily především díky dopravní infrastruktuře, investicím Ministerstva obrany a dotacím státním fondům. To představuje výraznou změnu oproti předchozím letům, kdy byly investiční výdaje v první části roku zpravidla nižší.
Ve druhém čtvrtletí se na rychlém prohlubování deficitu projevilo ukončení rozpočtového provizoria, které v prvních třech měsících roku omezovalo některé transfery. Ve druhé polovině roku by se tempo mělo částečně stabilizovat,
upozorňují ekonomové.
Cíl deficitu 310 miliard zůstává ve hře
Schválený státní rozpočet pro rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard korun. Pololetní deficit ve výši 183,6 miliardy znamená, že bylo vyčerpáno přibližně 59 procent plánovaného schodku.
Přesto ministerstvo financí nepovažuje současný vývoj za mimořádný. Podle něj je překročení poloviny plánovaného schodku v pololetí běžným jevem, protože významná část daňových příjmů přichází tradičně až během druhého pololetí. Podobně situaci hodnotí i někteří ekonomové, kteří považují splnění schváleného rozpočtu za dosažitelné, bude však záležet na vývoji ekonomiky i výběru daní v následujících měsících.
Meziroční srovnání ukazuje rychlejší růst výdajů
Z meziročního pohledu je patrné, že příjmy státního rozpočtu rostou, avšak výdaje rostou ještě rychlejším tempem. Rozpočet tak zůstává pod tlakem především kvůli vysokým mandatorním výdajům, pokračujícím investicím a financování prioritních oblastí veřejného sektoru.
Současně se do letošních výsledků promítají legislativní změny v rozdělení daňových výnosů mezi stát, kraje a obce, které meziroční srovnání částečně zkreslují. Proto samotné nominální porovnání příjmů nevypovídá o skutečném vývoji ekonomiky ani o efektivitě výběru daní.
Strukturální výzvy přetrvávají
Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že české veřejné finance nadále čelí strukturálním problémům. Stárnutí populace zvyšuje tlak na důchodový systém i zdravotnictví, zatímco stát zároveň financuje rozsáhlé investice do dopravy, obrany nebo energetiky.
Vedle krátkodobého vývoje proto zůstává klíčovou otázkou dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Právě ta bude jedním z hlavních témat přípravy dalších státních rozpočtů.
Výhled pro druhou polovinu roku
Další vývoj bude záviset především na výběru daní, růstu ekonomiky a pokračujícím čerpání investic. Druhé pololetí tradičně přináší vyšší příjmy z daní z příjmů právnických osob i dalších daňových titulů, což může tempo růstu schodku zmírnit.
Přesto zůstává letošní rozpočet pod značným tlakem. Výsledky prvního pololetí ukazují, že udržení schváleného schodku 310 miliard korun bude vyžadovat příznivý ekonomický vývoj i pokračující rozpočtovou disciplínu na straně výdajů.