Rusko začalo ve velkém čerpat ze zlatých rezerv, které budovalo po desetiletí. Od prosince 2025 jich podle údajů centrální banky ubylo přibližně 62 tun, což představuje nejvýraznější dlouhodobý úbytek od finanční krize v roce 1998. Moskva se snaží získat prostředky na pokrytí rostoucího rozpočtového schodku, který letos může dosáhnout 7,3 bilionu rublů. Na veřejné finance přitom doléhají především vysoké výdaje na válku proti Ukrajině.
Podle údajů zveřejněných ruskou centrální bankou 20. října klesly zlaté rezervy během září o dalších zhruba 6,2 tuny. K 1. říjnu tak činily 72,8 milionu trojských uncí, tedy přibližně 2 264 tun. Jde o nejnižší objem od konce roku 2019. Prodej zlata pokračuje už desátý měsíc v řadě a ukazuje, že ruský stát stále více využívá dříve nahromaděná aktiva, aby vyrovnal rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Zlato pomáhá zalepit díru v ruském rozpočtu
Prodej drahého kovu souvisí s operacemi ruského ministerstva financí a státního Fondu národního blahobytu, který má sloužit jako finanční rezerva pro obtížnější období. Ministerstvo využívá prostředky fondu k pokrytí rozpočtových výpadků a centrální banka následně provádí odpovídající prodeje zlata na domácím trhu. Jde tedy vyloženě o mechanismus, kterým stát získává likvidní prostředky pro financování svých závazků.
Rozpočtový schodek Ruska by měl podle aktuálních odhadů v roce 2026 dosáhnout 7,3 bilionu rublů, tedy přibližně dvojnásobku původně plánované částky. Na veřejné finance tlačí vysoké výdaje a slabší příjmy z energetických surovin.
Vláda zároveň potřebuje zajistit financování vojenských operací na Ukrajině, které představují jednu z hlavních výdajových priorit Kremlu. Rostoucí závislost na rezervách je důkazem, že potřeby války převyšují potřeby mnoha dalších oblastí, do kterých by mělo Rusko investovat.
Zlato navíc není jediným zdrojem, ze kterého Moskva financuje válečné výdaje. Rusko si půjčuje na domácím trhu prostřednictvím státních dluhopisů, zvyšuje daňové zatížení firem i obyvatel a využívá také další prostředky z rezervních fondů. Podle analýzy Kielského institutu navíc vláda přesouvá zdroje od civilních výdajů k vojenským a využívá úvěrování prostřednictvím bankovního systému.
Nejrychlejší prodeje zlata
Rozsah prodeje zlata je mimořádným zásahem do rezerv, které Rusko budovalo po rozpadu Sovětského svazu a zejména v následujících desetiletích. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu prodala ruská centrální banka během finanční krize v roce 1998 za pouhé tři měsíce přibližně 118 tun zlata.
Část kovu ale ještě do konce roku nakoupila zpět, takže celkový čistý úbytek za celý rok činil zhruba 50 tun. Současný pokles o 62 tun od prosince je tedy větší než tehdejší celoroční čisté snížení rezerv.
Po krizi na konci devadesátých let Rusko své zlaté bohatství postupně rozšiřovalo a jeho zásoby se zvýšily více než pětinásobně. Na začátku roku 2022 drželo přibližně 2 300 tun zlata a patřilo mezi země s největšími rezervami na světě. Po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu navíc zlato představovalo důležitou součást rezerv, protože západní sankce zmrazily značnou část ruských zahraničních aktiv. Nynější prodeje tak znamenají ústup od dlouhodobé strategie hromadění drahého kovu.
Rusko se zároveň snaží přesouvat obchod se zlatem na východ, protože po začátku války přišlo o snadný přístup k některým západním trhům. Podle čínských celních údajů se v období od ledna do července 2026 dostalo do Hongkongu přibližně 100 tun zlata ruského původu, což je trojnásobek objemu za stejné období předchozího roku.
Tato čísla ale sama o sobě nedokazují, že šlo o zlato prodané přímo z rezerv centrální banky. Další vývoj bude záviset především na příjmech z energetiky, výši vojenských výdajů a na tom, jak dlouho bude Moskva schopna pokrývat rozpočtové výpadky bez výraznějšího vyčerpání svých rezerv.