Brazílie zamítla víza dvěma americkým úředníkům. Tamní úřady se údajně obávají, že by USA mohly chtít ovlivnit výsledky říjnových prezidentských voleb. V těch se proti sobě postaví úřadující levičák Luiz Inacio Lula da Silva a Flavio Bolsonaro. Právě druhý jmenovaný má s Donaldem Trumpem velmi dobré vztahy.
Americkými úředníky, kterým byl vstup odepřen, byli Riley M. Barnes, náměstek ministra zahraničí USA pro demokracii, lidská práva a práci, a jeho zástupce Samuel Samson. V Brazílii se chtěli setkat se zástupci vlády a s náboženskými představiteli. Oficiálně měli jednat o integritě voleb, náboženské svobodě a svobodě projevu.
Brazilci se obávají komplikací u voleb
Brazilské ministerstvo zahraničí odmítlo úředníkům udělit víza, protože existovaly obavy, že plánovaná návštěva nebyla běžnou diplomatickou misí, nýbrž pokusem zpochybnit důvěryhodnost brazilského elektronického volebního systému před říjnovými prezidentskými volbami.
Washington tato obvinění odmítl a trvá na tom, že šlo o standardní cestu zaměřenou na otázky demokracie, svobody projevu a náboženské svobody. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že plánovaná cesta Barnese a Samsona do Brazílie byla „rutinní návštěvou“ odpovídající mandátu Úřadu pro demokracii, lidská práva a práci. Jakékoli tvrzení, že šlo o pokus podkopat brazilské volby, označil za lživé a nepodložené.
Úřadující brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva bude obhajovat mandát proti pravicovému senátorovi Flaviovi Bolsonarovi. Rodina Bolsonarových dlouhodobě udržuje úzké vztahy s Donaldem Trumpem a opakovaně přebírá jeho rétoriku o možných volebních podvodech.
Bolsonaro v posledních týdnech bez důkazů zpochybňoval bezpečnost elektronického hlasování, zatímco Lula obviňuje Trumpovu administrativu ze snahy ovlivnit domácí politickou situaci v Brazílii. Brazilská vláda tedy své rozhodnutí hájí ochranou národní suverenity.
Diplomatické napětí může přesáhnout hranice Brazílie
Odmítnutí vstupu americkým představitelům pravděpodobně dále zhorší už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Brazílií. Obě země se v posledních měsících dostaly do sporů nejen kvůli brazilským volbám, ale také kvůli americkým clům na brazilské zboží či kritice soudních řízení proti bývalému prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Nový incident může omezit vzájemnou diplomatickou komunikaci právě v období před jedněmi z nejdůležitějších voleb v Latinské Americe.
Lulovi příznivci budou odmítnutí víz prezentovat jako důkaz, že vláda dokáže zabránit zahraničnímu vměšování. Naopak Bolsonaro a jeho spojenci mohou využít celý spor jako argument, že současná vláda brání mezinárodní kontrole volebního procesu. Analytici proto očekávají, že otázka důvěry ve volební systém bude jedním z hlavních témat kampaně až do říjnového hlasování.
Pokud se Peru, Kolumbie a Brazílie posunou doprava, Spojené státy budou mít většinu Latinské Ameriky pod svým vlivem,
uvedl Juan Gabriel Tokatlian, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě Torcuato Di Tella v Argentině.
Případ zároveň sledují i další státy regionu. Pokud bude napětí pokračovat, může komplikovat spolupráci nejen v politických otázkách, ale také v oblasti obchodu, bezpečnosti či regionální diplomacie. Spor tak zdaleka nepředstavuje pouze problém mezi USA a Brazílií, ale může ovlivnit i širší vnímání amerického vlivu v Latinské Americe.