Dnešní datum má příběh: 22. listopadu 1963 – Atentát na J. F. Kennedyho

Dnešní datum má příběh: 22. listopadu 1963 – Atentát na J. F. Kennedyho

Zdroj obrázku: Depositphotos

Více než šedesát let po smrti prezidenta J. F. Kennedyho se blíží zveřejnění utajovaných dokumentů k atentátu. Přes 70 % Američanů nevěří, že vrah jednal sám.


22. listopadu 1963 krátce před polednem nastupoval americký prezident John Fitzgerald Kennedy s manželkou Jacqueline do otevřené limuzíny Lincoln na letišti v texaském Dallasu. Kolona mířila přes centrum města k veletržnímu paláci, kde na projev čekaly tři tisíce lidí. Jásající davy zdravily prezidenta po celé trase. Půl hodiny po poledni ale zazněly výstřely.

Kennedy byl zasažen do hlavy a krku. V Parklandské nemocnici zemřel. Zraněn byl i texaský guvernér John Connally, který však útok přežil. Jen hodinu a půl po oznámení Kennedyho smrti složil na palubě letounu Air Force One prezidentskou přísahu viceprezident Lyndon Johnson. Přísahu přijímala federální soudkyně Sarah T. Hughesová – jako první a dosud jediná žena v historii USA.

Vrah zastřelen před soudem

Za vraha je oficiálně považován Lee Harvey Oswald, čtyřiadvacetiletý zaměstnanec Texaského knižního velkoskladu. Z šestého patra této budovy na Dealey Plaza se podle policie střílelo. Oswald budovu opustil ve 12:33 předním vchodem. O tři čtvrtě hodiny později měl na ulici zastřelit policistu J. D. Tippita. Policie ho zatkla ve 13:50 v místním kině.

Oswald odmítl, že by někoho zabil. Souzen však nikdy nebyl. O dva dny později, kdy měl být převezen do přísněji střežené věznice, ho v budově dallaské policie zastřelil třiapadesátiletý majitel nočního klubu Jacob Leon Rubinstein přezdívaný Jack Ruby.

Ruby se dostal k Oswaldovi na pár kroků a za podivuhodné netečnosti strážců ho v přítomnosti desítek lidí a televizních kamer zastřelil. Vraždu zachytil fotograf Bob Jackson z listu Dallas Times-Herald. Získal za ni Pulitzerovu cenu.

Ruby byl odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle, ale před odvolacím procesem zemřel v lednu 1967 na rakovinu. Podle některých teorií byl najat mafií či CIA, aby odstranil Kennedyho vraha. On sám tvrdil, že chtěl pomstít prezidentovu smrt, a jeho motivem byl i soucit k vdově Jacqueline.

Dvě vyšetřovací komise, žádné jasné odpovědi

Prezident Johnson ustavil 29. listopadu 1963 oficiální vyšetřovací komisi v čele s předsedou Nejvyššího soudu USA Earlem Warrenem. Warrenova komise osobně vyslechla 552 svědků a vypracovala 3100 protokolů. Celkový počet výslechů provedených FBI a Secret Service přesáhl 25 tisíc. V září 1964 komise dospěla k závěru, že Oswald byl jediným střelcem a jednal na vlastní pěst, stejně tak jako Ruby.

Veřejnost se s takovým závěrem nespokojila. V polovině 70. let vznikla vyšetřující komise Sněmovny reprezentantů. V roce 1979 po dvou letech vyšetřování připustila verzi více střelců a možnost širšího spiknutí proti Kennedymu. Za nepravděpodobné ale označila, že by si atentát objednala sovětská či kubánská vláda, mafie či proticastrovská opozice.

Komise nakonec populární teorie o dalších střelcích nepotvrdila a v roce 1988 ministerstvo spravedlnosti vyšetřování uzavřelo. Důkazy však dodnes zůstávají rozporuplné. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí atentátu ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří, že Oswald jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných ho považuje za obětního beránka.

Nejasnosti kolem výstřelů a motivů

Američtí lékaři, kteří prováděli pitvu, v květnu 1992 uvedli, že prezident byl zastřelen dvěma smrtícími ranami zezadu, které vypálil jediný střelec. Podle některých svědků a některých výkladů amatérského videa Abrahama Zaprudera, majitele textilní firmy, který atentát náhodou natočil na 8mm kameru, ale zazněly tři výstřely a nešly všechny z jednoho směru.

Nejasný zůstává například čtvrtý výstřel, který zaznamenala část svědků z opačné strany, než střílel Oswald. Dodatečně se ukazuje, že některé důkazy, jako například záznamy o pitvě, nejsou úplné či chybí.

Oswaldův motiv zůstane zřejmě navždy neobjasněn. Tvrdil, že je marxista, obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, ale údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici. V 50. letech krátce žil v SSSR. Sověti ho však označovali za neurotického maniaka. V roce 1959 zamítli jeho žádost, aby tam směl zůstat. Nevyhověli mu ani později, když o totéž žádal přes velvyslanectví v Mexiku.

Nejčastěji se hovoří o mafii nebo kubánských emigrantech z Miami, kteří Kennedymu zazlívali, že se jim v dubnu 1961 při vylodění v Zátoce sviní na Kubě nedostalo očekávané podpory amerického letectva. Kvůli nezdařené operaci proti Kubě a kvůli Kennedyho plánu stáhnout 18 tisíc amerických vojenských poradců z Jižního Vietnamu měly na prezidenta údajně spadeno i zbrojařské firmy USA a ministerstvo obrany.

Některé teorie vidí za vraždou FBI nebo CIA, se kterou měl Kennedy špatné vztahy, protože nesouhlasil s programem odstraňování vůdců některých levicových režimů. Podle jiných nechala Kennedyho zavraždit kubánská tajná služba v odplatě za pokus CIA zabít Castra. Někteří spekulují, že Kennedyho nechal odstranit viceprezident Johnson, který se obával, že si ho JFK nevybere do vlády v příštím volebním období.

Odtajnění dokumentů se blíží

Dokumenty a výsledky vyšetřování měly být původně odtajněny až v roce 2029. V roce 1992 však poslanci Kongresu schválili zákon o postupném odtajnění všech záznamů o vyšetřování vraždy. Prezident Donald Trump oznámil, že zveřejnění dokumentů nebude blokovat:

Umožním, jako prezident, zpřístupnění dlouho blokovaných a utajovaných složek k JFK.

List The Washington Post s odvoláním na nejmenovaného činitele Národní bezpečnostní rady však napsal, že federální úřady na prezidenta naléhají, aby blíže neurčený počet složek zveřejněn nebyl.

Prezident bude požádán, aby dokumenty zadržel, o tom není naprosto žádných pochyb. Rozhodně jsou tam složky týkající se zdrojů a metod, které tyto úřady žádají ponechat v utajení,

řekl uvedený činitel pod podmínkou zachování anonymity.

Velká část dokumentů už byla v minulosti zveřejněna, proto se v aktuálním balíku složek zásadní překvapení nečekají.

Samozřejmě nějaká tam být mohou. Ale velká část dokumentů má jen velice nepřímý vztah ke Kennedymu a jeho zavraždění. Nečekám nějaká převratná zjištění,

uvedl amerikanista Jiří Pondělíček.

Podle expertů se 3810 zveřejňovaných dokumentů bude týkat především snah CIA a FBI zjistit, jaké měl Oswald kontakty se špiony Kuby nebo Sovětského svazu během cesty do Mexika v září 1963. V budově na Dealey Plaza, z níž měl Oswald střílet, je od roku 1989 Sixth Floor Museum, v němž jsou k vidění filmy, fotky a předměty související s atentátem.

Reklama

Reklama

Reklama

 
#