V Česku žije přibližně 600 tisíc důchodkyň žijících samostatně. Více než polovina z nich už překročila věk 75 let. Právě starší ženy, které žijí samy, se častěji potýkají s omezenou pohyblivostí a vysokými výdaji za léky. Vyplývá to z výběrového šetření Životní podmínky 2025, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) v časopise Statistika&My.
Seniorky žijící samy tvoří významnou část důchodcovských domácností
Podle údajů ČSÚ tvoří domácnosti důchodců téměř třetinu všech domácností v Česku. Je jich více než 1,4 milionu a žijí v nich přes dva miliony lidí. Jde o statisticky vymezenou skupinu domácností, v nichž osoba v čele pobírá starobní či invalidní důchod nebo splňuje podmínku důchodového věku a zároveň nepracuje ani není registrována na úřadu práce.
Více než polovinu těchto domácností tvoří lidé žijící sami. Přibližně dvě pětiny připadají na dvoučlenné domácnosti a jen zhruba jedna dvacetina na domácnosti se třemi a více členy.
Ženy představují 59 % osob žijících v domácnostech důchodců. Ještě výraznější je jejich zastoupení mezi lidmi, kteří žijí sami: ženy tvoří přibližně tři čtvrtiny jednočlenných důchodcovských domácností. Celkem tak v Česku žije okolo 600 tisíc samostatně žijících důchodkyň.
Více než polovině z nich je 75 a více let. Tato skupina představuje téměř čtvrtinu všech důchodcovských domácností. Muži v důchodu, kteří žijí sami, jsou naopak ve více než polovině případů mladší 75 let.
Statistiky mají také své omezení. Šetření zahrnuje domácnosti žijící v bytech, nikoli obyvatele domovů pro seniory a dalších institucionálních zařízení. Údaje proto nevystihují situaci všech seniorů v Česku.
Léky představují větší finanční zátěž než návštěvy lékařů
Výdaje spojené se zdravotní péčí patří k oblastem, které mohou rozpočet starších domácností zatěžovat. ČSÚ proto v šetření sledoval, jak lidé vnímají náklady na návštěvy lékařů, zubní ošetření a léky.
Podle výsledků jsou nejméně zatěžující výdaje za vyšetření u praktického lékaře či specialisty. Téměř 60 % domácností důchodců je nepovažuje za žádnou finanční zátěž a pouze 6 % je označuje za velké břemeno. V celé populaci činí tento podíl 4,1 %.
Větší problém představuje zubní péče. Výdaje za ošetření u zubaře označilo za velkou zátěž 17,1 % domácností důchodců, zatímco v celé populaci to bylo 13,4 %.
Největší finanční tlak ale senioři pociťují u léků. Téměř čtvrtina domácností důchodců označila výdaje za léky za velkou zátěž. V celé populaci domácností šlo přibližně o 13 %.
Ještě výraznější je situace u samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let. V této skupině vnímá výdaje za léky jako velké břemeno 27,8 % těchto domácností. Tento údaj se tedy nevztahuje na všech 600 tisíc samostatně žijících důchodkyň, ale pouze na starší ženy v uvedené kategorii.
Senioři chodí častěji ke specialistům, zubaře navštěvují méně
Výsledky šetření ukazují, že důchodci navštěvují lékaře častěji než zbytek populace. Za poslední rok absolvovali v průměru 3,3 návštěvy praktického lékaře a čtyři návštěvy specialisty. K zubaři zamířili průměrně 1,6krát.
Samostatně žijící důchodkyně navštěvovaly praktického lékaře v průměru 3,8krát ročně a specialistu 4,2krát. Zubaře navštívily průměrně 1,3krát. Pro srovnání, v celé populaci připadaly na jednu osobu v průměru 2,2 návštěvy praktika, 2,7 návštěvy specialisty a 1,7 návštěvy zubaře za rok.
Rozdíly mohou souviset s věkem i zdravotním stavem. Samotné počty návštěv ale nevypovídají o tom, zda lidé dostávají péči v dostatečné míře ani zda jsou finanční překážky důvodem méně častých návštěv.
S přibývajícím věkem se zhoršuje pohyblivost i smyslové funkce
Zdravotní omezení patří k nejvýraznějším problémům starších lidí žijících o samotě. Šetření ČSÚ se zaměřilo na chůzi, zrak, sluch, paměť, oblékání a dorozumívání.
Mezi důchodci obecně jsou nejčastější potíže s chůzí. Uvádí je téměř polovina respondentů a skoro šestina má velké obtíže nebo vůbec nedokáže chodit. Problémy se zrakem hlásí více než třetina seniorů, potíže se sluchem a pamětí více než čtvrtina.
U samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let mají potíže s chůzí přibližně dvě třetiny. Čtvrtina této skupiny popisuje obtíže jako velké a 1,5 % žen uvedlo, že nedokáže chodit vůbec.
Zrakové potíže se týkají přibližně poloviny starších samostatně žijících seniorek. U sedmi procent jsou problémy velké, případně ženy vůbec nevidí. Se sluchem a pamětí mají potíže přibližně dvě pětiny této skupiny.
Omezení se projevují také při běžných činnostech. S oblékáním má potíže necelá třetina žen ve věku 75 a více let, které žijí samy. Obtíže s dorozumíváním uvádí přibližně desetina.
Tato čísla se týkají konkrétně starších samostatně žijících důchodkyň. Nelze je automaticky vztahovat na všechny seniorky ani na všechny lidi v důchodovém věku.
Pohyb seniorům často chybí, méně kouří a pijí alkohol
Šetření sledovalo také pohybové aktivity a některé návyky související se zdravím. Za fyzickou aktivitu se přitom považoval pohyb trvající alespoň deset minut v kuse.
Mezi důchodci uvádí každodenní pohyb přibližně pětina lidí. Méně než jednou týdně nebo vůbec se hýbou 57,8 % seniorů. U samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let nemají pravidelnou pohybovou aktivitu více než dvě třetiny žen.
Nižší pohybovou aktivitu nelze automaticky přičítat nezájmu o zdraví. U starších lidí mohou hrát významnou roli právě potíže s chůzí, další zdravotní omezení a schopnost bezpečně se pohybovat mimo domov.
V některých dalších návycích vycházejí senioři příznivěji než zbytek populace. Mezi samostatně žijícími důchodkyněmi ve věku 75 a více let nekouří 91 % žen, zatímco v celé populaci nekouří 76 % lidí. Alkohol vůbec nepijí 54 % žen v této starší skupině, v celé populaci je to 23 %.
Ve stravování se výsledky liší podle druhu potravin. Ovoce jedí senioři přibližně stejně často jako ostatní obyvatelé, starší samostatně žijící seniorky dokonce uvádějí každodenní konzumaci ovoce o něco častěji. Zeleninu jí denně menší část důchodců než lidí v celé populaci.
Maso konzumují téměř každý den 52 % důchodců. U samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let je to 44 %, zatímco v celé populaci 61 %.
Nadváha je mezi důchodci častější než v celé populaci
Výsledky šetření ukazují také rozdíly v tělesné hmotnosti. Průměrný index tělesné hmotnosti BMI dosahuje u důchodců hodnoty 27,4, zatímco v celé populaci je to 26,4. U samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let činí průměrné BMI 27,0.
Do kategorie nadváhy či obezity podle BMI spadají 68,9 % důchodců a 63,4 % samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let. V celé populaci je to 57,6 %.
BMI je pouze orientační ukazatel a sám o sobě nevypovídá o celkovém zdravotním stavu člověka. U starších lidí je důležité zohlednit také pohyblivost, svalovou hmotu, chronická onemocnění a další individuální okolnosti.
Z výsledků ČSÚ vyplývá, že starší ženy žijící samy čelí souběhu několika problémů: častějším zdravotním omezením, nižší pohybové aktivitě a citelné finanční zátěži spojené s léky. Šetření však zároveň ukazuje, že velká část z nich nekouří a nepije alkohol. Statistiky tak přinášejí podrobnější obraz života starších seniorek, nikoli jednotný příběh všech lidí v důchodovém věku.