Ministerstvo vnitra navrhuje dát policii novou pravomoc: zmrazit podezřelý majetek až na sedm pracovních dnů ještě před vydáním soudního příkazu.
Vláda se v pondělí chystá projednat návrh novely, která by české policii přinesla dosud nevídané pravomoci v boji proti organizovanému zločinu. Klíčová změna je přitom jednoduchá: pokud policie narazí na majetek, u nějž hrozí rychlé ukrytí nebo převod do zahraničí, bude ho moci okamžitě zmrazit – a to až na sedm pracovních dnů, aniž by musela čekat na příkaz soudu.
Sedm dní na zásah, pak majetek automaticky rozmrazí zákon
Předloha, kterou připravilo ministerstvo vnitra, vychází z evropské směrnice EP a Rady (EU) 2024/1260 o navracení a konfiskaci majetku. Transpoziční lhůta pro její zapracování do národního práva vyprší v listopadu 2026. Cílem celé legislativy je jediné: zajistit, aby si pachatelé trestné činnosti nemohli ponechat zisky z nelegálního podnikání.
Mechanismus předběžného zmrazení funguje takto: jakmile policie na území Česka odhalí podezřelý majetek, informuje zahraniční partnery a dotáže se jich, zda o jeho zajištění stojí. Zmrazení pak trvá maximálně sedm pracovních dnů – po tuto dobu musí příslušné orgány vydat a vykonat řádný příkaz k zajištění. Pokud se to nestihne, předběžné zmrazení ze zákona automaticky zaniká.
Roli Úřadu pro vyhledávání majetku, jak jej definuje evropská směrnice, bude v Česku fakticky zastávat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Funkce Úřadu pro správu majetku pak připadne přímo ministerstvu vnitra.
Bankovní tajemství zůstane, ale policie pronikne hlouběji do databází
Novela zároveň výrazně rozšiřuje informační zázemí, s nímž budou policisté pracovat. Přímější přístup získají k údajům z daňových řízení a k Centrální evidenci účtů. Na základě připomínek více úřadů však platí důležitá pojistka: k podrobnějším bankovním informacím chráněným bankovním tajemstvím bude mít policie přístup pouze s předchozím souhlasem státního zástupce.
Nově se otevírají i další registry. Policisté by měli získat přístup do integrovaného systému Ministerstva práce a sociálních věcí a do Centrálního registru pojištěnců. Jde o databáze, které mohou pomoci rychle dohledat majetek nebo příjmy podezřelých osob.
Důkazy ze zahraničí bez zdlouhavého vyjednávání
Zásadní změnu přináší novela i v oblasti mezinárodní spolupráce. Informace od zahraničního Úřadu pro vyhledávání majetku bude česká policie moci automaticky použít jako důkaz v trestním řízení – pokud je zahraniční úřad předem výslovně nevyloučí. Dosud musela o souhlas s každým takovým využitím zvlášť žádat, což celý proces zbytečně zdržovalo.
Opačný směr má svá pravidla: pokud bude chtít český úřad poskytnout citlivé údaje do zahraničí s možností jejich použití jako důkazu, bude si muset předem opatřit závazné stanovisko státního zástupce nebo soudu.
Navazuje na zákon o odčerpání majetku, který míří do Sněmovny
Předložená novela není osamocená. Přímo navazuje na zákon o odčerpání majetku protiprávního původu, který vláda schválila letos v únoru a který nyní projednává Poslanecká sněmovna. Tento zákon cílí na situace, kdy je v trestním řízení zajištěn majetek pravděpodobně pocházející z trestné činnosti, ale kvůli důkazní nouzi by musel být nakonec vrácen zpět podezřelému. Řešením má být samostatné soudní řízení o odčerpání takového majetku, které by mohl iniciovat státní zástupce.
Česká legislativa přitom podle důvodové zprávy ministerstva vnitra většině požadavků evropské směrnice již vyhovuje. Nyní jde o dílčí, ale klíčové úpravy – zakotvení nových pojmů, přesnější vymezení rolí jednotlivých institucí a rozšíření nástrojů, které mají orgánům činným v trestním řízení usnadnit práci dřív, než majetek zmizí za hranice.