Americký prezident Donald Trump chce obnovit jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a přimět Pchjongjang k omezení jaderného programu. Naděje na jejich další osobní setkání ještě do konce letošního roku však slábnou. Podle amerických a jihokorejských představitelů Severní Korea na nabídku schůzky nereaguje a její vedení zatím neprojevuje známky příprav na summit.
Podle zdrojů agentury Reuters, včetně osob obeznámených s rozhovory amerických a jihokorejských představitelů, zbývá do možného setkání jen málo času.
Příležitostí mohl být listopadový summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství v čínském Šen-čenu, Trump však v posledních dnech možnost schůzky během své asijské cesty zlehčoval. Pchjongjang navíc naznačuje, že by případné obnovení diplomacie podmínil zásadními ústupky ze strany Washingtonu.
Na Trumpovu nabídku je zatím nulová reakce
Trump v srpnu prohlásil, že se chce s Kimem sejít ještě letos, a tvrdil, že severokorejský vůdce na jeho snahu o obnovení kontaktů reagoval. Jihokorejská zpravodajská služba následně podle informací předaných zákonodárcům odhadovala, že existuje přibližně padesátiprocentní šance na setkání při listopadovém summitu.
Současná situace je však výrazně méně příznivá. Washington neobdržel od Severní Koreje žádnou odpověď ohledně možné schůzky. Trump v pondělí navíc naznačil, že setkání v nejbližších týdnech nemusí být na pořadu dne.
„Vycházím s ním velmi dobře, ale nejsem si jistý, že o schůzku stojí,“ řekl novinářům v Bílém domě. Americká administrativa zároveň tvrdí, že je připravena jednat bez předběžných podmínek. Jeden z jejích představitelů médiím sdělil, že zatím není co oznámit a oba vůdci se setkají ve vhodnou dobu.
Severní Korea v minulosti nevyloučila možnost budoucí diplomacie, dala ale najevo, že samotné dobré osobní vztahy obou vůdců k dohodě nestačí. Média naznačila, že Pchjongjang by mohl požadovat úlevy od mezinárodních sankcí a změnu amerického přístupu k severokorejskému jadernému arzenálu.
Jaderný program zůstává hlavní překážkou jednání
Trump se chce vrátit k diplomacii, která během jeho prvního prezidentského období přinesla tři osobní schůzky s Kimem v letech 2018 a 2019. Tehdejší jednání však skončila bez konkrétní dohody, protože Washington požadoval, aby se Severní Korea vzdala jaderných zbraní.
Pchjongjang svůj arzenál považuje za zásadní součást obrany režimu a v posledních letech zároveň posílil vztahy s Ruskem a Čínou, což mu podle analytiků dává více možností, než měl při předchozích jednáních.
Americký prezident v minulosti opakovaně označil Severní Koreu za jadernou mocnost, jeho administrativa však nadále deklaruje, že jejím cílem je úplné jaderné odzbrojení země. Podle jihokorejských představitelů, kteří se odvolávají na odhady nezávislých výzkumných organizací, může KLDR disponovat přibližně 80 až 120 jadernými hlavicemi.
Přesný počet není veřejně potvrzen a Spojené státy oficiální odhad severokorejského jaderného arzenálu nezveřejňují. Analytici pochybují, že by se summit podařilo připravit v krátkém čase bez výraznějšího ústupku ze strany Washingtonu.
Pchjongjang by nyní podle všeho mohl očekávat výraznější veřejné gesto ze strany USA. Americká velvyslankyně v Jižní Koreji Michelle Steelová zároveň upozornila, že pokud se schůzka uskuteční, může být oznámena jen několik dní předem. Letošní summit tak zůstává možný, jeho přípravy ale zatím nepokročily.