Během prvního upisovacího období se do státních cenných papírů zapojilo téměř 92 tisíc českých občanů, kteří celkově investovali 74 miliard korun. Tento objem představuje 3,4 procenta celkového státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová označila zájem o dluhopisy za „ohromující úspěch“.
Zajímavé je především to, že většina střadatelů využila elektronický přístup bez nutnosti návštěvy bankovní pobočky. Konkrétně 79 tisíc lidí nakoupilo dluhopisy online prostřednictvím portálu Elektronický přístup ke správě majetkového účtu, zbylých 13 tisíc využilo pobočky České spořitelny nebo ČSOB. Průměrný věk držitelů dosahuje 57 let, nejpočetnější skupinu tvoří lidé mezi 50 a 60 lety.
Proč banky ztrácejí peníze klientů
Obnovená nabídka státních cenných papírů pro běžné občany představuje pro komerční banky citlivý zásah do jejich byznysu. Nejenže přišly o exkluzivitu při investování do českých státních dluhopisů, ale především jim z účtů odtékají prostředky klientů.
Předpokládám, že většina zainvestovaných prostředků domácností do státních dluhopisů pochází z volných peněžních prostředků, které ležely buď na spořicích, či termínovaných produktech bank. Anebo ještě hůř na neúročených běžných účtech,
říká portfolio manažer Partners investiční společnosti Ondřej Slezáček.
Klíčová výhoda: Žádná srážková daň
Hlavním trumfem státních dluhopisů je osvobození od 15 % srážkové daně z příjmů. Zatímco úroky ze spořicích účtů nebo termínovaných vkladů stát standardně zdaňuje každý měsíc, u státních cenných papírů se tato daň vůbec neuplatňuje. Tato výhoda platí pro všechny tři typy nabízených dluhopisů, nejviditelnější je však právě u varianty Flexi.
Flexi dluhopis: Přímý konkurent spořicích účtů
Dluhopis Flexi má parametry, které jej přímo staví do konkurence klasickým bankovním spořicím produktům. Jeho splatnost je pouhé tři měsíce s možností automatického obnovení na další období. Úroková sazba je přímo navázána na hlavní úrokovou sazbu ČNB, která momentálně činí 3,75 procenta.
Toto zhodnocení mnohé banky svým klientům na spořicích účtech nenabízejí, přestože samy dostávají od České národní banky stejný úrok za prostředky, které u ní uloží. Kombinace konkurenceschopného úročení, daňového osvobození a krátké splatnosti činí z Flexi dluhopisu atraktivní možnost.
Výnos je přímo na úrovni repo sazby České národní banky a nepodléhá srážkové dani. Proto jsem si tyto dluhopisy také sám koupil.
Ondřej Slezáček potvrzuje, že sám do těchto dluhopisů investoval, což svědčí o důvěře odborníků v tento produkt.
Vyšší sazby mohou vydržet delší dobu
Guvernér České národní banky Aleš Michl po jednání bankovní rady naznačil, že receptem na udržení inflace poblíž dvouprocentního cíle je „přísná měnová politika a vyšší úrokové sazby po delší dobu“.
Díky tříměsíční splatnosti Flexi dluhopisu s možností opakovaného obnovení nemusí investoři obávat ztrát kvůli případnému snížení úrokových sazeb ČNB. Takový krok je navíc v současné situaci vysoce nepravděpodobný, což činí z tohoto produktu stabilní volbu.
Kdy bude možné nakupovat znovu
První upisovací období skončilo 15. července, státní dluhopisy momentálně není možné koupit. Ministerstvo financí však plánuje druhé upisovací období od 24. srpna do 4. října, v němž nabídne výhradně Flexi dluhopisy.
Třetí upisovací období je naplánováno na podzimní a předvánoční měsíce letošního roku. V něm budou k dispozici všechny tři typy dluhopisů – kromě Flexi varianty také pětiletý fixní státní dluhopis s výnosem 4,544 procenta ročně a pětiletý protiinflační státní dluhopis.
Pro koho se hodí dlouhodobější varianty
Investiční odborníci doporučují pětiletý fixní a protiinflační dluhopis především velmi konzervativním investorům, kteří upřednostňují jistotu před vyššími výnosy. Odvážnější investoři by podle expertů měli při pětiletém horizontu zvažovat spíše akcie, které nabízejí potenciálně vyšší zhodnocení.
Stát by si půjčoval tak jako tak
Někteří kritici argumentují, že státní dluhopisy pro domácnosti pouze zvyšují zadlužení země. Tento argument však neobstojí. České veřejné finance jsou kvůli hospodaření všech minulých vlád v takovém stavu, že vydávání dluhopisů je nezbytné pro krytí schodků a úhradu úroků z dluhu.
Vláda by tedy státní cenné papíry emitovala bez ohledu na to, zda je nabídne občanům či nikoli. Podstatný rozdíl spočívá v tom, že nyní na nich mohou vydělat také české domácnosti, a nejen institucionální investoři jako banky, pojišťovny a investiční fondy, jak tomu bylo dříve.