Irská letecká společnost odmítá odpovědnost, zatímco rodiny jsou nuceny čekat ve frontách na italských a španělských letištích, přičemž rodiny musely hledat náhradní trasy, které stály tisíce liber.
Více než stovka cestujících směřujících do Spojeného království v posledních týdnech zjistila, co se stane, když nový systém hraničních kontrol neodpovídá tempu komerční letecké dopravy. Několik letů společností Ryanair a EasyJet odstartovalo bez mnoha cestujících, kteří stále čekali v nekonečných frontách na kontrolu dokladů.
56 milionů přechodů a nelehký začátek
Brusel tvrdí, že takzvaný systém vstupu a výstupu (EES) funguje velmi dobře. Tento digitální hraniční mechanismus ukládá všem občanům zemí mimo EU, včetně britských občanů po brexitu, povinnost registrovat své biometrické údaje, tj. sken obličeje a otisky prstů, při každém překročení hranice do schengenského prostoru, evropské zóně volného pohybu. Evropská komise nicméně přiznává, že první dny plného provozu přinesly v některých členských státech technické závady. Čísla, která sdílí BBC, hovoří sama za sebe: od října, kdy začal být systém nasazen, bylo zaznamenáno více než 56 milionů překročení hranic, 28 500 lidem byl odepřen vstup a 700 z nich bylo označeno za bezpečnostní hrozbu.
Ačkoli nasazení systému začalo loni na podzim, klíčovým datem byl 10. duben, kdy měl být systém EES plně funkční ve všech zemích schengenského prostoru. Úřady však nepředpokládaly skutečný dopad na dobu odbavení na nejvytíženějších letištích.
Milán, epicentrum problému
K nejvýraznějšímu případu došlo 16. dubna na letišti Bergamo nedaleko Milána. Let společnosti Ryanair směřující do Manchesteru vzlétl a nechal skupinu cestujících, kteří stáli hodinu a půl prakticky nehybně ve frontě u hraniční kontroly. Adam Hassanjee, 18letý Brit, vyprávěl BBC, jak sledoval odlet letadla, aniž by mohl cokoli udělat. Aby se dostal domů, musel improvizovat a změnit plán cesty, který ho zavedl nejprve na Maltu a pak do Leedsu.
Téměř ve stejnou dobu zažila společnost EasyJet na milánském letišti Linate ještě extrémnější situaci: ze 156 cestujících, kteří měli nastoupit na let směřující rovněž do Manchesteru, se jich do letadla podařilo dostat pouze 34. Zbytek ztroskotal ze stejného důvodu.
Tenerife: rodina uvízla v pasti a zaplatila 1 600 liber navíc
Problém se neomezil pouze na Itálii. Dne 10. dubna, právě v době, kdy byl systém EES aktivován v celém schengenském prostoru, odletěl bez části cestujících i další let společnosti Ryanair, který měl letět mezi Tenerife South a East Midlands ve střední Anglii. Mezi postiženými byl i Peter Walker, 42letý učitel, který cestoval se svou ženou a dvouletým synem. Jak uvedla BBC, rodina musela vynaložit 1 600 liber, tedy asi 1 850 eur, aby si našla náhradní cestu domů, protože další volný let letecké společnosti odletěl až o týden později.
Ryanair k tomu říká: „Nikoho jsme neopustili“
Irská letecká společnost rozhodně popřela, že by své cestující opustila. Její stanovisko je jasné: všichni cestující, kteří byli v době uzavření nástupní brány mohli bez problémů odletět. Ti, kteří se nedostavili včas, podle Ryanairu svůj let jednoduše zmeškali. Mluvčí společnosti Ryanair trvají na tom, že po uzavření nástupního procesu je seznam cestujících legálně podepsán a předán pilotovi letadla, poté již není možné nikoho přidat. Podle jejich názoru je „úzké hrdlo“, které vzniká v systému EES, výhradně záležitostí pohraničních orgánů.
Dochvilnost versus péče o cestující
Z přísně regulačního hlediska je postoj společnosti Ryanair obtížné vyvrátit. Odborníci z leteckého průmyslu však poukazují na to, že výsledný obraz je obrazem společnosti, která dává přednost včasnému odletu před čekáním na desítky zákazníků, které zdržuje nový, pomalý a technicky chybný kontrolní systém. Kromě zákonnosti si mnozí postižení stěžují na naprostý nedostatek komunikace. Učitelka Walkerová, která uvízla na Tenerife, řekla BBC, že se nikdy neobjevil zástupce letecké společnosti, který by je informoval o situaci nebo nabídl náhradní řešení.
Tento spor poukazuje na rostoucí napětí mezi požadavky EU na bezpečnost hranic a provozem nízkonákladových leteckých společností, u nichž má každá minuta zpoždění přímý ekonomický dopad. Prozatím na to doplácejí cestující.