Teherán: Země Perského zálivu se ocitají stále více v pasti mezi historickou vojenskou spoluprací s Washingtonem a rostoucí agresivitou Íránu, který proměnil jejich území v bojiště. Kuvajt, Bahrajn a Jordánsko již čelily íránským útokům namířeným proti základnám a zařízením spojeným se Spojenými státy a teheránský režim neprojevuje žádnou snahu s tím přestat.
Poslední epizoda této eskalace se odehrála v Kuvajtu, kde protiletadlové systémy tohoto malého státu v Perském zálivu zachytily několik nepřátelských dronů. Kuvajtský generální štáb potvrdil, že jeho obranné síly odrážejí útoky bezpilotních letounů v rámci íránské ofenzívy, a upřesnil, že výbuchy, které obyvatelstvo zaslechlo, souvisely s těmito záchytnými operacemi. Ačkoli úřady vyzvaly občany, aby dodržovali bezpečnostní protokoly, zpočátku neupřesnily, zda útoky způsobily oběti či materiální škody.
Jen o den dříve se k ofenzivě proti tomu, co označila za „strategická centra“ USA na kuvajtském území, přihlásila samotná íránská armáda, která ji zdůvodnila jako reakci na vojenské operace Washingtonu proti Islámské republice. Kuvajt se tak stal jedním z nejčastějších cílů raket a dronů z Teheránu, přičemž zásahy byly zaznamenány na mezinárodním letišti, hraničních přechodech, v zařízeních energetického sektoru a na dalších místech, která tvoří součást kritické infrastruktury země.
Každá země, která se stane obranným štítem zločinných a agresivních Spojených států, shoří v plamenech války.
Hrozby z Teheránu se neomezují pouze na vojenskou sféru: zasahují také globální ekonomickou scénu prostřednictvím Hormuzského průlivu, úzkého průlivu, který spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem, jímž před vypuknutím války procházela přibližně pětina veškeré ropy spotřebovávané na světě. Tajemník íránské Nejvyšší rady pro národní bezpečnost Mohamad Bagher Zolgadr prohlásil, že jeho země zintenzivní uzavření této strategické námořní cesty, pokud Spojené státy nezruší blokádu íránských přístavů a lodí.
Zolgadr dále varoval, že Írán by mohl uzavřít i další úžiny nebo námořní úzká místa, a ujistil, že „cenu za to zaplatí světová ekonomika a energetický trh“.
Další možné blokády
Zolgadr však zašel ještě dál: varoval, že Írán by mohl zablokovat i další úžiny a námořní úzká místa, tedy úzké úseky oceánských tras, kde se soustřeďuje lodní provoz a kde je obzvláště zranitelný. Tento vysoký íránský úředník zdůraznil, že následky takového rozhodnutí ponesou světová ekonomika a mezinárodní energetické trhy.
Íránský tlak na arabské sousedy se zhmotnil ve slovech generálmajora Aliho Abdolahiho, velitele Centrálního velitelství Jatam al-Anbiya. V prohlášení zveřejněném tiskovou agenturou Tasnim Abdolahi vyzval muslimské země, aby přehodnotily svou spolupráci s Washingtonem. „Zcela jasně prohlašujeme, že muslimské země musí přehodnotit svou spolupráci a součinnost se Spojenými státy,“ prohlásil a poté dodal, že každý národ, který bude sloužit jako štít americkým silám, „shoří v plamenech války“.
Obvinění z urychlování eskalace konfliktu
Íránské vojenské velení obvinilo Washington z urychlování eskalace konfliktu s cílem rozšířit a upevnit to, co popsalo jako „nelegitimní nadvládu“ nad Blízkým východem. Podle Abdolahiho Spojené státy využívají kapitál, bohatství, životně důležitou infrastrukturu a strategické zdroje svých regionálních partnerů k ochraně vlastní armády a k posílení izraelského vojenského a bezpečnostního aparátu. Generál tvrdil, že jak Írán, tak takzvaná Osa odporu narušily rovnováhu sil v této oblasti a že neschopnost Washingtonu podrobit si Teherán přiměla Spojené státy a Izrael bojovat za zády muslimských zemí, čímž na ně přenesly náklady tohoto střetu.
Donald Trump prohlásil, že ztrácí „víru“ v jednání, protože podle jeho slov íránští zástupci „lžou“
Další vysoký íránský představitel označil zprávy o možných nových společných útocích Spojených států a Izraele za „šílenství“ a ujistil, že Islámská republika má připraven „rozsáhlý plán reakce“ namířený proti klíčové izraelské infrastruktuře a americkým energetickým enklávám v regionu.
Celá tato válečná rétorika kontrastuje s diplomatickými snahami, které alespoň formálně mezi oběma stranami stále pokračují. Prezident Donald Trump však sám přiznal, že jeho důvěra v jednání se vyčerpává. Podle jeho slov íránští představitelé „lžou“, což ho vede ke ztrátě „víry“ ve vyjednávací proces.
Konflikt sahá až do 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily ofenzívu proti Íránu. Po pěti měsících nepřátelských akcí se strany v červnu dohodly, ale jejich následné porušení dohody vyvolalo nové vyostření války, které vysvětluje spirálu násilí a hrozeb, která nyní v regionu panuje.