Popravy prováděné režimem Kim Čong-una se zintenzivnily alarmujícím tempem poté, co Severní Korea v roce 2020 uzavřela své hranice kvůli pandemii Covidu-19.
Severní Korea ztrojnásobila popravy po pandemii
Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila jihokorejská organizace pro lidská práva Transitional Justice Working Group, známá pod zkratkou TJWG, podle níž bylo v letech 2020 až 2024 popraveno nebo odsouzeno k trestu smrti nejméně 153 osob, což je trojnásobek počtu 44 osob zaznamenaného v předchozím pětiletém období.
Odborníci z nevládní organizace varují, že trest smrti se v rukou Pchjongjangu stal nástrojem politické, sociální a ideologické kontroly. Mezi důvody nárůstu počtu poprav patří konzumace nebo šíření jihokorejského kulturního obsahu, praktikování náboženských a pověrečných aktivit a také politické delikty.
Od roku 2020 bylo v Severní Koreji popraveno nebo odsouzeno k trestu smrti nejméně 153 osob, přičemž v předchozích pěti letech to bylo 44 osob.
Život pod Kimem
Dokument s názvem Mapování poprav v Severní Koreji před pandemií Covid-19 a po ní zahrnuje 13 let vlády Kim Čong-una, od roku 2011 do roku 2024. Během tohoto období TJWG analyzovala 144 konkrétních případů poprav a rozsudků smrti, které se týkaly minimálně 358 osob. V naprosté většině případů, 96,4 %, byla použita metoda zastřelení a téměř tři ze čtyř zdokumentovaných poprav, 72,8 %, byly vykonány na veřejnosti.
Je příznačné, že v letech 2015 až 2019, tedy v období poznamenaném zvýšeným mezinárodním tlakem na režim, vykazovaly popravy klesající tendenci. Situace se však dramaticky změnila od roku 2020, kdy hermetické uzavření hranic v důsledku zdravotní krize vedlo k prudkému nárůstu počtu trestů smrti.
V rámci výzkumu bylo rovněž lokalizováno 46 míst, kde byly popravy vykonány. Některá z těchto míst se nacházejí v samotném severokorejském hlavním městě, v těsné blízkosti sídla Dělnické strany, budovy, kterou zdroje běžně označují jako „Kim Čong-unova kancelář“.
Kulturní zločin? V KLDR za to můžete zaplatit životem
K vypracování studie shromáždila organizace pro lidská práva svědectví 265 severokorejských přeběhlíků, kteří žili v různých oblastech země v době vlády Kim Čong-una. Vycházela také z informací, které jí poskytlo pět specializovaných médií s vlastními zdroji uvnitř Severní Koreje.
Zjištění TJWG jsou v souladu s dřívějšími obviněními OSN a dalších nevládních organizací, jakož i s nedávnými výpověďmi přeběhlíků. Všechna tato svědectví shodně poukazují na pandemii Covid-19 jako na zlomový bod, který zhoršil vnitřní represe v kontextu výrazného zhoršení životních podmínek obyvatelstva a přijetí nových zákonů zaměřených na zpřísnění ideologické kontroly.
Je třeba připomenout, že Valné shromáždění OSN přijalo koncem minulého měsíce novou rezoluci odsuzující porušování lidských práv ze strany severokorejského režimu. Jižní Korea patřila mezi spolupředkladatele textu.