Třináctý důchod je na Slovensku realitou. Vyšší české penze ale rozdíl stále mažou. Na první pohled se může zdát, že slovenský důchodový systém nabízí seniorům něco, co Češi nemají. Od července 2024 je na Slovensku třináctý důchod řádnou dávkou zakotvenou v zákoně o sociálním pojištění. Už nejde jen o mimořádný příspěvek pro vybrané skupiny důchodců, ale o pravidelnou dávku vyplácenou každoročně v prosinci.
Jednorázová prosincová platba bezpochyby představuje vítané finanční přilepšení. Při porovnání celkových příjmů českých a slovenských seniorů se však ukazuje, že vyšší průměrné měsíční důchody v České republice tento rozdíl více než vyrovnávají.
Tvrdá čísla: Proč český senior získává za rok více?
Podívejme se na aktuální údaje pro rok 2026.
Průměrný starobní důchod v České republice po lednové valorizaci činí 21 786 korun měsíčně. Český systém sice třináctý důchod nevyplácí, pravidelná měsíční penze je však dlouhodobě vyšší.
Na Slovensku dosáhl průměrný starobní důchod podle údajů Sociální pojišťovny v únoru 2026 částky 729,90 eura měsíčně. Starobní důchodci navíc v prosinci obdrží třináctý důchod ve výši 667,30 eura, jehož výše je v letech 2026 až 2028 zmrazena kvůli konsolidačním opatřením slovenské vlády.
Ani po započtení této jednorázové dávky však celkový roční příjem průměrného slovenského důchodce nedosahuje úrovně českého seniora.
Modelový příklad: Pan Václav versus pán Ján
Pro lepší představu si představme dva fiktivní seniory pobírající průměrný starobní důchod ve své zemi. Pan Václav v České republice dostává každý měsíc 21 786 korun. Za celý rok 2026 tak obdrží 261 432 korun.
Jeho slovenský protějšek pán Ján pobírá průměrný důchod 729,90 eura měsíčně. Za dvanáct měsíců získá přibližně 212 800 korun (v přepočtu podle aktuálního kurzu). V prosinci mu Sociálna poisťovňa automaticky vyplatí také třináctý důchod ve výši 667,30 eura, tedy přibližně 16 200 korun.
Celkový roční příjem pána Jána tak dosáhne přibližně 229 tisíc korun. Rozdíl mezi oběma seniory činí více než 32 tisíc korun ročně ve prospěch českého důchodce.
Modelový příklad vychází z průměrných hodnot důchodů zveřejněných českými a slovenskými institucemi. Skutečné částky se mohou u jednotlivých důchodců výrazně lišit.
Jednorázová dávka versus vyšší pravidelný příjem
Po rozpočítání slovenského třináctého důchodu do celého roku se ukazuje, že průměrný český senior má stále k dispozici přibližně o 2 700 korun měsíčně více.
To znamená, že český důchodce disponuje vyšším pravidelným měsíčním příjmem, zatímco slovenský systém část podpory soustředí do jediné prosincové výplaty. Jak napsala jedna z diskutujících na sociálních sítích:
Pořád poslouchám, jak nám mají Češi třináctý důchod závidět. Jenže moje sestra v Brně má každý měsíc o několik tisíc korun vyšší penzi. Raději bych měla vyšší důchod celý rok než jednorázový bonus v prosinci.
Zmrazený třináctý důchod a rostoucí ceny
Výše slovenského třináctého důchodu zůstane podle současné legislativy v letech 2026 až 2028 na částce 667,30 eura. Pokud bude v následujících letech pokračovat růst cen, kupní síla této jednorázové dávky se bude postupně snižovat, zatímco její nominální výše zůstane stejná.
Český systém naproti tomu žádnou obdobnou dávku nevyplácí, ale je založen především na pravidelných valorizacích měsíčních důchodů.
Dva různé přístupy ke stejné věci
Český i slovenský důchodový systém sledují stejný cíl – zajistit seniorům dostatečný příjem. Každá země k tomu ale přistupuje jiným způsobem. Slovensko poskytuje vedle měsíční penze také zákonný třináctý důchod, zatímco Česká republika vyplácí vyšší pravidelné měsíční důchody bez jednorázové prosincové dávky.
Při porovnání průměrných příjmů za celý rok 2026 vychází najevo, že český senior i bez třináctého důchodu obdrží v součtu o více než 32 tisíc korun více než průměrný slovenský důchodce.