Vítr jako spása pro doručování zásilek v době drahé ropy a klimatické krize

Vítr jako spása pro doručování zásilek v době drahé ropy a klimatické krize

Zdroj obrázku: pixabay

Logistické společnosti čelí obrovskému tlaku na snížení emisí skleníkových plynů. Zároveň musí řešit rostoucí náklady na fosilní paliva. DHL našla řešení, které spojuje ekologický přístup s ekonomickou výhodou, a proto uzavřela partnerství s provozovatelem moderních nákladních lodí poháněných větrem.


Návrat k tradici s moderní tváří

Plavidla vybavená systémem větrných křídel představují zajímavou kombinaci osvědčené technologie s nejnovějšími poznatky. Nejedná se o klasické plachetnice, ale o speciálně navržené nákladní lodě s pevnými křídly, která dokážou zachytit vítr mnohem efektivněji než tradiční plachty.

Společnost Cargill, která tyto lodě provozuje, investovala do vývoje systému WindWings. Jedná se o teleskopické křídlo vysoké až 37 metrů, které se automaticky přizpůsobuje síle a směru větru. Když fouká příznivý vítr, křídlo se vytáhne a výrazně sníží spotřebu paliva. V nepříznivých podmínkách se schová.

Tato technologie nám umožňuje snížit spotřebu paliva až o 30 procent na vhodných trasách. Jde o zásadní posun v udržitelnosti námořní dopravy.

Konkrétní čísla a dopady na životní prostředí

DHL plánuje přepravit na těchto lodích zásilky na trasách mezi Asií a Evropou. Každá loď vybavená systémem WindWings může ušetřit až 1,5 tisíce tun paliva ročně. To odpovídá snížení emisí CO2 přibližně o 4,8 tisíce tun za rok.

Pro srovnání – běžná kontejnerová loď vyprodukuje během cesty ze Šanghaje do Rotterdamu emise srovnatelné s emisemi několika set osobních automobilů za celý rok. Větrný pohon tedy představuje významný krok správným směrem.

Ekonomická stránka projektu

Investice do větrného pohonu se pohybuje v řádu milionů dolarů na jedno plavidlo. Návratnost však přichází relativně rychle, zejména při současných cenách pohonných hmot. Provozovatelé počítají s návratností investice během 5-7 let, což je v lodní dopravě považováno za velmi slušný výsledek.

Kromě přímých úspor na palivu získávají společnosti jako DHL také marketingovou výhodu. Zákazníci stále více preferují firmy s jasným ekologickým profilem, což se odráží v jejich rozhodování při výběru dopravce.

Technické parametry a možnosti

  • Systém WindWings dokáže fungovat při rychlosti větru od 3 do 25 metrů za sekundu
  • Křídla jsou vyrobena z kompozitních materiálů odolných vůči mořské vodě
  • Automatické řízení zajišťuje optimální nastavení bez zásahu posádky
  • Jedno křídlo dokáže vygenerovat tah ekvivalentní výkonu několika set koňských sil
  • Systémová údržba je jednodušší než u konvenčních pohonných systémů

Výzvy a překážky implementace

Přechod na větrný pohon není bez komplikací. Hlavním problémem zůstává závislost na meteorologických podmínkách. Ne všechny trasy jsou pro tento typ pohonu stejně vhodné. Optimální výsledky přináší cesty, kde převládají stabilní pasátové větry.

Další výzvou je infrastruktura přístavů. Lodě s vysokými křídly potřebují speciální kotvící místa a manipulační prostory. Ne všechny přístavy jsou na tento typ plavidel připraveny, což může komplikovat logistiku.

Zkušenosti z praxe

První měsíce provozu překonaly naše očekávání. Na trasách přes Atlantik jsme dosáhli úspor paliva dokonce o 35 procent, což je nad rámec původních odhadů. Posádka si na nový systém rychle zvykla a oceňuje jeho automatizaci.

Provozovatelé lodí také zaznamenali nižší vibrace a hlučnost při plavbě s aktivními křídly. To přispívá k lepšímu pracovnímu prostředí pro námořníky a prodlužuje životnost některých komponent lodi.

Budoucnost větrného pohonu v logistice

DHL není jediná společnost, která se zaměřuje na tento směr. Další logističtí giganti, jako Maersk a MSC také testují podobné technologie. Odhaduje se, že do roku 2030 by mohlo být vybaveno větrnými systémy až 10 procent světové nákladní flotily.

Vývoj pokračuje směrem k plně autonomním lodím, které budou kombinovat větrný pohon s elektrickými motory napájenými z obnovitelných zdrojů. Takové plavidlo by mohlo teoreticky fungovat zcela bez emisí CO2.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) stanovila cíl snížit emise z lodní dopravy o 50 procent do roku 2050. Větrný pohon představuje jednu z mála realistických cest, jak tohoto cíle dosáhnout bez radikálního omezení objemu přepravy.

 
#