Cesta autem přes Slovensko nebo Polsko může být v příštích letech pro některé řidiče citelně dražší. Slovensko od 1. září 2026 rozšíří systém objektivní odpovědnosti držitele vozidla, zatímco Polsko připravuje podobnou změnu, která by mohla začít platit od roku 2028. V obou případech jde o snahu zabránit situacím, kdy se úřadům nedaří zjistit, kdo konkrétně přestupek spáchal.
Rozdíl je ale zásadní. Slovenská změna je již schválená a začne platit letos v září. Polský systém je zatím pouze legislativním návrhem.
Slovensko: některé pokuty zaplatí provozovatel, i když neřídil
Na Slovensku se od 1. září 2026 rozšíří okruh dopravních přestupků, u nichž bude uplatňována objektivní odpovědnost držitele vozidla. To znamená, že úřad nebude muset v rámci tohoto režimu prokazovat, kdo konkrétně seděl za volantem.
Pokutu dostane držitel vozidla zapsaný v evidenci. Pokud tedy například půjčíte auto příbuznému nebo známému a ten se dopustí některého z přestupků spadajících pod objektivní odpovědnost, může pokuta přijít přímo vám.
Související článek
Neznamená to však, že by na Slovensku bylo obecně zrušeno právo uvést skutečného řidiče. Nová úprava se týká konkrétně vymezených přestupků řešených v režimu objektivní odpovědnosti. Držitel vozidla navíc může po skutečném řidiči požadovat náhradu zaplacené částky.
Za mobil nebo pásy budou hrozit stovky eur
Mezi přestupky, kterých se změna týká, patří například používání telefonu při řízení, nepoužití bezpečnostního pásu nebo nedodržení bezpečné vzdálenosti. Do systému spadají také některá další závažná porušení pravidel silničního provozu.
Výše sankce závisí na konkrétním přestupku. U některých porušení jde o desítky eur, u závažnějších přestupků o stovky eur.
Změna se týká také výrazného překročení nejvyšší dovolené rychlosti. U nejzávažnějších případů mohou sankce dosáhnout vysokých částek.
Pokud například řidič překročí nejvyšší dovolenou rychlost o více než 51 km/h v obci nebo o více než 61 km/h mimo obec, může v blokovém řízení podle nových pravidel dostat pokutu 500 až 1 000 eur. Ve správním řízení může sankce dosáhnout až 1 300 eur, tedy přibližně 32 tisíc korun.
Změna se netýká jen řidičů
Novela slovenského zákona o silničním provozu přináší i další změny pravidel provozu. Upravuje například některé povinnosti chodců nebo pravidla týkající se bezpečnosti na silnicích.
Původně se diskutovalo také o rozšíření pravomocí obcí při používání stacionárních radarů. Tato část ale z konečné podoby novely vypadla, takže není správné tvrdit, že od září 2026 získají slovenské obce automaticky novou pravomoc instalovat vlastní radary a vybírat jejich prostřednictvím pokuty.
Co je objektivní odpovědnost?
Pro českého řidiče může být tento systém na první pohled překvapivý. Princip je ale poměrně jednoduchý.
U klasického přestupkového řízení musí úřady řešit, kdo konkrétně přestupek spáchal. U objektivní odpovědnosti držitele vozidla se naopak vychází z toho, že odpovědnost za určité porušení pravidel nese provozovatel či držitel vozidla podle zákonem stanovených podmínek.
Neznamená to tedy, že by byl vlastník vozidla automaticky považován za řidiče. Jde o odlišný typ odpovědnosti.
Pro člověka, který pravidelně půjčuje auto rodině nebo známým, je proto důležité vědět, kdo s vozidlem skutečně jezdí.
Polsko připravuje ještě přísnější systém
Zatímco slovenská změna začne platit už letos, Polsko připravuje podobný systém pro případy, kdy dopravní přestupek zaznamená například automatický kamerový systém nebo radar a úřad následně nemůže zjistit skutečného řidiče.
Polský návrh počítá s tím, že pokud vlastník nebo uživatel vozidla ve stanovené lhůtě neuvede skutečného řidiče, mohl by mu být uložen správní poplatek.
Důležité je, že nejde o již platné pravidlo. Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2028, ale do té doby se ještě může změnit a musí projít legislativním procesem.
Až 7 500 zlotých
Navrhovaný systém by byl odstupňovaný podle závažnosti překročení rychlosti. U nejzávažnějšího případu, tedy při překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 71 km/h, by správní poplatek mohl dosáhnout až 7 500 polských zlotých.
V přepočtu jde přibližně o 42 tisíc korun.
Právě odtud pochází vysoká částka, která může české řidiče zaujmout. Nejde ale o pokutu, kterou by dnes v Polsku automaticky dostal každý majitel vozidla, jehož auto zachytí radar. Jde o navrhovaný správní poplatek v případě, kdy se ve stanovené lhůtě neobjasní, kdo vozidlo řídil.
Jak by polský systém mohl fungovat?
Představme si, že české auto zachytí v Polsku radar při výrazném překročení rychlosti.
Pokud by nový systém byl přijat v navrhované podobě, úřad by kontaktoval provozovatele nebo vlastníka vozidla a vyzval ho k poskytnutí potřebných údajů.
Pokud by vlastník ve stanovené lhůtě uvedl skutečného řidiče, mohl by být případ řešen standardním způsobem podle pravidel pro daný přestupek.
Pokud by naopak vlastník nereagoval nebo by neposkytl požadované informace, mohl by podle připravované úpravy vzniknout nárok na správní poplatek. Jeho výše by závisela na rozsahu překročení rychlosti.
V případě překročení o více než 71 km/h by podle současného návrhu mohl dosáhnout až 7 500 PLN.
Nestačí spoléhat na to, že dopis ze zahraničí zmizí
Český řidič by rozhodně neměl předpokládat, že zahraniční výzvu stačí ignorovat.
Česká republika, Slovensko i Polsko jsou součástí evropského systému výměny údajů o vozidlech a jejich provozovatelích. Úřady tak mají při řešení přeshraničních dopravních přestupků k dispozici mechanismy, které jim umožňují zjistit informace o vozidle registrovaném v jiném členském státě.
Konkrétní možnosti přeshraničního vymáhání se ale liší podle typu sankce, její právní povahy a příslušných evropských pravidel. Není proto správné tvrdit, že každá zahraniční pokuta bude automaticky vymáhána v České republice exekučně.
Co to znamená pro české řidiče?
Pro české motoristy je nejdůležitější rozlišovat mezi oběma zeměmi.
Na Slovensku jde o schválenou změnu, která nabude účinnosti 1. září 2026. U vybraných dopravních přestupků bude možné uložit sankci držiteli vozidla v režimu objektivní odpovědnosti, tedy bez nutnosti nejprve zjistit konkrétního řidiče.
V Polsku jde zatím o návrh s plánovanou účinností od 1. ledna 2028. Pokud by prošel v současné podobě, mohl by v určitých případech znamenat správní poplatek až 7 500 PLN, tedy zhruba 42 tisíc korun.
Pro řidiče z České republiky tak platí jednoduché pravidlo: při cestách do zahraničí se vyplatí znát místní dopravní předpisy a případné úřední výzvy rozhodně neignorovat.
Vysoké sankce se totiž mohou týkat nejen člověka, který seděl za volantem, ale podle konkrétní právní úpravy také provozovatele či držitele vozidla.