Ještě před pouhým půl stoletím by bylo horko, které v současné době zažívá velká část Evropy, nepředstavitelné. Varuje před tím organizace World Weather Attribution (WWA), která neváhá hovořit o přímém vlivu klimatických změn a shrnuje situaci výstižnou větou: „To, co bylo nemožné, se nyní stalo možným.“
Dopad na veřejné zdraví byl okamžitý a dramatický. Od začátku této vlny veder zaznamenalo Španělsko více než 200 úmrtí souvisejících s extrémními teplotami. Údaje jsou obzvláště alarmující, podíváme-li se na profil obětí: během prvních dnů této vlny veder bylo 98 % zemřelých starších 65 let. Jen ve středu bylo zaznamenáno 95 úmrtí souvisejících s horkem.
Tyto statistiky poukazují na obrovskou zranitelnost určitých skupin obyvatelstva, zejména seniorů a osob s již existujícími zdravotními problémy. Španělská meteorologická agentura AEMET trvá na šíření doporučení k minimalizaci rizik, i když se těžiště debaty přesunulo k strukturálním příčinám, které vysvětlují rostoucí četnost těchto jevů.
Co se skrývá za těmito rekordními teplotami?
Státní meteorologická agentura (AEMET) potvrdila, že tato vlna patří k nejintenzivnějším, jaké kdy byly zaznamenány. Její záznamy potvrzují, že 22. a 23. června byly nejteplejšími dny v červnu od doby, kdy jsou k dispozici spolehlivá měření, tedy přinejmenším od roku 1950.
Z meteorologického hlediska se na vzniku této extrémní situace podílelo několik faktorů. Na Pyrenejský poloostrov vtrhla velmi teplá vzduchová masa pocházející ze severní Afriky a subtropických šířek, k čemuž přispěl anticyklonální hřbet, tedy rozsáhlá oblast vysokého tlaku, která podporuje jasnou oblohu a trvalé oteplování. K tomu se přidala atmosférická blokáda, která po několik dní bránila obměně vzduchu, a také přítomnost DANA, izolované tlakové níže ve vyšších vrstvách atmosféry, která se nacházela na západě a nasměrovala teplé proudy na území Španělska. Tropické noci, během nichž teploty téměř neklesaly, znemožnily obvyklé noční ochlazení.
Klimatická změna, základní příčina
Kromě aktuální atmosférické situace se vědci shodují na tom, že příčina je mnohem hlubší. Analýza vypracovaná organizací WWA odhaluje, že 45 % z 854 hodnocených evropských měst s alespoň 50 000 obyvateli překonalo během této epizody rekordy v tepelné zátěži. Tepelný stres je ukazatel, který kombinuje teplotu a vlhkost vzduchu a měří, jak obtížné je pro lidské tělo regulovat svou vlastní teplotu.
Ve Španělsku se nejextrémnější hodnoty soustředily na kantabrijské pobřeží, oblast na severu země, kde byly zaznamenány dny s teplotami dosahujícími téměř 40 °C, což je pro region s tradičně mírným a vlhkým podnebím naprosto výjimečné.
Vědečtí a političtí představitelé bijí na poplach
Theodore Keeping, výzkumník v oblasti extrémní meteorologie z Imperial College v Londýně, zdůrazňuje, že vědecké důkazy nenechávají žádný prostor pro pochybnosti:
Vědecké poznatky o tom, jak klimatická změna zhoršuje vlny veder, jsou velmi dobře podložené: emise z fosilních paliv jsou přímo zodpovědné za potíže, které obyvatelstvo tento týden zažívá ve svých domovech, školách či na pracovištích.
Růst průměrných teplot, který se projevuje stále dříve v průběhu roku a je doprovázen stále dusivějšími nocemi, které ztěžují odpočinek, přímo souvisí s hromaděním skleníkových plynů v atmosféře.
Ve stejném duchu Simon Stiell, vedoucí oddělení pro změnu klimatu v OSN, důrazně varuje: „Dokud lidstvo nepřestane spalovat obrovské množství uhlí, ropy a plynu, extrémní vlny veder se budou stále zhoršovat.“