Věda se již desítky let snaží rozluštit, zda nejslavnější obloha v dějinách umění vychází z malířova vnitřního vidění, nebo z něčeho, co skutečně viděl. Nyní studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přináší dosud nejpřesvědčivější odpověď: uspořádání nebeských těles na obraze „Hvězdná noc“ odpovídá obloze, kterou bylo možné pozorovat ze Saint-Rémy-de-Provence krátce před svítáním kolem 22. července 1889.
Friedrich proměnil noc v tichou meditaci; Whistler ji proměnil v symfonii světla a stínů. Van Gogh ji zase rozvibroval jako moře v plamenech. Kromě symbolických a náboženských výkladů, které tento obraz provázejí již po generace, nabízí nyní astronomie alternativní způsob, jak pochopit jeho původ.
Jihokorejský tým navazuje na čtyřicetiletou debatu
Pokusy o astronomickou interpretaci tohoto díla nejsou nové. Již v roce 1984 navrhl Albert Boime z Kalifornské univerzity v Los Angeles a v roce 1986 Charles Whitney z Harvardu své vlastní identifikace hvězd. Jejich závěry se však vzájemně vyvracely a žádná z nich se nedokázala prosadit proti tradičním interpretacím. Autoři nové studie zdůrazňují, že od té doby nikdo znovu důkladně neanalyzoval geometrii oblohy zobrazené na obraze.
Výzkum byl proveden společností SLLAB, jihokorejskou firmou specializující se na vesmírnou vědu, a Školou vesmírného výzkumu Univerzity Kyung Hee. V čele studie stojí Elijah Jeong-hyun Kim, výkonný ředitel společnosti SLLAB a doktorand na zmíněné univerzitě, který vysvětluje, že jeho motivací byl nesouhlas s předchozími interpretacemi. „Pro daného astronoma je hvězdokupou na obraze Hvězdná noc Hyády v souhvězdí Býka. Ale v okamžiku, kdy jsem si přečetl předchozí studie, které ji vysvětlovaly jako Berana, měl jsem pocit, že mě ten obraz volá.“ Díky dlouholetému pozorování dalekohledem a dvěma terénním výpravám do Francie v roce 2019 dospěl k závěru, že malíř se neinspiroval souhvězdím Berana.
Měsíc prozrazuje datum
Zdánlivě nepodstatný údaj se ukazuje jako klíčový pro datování. Obraz byl tradičně spojován s dopisem, který Van Gogh poslal svému bratrovi Theovi kolem 18. června 1889. Problémem je, že v té době byl Měsíc v ubývající gibózní fázi, tedy v zaobleném tvaru, který se vůbec nepodobá tenkému srpku, jaký je zachycen na plátně. Naproti tomu kolem 22. července měl Měsíc vzhled mnohem bližší tomu namalovanému. Navíc se na východním obzoru objevovaly Hyády, kompaktní skupina hvězd patřící do souhvězdí Býka, doprovázená Venuší, planetou, která na noční obloze září nejintenzivněji.
Rekonstrukce toho, co Van Gogh viděl na vlastní oči
Tým ověřil na místě umělcovy perspektivy. V Arles porovnali pomocí fotografií úhel pohledu obrazu „Hvězdná noc nad Ródanem“ (1888). V Saint-Rémy pak určili přesné místo, odkud Van Gogh zachytil krajinu, která tvoří spodní část obrazu Hvězdná noc, a zrekonstruovali panoramatický výhled, který měl malíř před sebou.
Následně využili takzvanou Prokrustovu analýzu, geometrickou metodu, která umožňuje porovnat tvar dvou obrazců nezávisle na jejich velikosti, poloze a otočení. Při jejím použití se pět středových hvězd na obraze shodovalo s hvězdokupou Hyády. Ještě přesnější shoda se ukázala u perokresby, kterou Van Gogh vytvořil krátce po namalování obrazu, což posiluje domněnku, že umělec vycházel z přímého pozorování oblohy, a nikoli pouze ze své fantazie.
Maloval Van Gogh ještě před svou krizí?
Nové datování nutí přehodnotit umělcovu lékařskou chronologii. Dosud se předpokládalo, že 22. července spadá do období jedné z jeho nejzávažnějších epizod. Výzkumníci porovnali původní dopisy, psané ve francouzštině a nizozemštině, s meteorologickými údaji z té doby a dokonce i se zmínkami o cvrčení cikád, aby dospěli k závěru, že krize pravděpodobně začala až koncem července. To otevírá možnost, že Van Gogh pozoroval oblohu při plném vědomí, ačkoli studie připouští, že nelze určit, v jakém přesném okamžiku tuto scénu přenesl na plátno.
Kim naznačuje, že práce tím nekončí. „Doufám, že tato studie podnítí nový multidisciplinární pohled na chronologii a pracovní postupy při vzniku obrazů ze Saint-Rémy, stejně jako na Van Goghovy pohyby během toho léta,“ uvádí. „Náš dialog s ostatními Van Goghovými oblohami pokračuje. Plánujeme vyprávět tyto příběhy jeden po druhém.“