Čínští vědci představili první bezpilotní vrtulník na vodíkový pohon, který dokáže létat až 180 minut. Klasické drony se stejnou hmotností vydrží ve vzduchu pouze třicet minut.
Výzkumný tým z Technologické univerzity v Dalianu vyvinul dva funkční prototypy bezpilotního vrtulníku o hmotnosti 20 kilogramů, které využívají vodíkový pohon. První model dosahuje výdrže až tři hodiny, druhý hybridní systém kombinující vodík a lithium nabízí 90 minut letu.
Konvenční drony poháněné lithiovými bateriemi ve stejné hmotnostní kategorii zvládnou ve vzduchu průměrně pouze půl hodiny.
Vodíkové palivové články díky vysoké energetické hustotě nabízejí slibné řešení omezené letové výdrže, která dlouhodobě bránila širšímu využití elektrických letadel,
uvádí čínský deník Science and Technology Daily.
Systém odolá silnému větru i solné mlze
Čistě vodíkový model je vybaven 12litrovou tlakovou lahví s palivovými články pracujícími při tlaku 35 megapascalů. Hybridní varianta kombinuje vodík s lithiovými bateriemi a využívá pětilitrovou nádrž se stejným tlakem.
Výzkumníci vedení docentem Mao Qingem z Fakulty chemického inženýrství vyvinuli vlastní vzduchem chlazený systém palivových článků, který prošel zátěžovými testy při různých teplotách a vlhkostech i v podmínkách solné mlhy. Systém dosahuje měrného výkonu až 1,4 kilowattu na kilogram, což pomáhá udržet nízkou celkovou hmotnost stroje.
Nezávisle vyvinutá membránová elektroda podporuje delší dobu letu s větší hmotnostní i výkonovou rezervou. Tým zkonstruoval integrovaný řídicí modul, který kombinuje monitorování energetického systému, spektroskopickou diagnostiku a inteligentní řízení do uzavřeného celku.
Úspěšné testy na moři v náročných podmínkách
Oba prototypy absolvovaly zkoušky letu nad mořem za silného větru 6. stupně Beaufortovy stupnice, což odpovídá rychlosti 39 až 49 kilometrů za hodinu. Stroje prokázaly stabilní let a vysokou přizpůsobivost náročnému prostředí.
Technologie má potenciální využití v městských inspekcích, provozu na moři a horských průzkumech. Průlom integruje vodíkovou energii a chemické inženýrství s leteckým stavitelstvím a vytváří kritickou cestu pro aplikaci vodíkem poháněných zařízení v nízkých letových výškách.
Plány na komercializaci a další vývoj
Tým plánuje dále vylepšit obě varianty letadel, rozvíjet základní technologie palivových článků a posílit spolupráci mezi průmyslem, akademickou obcí a výzkumem s cílem urychlit aplikace a komercializaci a podpořit růst čínského sektoru letectví v nízkých letových výškách,
říká Mao Qing.
Projekt překlenuje propast mezi vývojem pohonného systému a úplnou integrací do letadla. Čínští výzkumníci tak vytvořili funkční platformu pro budoucí rozvoj takzvané nízkoletové ekonomiky, která počítá s masovým využitím bezpilotních strojů pro komerční i průmyslové účely.
