Čína v posledních dnech v Pekingu hostila summit o lidských právech. V jistém ohledu ukazuje světu novou cestu. Dvoudenní akce přivítala více než 400 účastníků z více než 100 zemí.
Hosté, mimo jiné i zástupci OSN, diskutovali během dvou dnů o lidských právech, mezinárodní spolupráci a rozvoji.
Téma bylo letos jasně dané:
Společný rozvoj, sdílená lidská práva: 40. výročí přijetí Deklarace o právu na rozvoj a nová vize pro globální správu lidských práv,
uvedla agentura Xinhua News. Setkání ale ukázalo několik rozdílů ve vnímání lidských práv z pohledu Číny i západních zemí. Na konci summitu se hosté shodli, že Čína se postupnou modernizací dostala k výraznému posilování lidských práv. Je jednou z nejúspěšnějších zemí, která se kvalitně zbavuje chudoby. Její úspěch účastníci označili za historický pokrok v oblasti prosazování lidských práv.
Jedním z bodů jejich splněného minulého pětiletého plánu bylo odstranění absolutní chudoby, to se dle odborníků podařilo. Pojem absolutní chudoba znamená stav, kdy člověk nemá prostředky k obstarání základních životních potřeb jako je jídlo, pitná voda a přístřeší. V současnosti na světě podle odhadů OSN je zhruba 650 milionů lidí v absolutní chudobě. V roce 2020 Čína tento typ chudoby zcela vymýtila a prohlásila, že u nich už není jediný extrémně chudý obyvatel.
Je to opravdu příklad, ze kterého se ostatní mohou poučit,
řekl Grigorij Lukijancev, zvláštní zástupce pro lidská práva z Moskvy. Témata summitu se týkala především ekonomiky a rozvoje umělé inteligence.
Čína představila svůj plán
Během akce Čína zveřejnila svůj Národní akční plán pro lidská práva (2026–2030), který nastiňuje priority a opatření pro prosazování a ochranu lidských práv v příštích pěti letech. V minulém pětiletém plánu země splnila všech 181 bodů, které si předsevzala. V plánu si Čína i nyní stanovila cíle a úkoly pro dané období. Zabývá se rozvojem hospodářských i kulturních práv, zlepšováním mechanismu pro ochranu občanských a politických práv občanů.
Každá země má právo na svá práva
Zatímco západní země si pod tématy spojenými s lidskými právy představují politická práva, svobodu slova nebo nezávislost justice, Čína klade větší důraz na ekonomický rozvoj a odstranění chudoby a dobře fungující stát. To se může dít i na úkor jednotlivce. Čína však v tomto zastává názor, že každá země a kultura má právo si „lidská práva“ definovat dle svých vlastních potřeb. Je to i jeden z důvodů, proč je čínská politika oblíbená u autoritářských režimů nebo v afrických zemích. Ekonomický rozvoj může být podpořen omezením politických svobod, to není názor, který by západní svět sdílel.
Umělá inteligence jako hrozba pro státy
Tématem byl rozvoj AI a její vstup do běžných životů lidí. Čína upozornila na to, že může být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Je tu patrný rozdíl v nebezpečí, které západní svět i Čína vidí někde jinde. Zatímco u nás se řeší soukromí, přístup k datům nebo fungování algoritmů, v Číně vidí hlavní nebezpečí v bezpečnosti pro celou společnost. Umělá inteligence by neměla sloužit jen zaměstnavatelům, ale chránit i pracovníky. Čína tak vidí nebezpečí tam, kde západní svět zatím váhá, v celostátním rozsahu používání AI. AI je nástroj, který může ohrozit nejen jednotlivce, ale také celý stát, což následně ohrozí i obyvatele.
Člen politického úřadu ústředního výboru Komunistické strany Číny Li Shulei na zahájení prohlásil, že Čína vždy považuje právo na přežití a právo na rozvoj za primární základní lidská práva. Mír a bezpečnost jsou podle něj základním předpokladem pro to, aby lidská práva vůbec mohla být uplatněna. Zdůraznil, že Čína důrazně odmítá politizaci, instrumentalizaci či zneužívání lidských práv a jakoukoli formu „dvojích standardů v lidských právech„.