Ruský prezident Vladimir Putin svým vojákům řekl, že Ukrajina dříve či později ztratí svá západní území. Podle jeho slov byla Levobřežní Ukrajina vždy považována za součást Ruska. Tato tvrzení pronesl na setkání s ruským námořnictvem, které bylo později sdíleno také jako videozáznam na Telegramu.
Putin prohlásil, že ze strany Ruska nedochází k žádné agresi. „Jsem si jistý, že dříve či později Ukrajina západní území ztratí. A to, co patřilo Polsku, Maďarsku a Rumunsku historicky zapadne na své místo,“ řekl. Proč přesně by Ukrajina měla o území přijít, to však nevysvětlil.
Dlouholetý narativ Kremlu
Putinova slova nejsou v ruské rétorice novinkou.
Kreml dlouhodobě označuje Ukrajinu za uměle vytvořený stát. Historické argumenty používá jako součást zdůvodnění invaze i anexí ukrajinských území, přestože mezinárodní společenství tyto nároky odmítá jako porušení mezinárodního práva.
Související článek
Podobné výroky podle odborníků nesměřují ani tak k Polsku, Maďarsku či Rumunsku, jako především k domácímu ruskému publiku. Analytik Andrej Kolesnikov dlouhodobě upozorňuje, že Putin staví svou legitimitu na představě obnovy historického Ruska a na přesvědčení, že Ukrajina není plnohodnotným samostatným národem.
Invaze na Ukrajinu je projevem člověka posedlého ideologií, který podléhá konspiračním teoriím a představám o zvláštním mesiášském poslání svého státu a národa,
řekl mimo jiné o vůdci Kremlu. Právě imperiální interpretace dějin podle něj tvoří jeden ze základních pilířů současné kremelské ideologie.
Historici zároveň připomínají, že dnešní hranice Ukrajiny jsou mezinárodně uznávané a garantované řadou smluv včetně Budapešťského memoranda z roku 1994. Jakékoliv územní změny mohou podle mezinárodního práva vzniknout pouze na základě svobodného rozhodnutí dotčeného státu, nikoliv v důsledku vojenské agrese nebo jednostranných prohlášení.
Skutečný vývoj na bojišti slovům Putina neodpovídá
Navzdory Putinovým prohlášením nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko usilovaly o převzetí částí západní Ukrajiny. Naopak všechny tři země opakovaně deklarují podporu ukrajinské územní celistvosti a jsou součástí západní koalice poskytující Kyjevu vojenskou i ekonomickou pomoc.
„Znovu potvrzujeme náš pevný závazek podporovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích,“ uvedl v roce 2022 tehdejší polský prezident Andrzej Duda.
Tvrzení o možném rozdělení západní Ukrajiny se pravidelně objevují především v ruské státní propagandě, žádný z výše zmíněných států ho však oficiálně nepodporuje.
Ani situace na frontě nenaznačuje, že by Rusko bylo blízko dosažení svých maximálních cílů. Přestože ruské jednotky pokračují v postupných ofenzivách na východě země, tempo jejich postupu zůstává pomalé a za cenu vysokých ztrát. Analytici připomínají, že Moskva ani po více než čtyřech letech války stále plně neovládá ani všechna území čtyř ukrajinských oblastí, které v roce 2022 jednostranně anektovala.
Podle řady západních expertů proto Putinova vyjádření představují spíše politický a propagandistický signál než předpověď reálného vývoje. Jejich cílem může být posílení domácí podpory války, zpochybňování ukrajinské státnosti i vytváření dojmu, že budoucí poválečné uspořádání Evropy bude určovat především Moskva.