Naše nákupní zvyky se od dob socialismu změnily tak výrazně, že můžeme mluvit o „revoluci v nakupování“. Ve městech nám potom vše od housek po vánoční dárky přiveze kurýr až domů a na venkově se tyto vymoženosti také postupně zabydlují.
Pojízdné prodejny byly socialistickým fenoménem
Poslední desítky let se drobné obchody z vesnic prakticky vytratily. Lidé už si zvykli za nákupy potravin jezdit do supermarketů a když se jim nechce, i do malých obcí už zajíždějí kurýři z e-shopů. Všechno ostatní zboží se dá rovněž zakoupit na internetu a vyzvednout si ho ve výdejních místech nebo si ho lze poslat na adresu.
Za socialismu fungoval jiný systém. Síť obchodů, kde si lidé mohli na vesnicích nakoupit, byla poměrně široká. Sortiment sice nebyl nijak pestrý, ale lidé byli střídmější. Ve městech se na nedostatkové zboží stály fronty, na vesnici se to řešilo spíš dobrými vztahy s prodavačkami, které takové zboží („podpultové“) ani do regálů nedávaly a do košíku a tašek je dostávali jen oblíbení zákazníci. Šlo třeba o kakao v předvánoční době, kdy se peklo, o banány, skutečné pomeranče (ne ty z Kuby), luxusní bonboniéry.
A potom existovaly pojízdné prodejny. V malých vesnicích a na samotách lidé měli možnost si omezený sortiment potravin zakoupit v pojízdných prodejnách. Ty přijížděly pravidelně třeba dvakrát týdně na určená místa. Byla to dobrá služba hlavně pro seniory, protože mladí lidé často jezdili za prací do měst a nákup si přivezli. Část sortimentu se v pojízdných prodejnách musela objednávat předem. Jinak měl člověk toužící po čerstvém chlebu nebo mléku smůlu.
Zvláštní pozornost si určitě zaslouží pojízdné prodejny s masem a uzeninami. Všichni na vesnici neměli ve chlívku prasata, a tak byla po mase poptávka. Sortiment byl omezený, bylo třeba nějaký ten úplatek, když šlo o velmi žádané maso. Navíc řezník měl i sortiment, který byl téměř neprodejný. K masu na nedělní řízky si tak kupující musel přibrat třeba i maso, které nepotřeboval. Takový „pěkný kousek hovězího na polévku“ se ani po dvou hodinách nedal pozřít, protože byl tuhý. Lidé dělali vtipy, že je ze stoleté krávy. Často byl cestou k vysněnému masu i nákup sleziny, hovězích jater, plic a podobného sortimentu. Řezník prostě musel prodat i to, co nikdo nechtěl.
Fronty na všechno
Ani ti, co měli prodejny na dosah, neměli nakupování jednoduché. O sortimentu samoobsluhy v seriálu Žena za pultem si mohli nechat jen zdát. Tam, kde byl uvnitř samoobsluhy pultový prodej, čekalo na zákazníky čekání v dlouhých frontách. Se zakoupeným zbožím potom přišlo další čekání ve frontě k pokladně. Občas si milovníci čerstvé kávy museli vystát ještě frontu na mlýnek na kávu, kde si mohli zdarma umlít zakoupenou zrnkovou kávu.
Smíšené zboží nabízelo překvapení
Velkou oblibu si získaly prodejny smíšeného zboží. Tam člověk nakoupil kromě potravin i drogistické zboží, potřeby pro domácnost, nádobí, drobné elektrospotřebiče či sortiment pro železářství.
V takových obchodech byl každý nákup plný očekávání. Lidé číhali na oblíbenou limonádu, zmrzlinu nebo zboží, o kterém se doslechli, že má přijít (třeba značková luxusní kosmetika nebo dvě jízdní kola na prodejnu). Paradoxně na pravý ruský kaviár se v regálech s potravinami prášilo. Překvapivě pestrý byl sortiment cukrovinek a alkoholu.
První samoobsluhy a oblíbené síťovky
První samoobsluhy vznikly na konci padesátých let. Ta první vznikla v Praze 1. 6. 1955 na Žižkově a do konce roku už jich Praha měla 80. Další se postupně otevíraly v celém Československu. A k nákupům patřily oblíbené tašky „síťovky“. Ty se vešly do kabelky a při nákupu se do nich vešlo opravdu hodně zboží.
Dnes si takové nakupování mladá generace neumí ani představit. Pamětníci ještě pamatují, když museli každou lahev piva obracet, protože v nich často plavaly nežádoucí kvasinky, chleba byl jeden druh, ale měl na sobě vytlačené číslo od jedničky do pětky a tak prodejce nemohl ve středu tvrdit, že bochník s dvojkou je čerstvý. Plastové pytlíky s mlékem se musely důkladně zkontrolovat, jinak cestou domů vytekly do tašky. Levné ovocné víno si děti kupovaly za peníze, které získaly vrácením lahví. Nákup toaletního papíru byl velkým dobrodružstvím. Ne každý zvládl funkci, kterou měl…
