Čínští astronauti pěstují rýži přibližně 400 kilometrů nad povrchem Země. Na vesmírné stanici Tchien-kung nyní pokračuje experiment, jehož cílem je vypěstovat dvě po sobě jdoucí generace této obiloviny přímo na oběžné dráze. Vědci chtějí zjistit, zda rostliny dokážou v prostředí téměř beztížného stavu nejen vyrůst a vytvořit nová semena, ale i to zda je z nich možné vypěstovat další generaci.
Experiment probíhá na palubě čínské vesmírné stanice, kam semena dopravila mise Šen-čou 23 v květnu 2026. Podle informací zveřejněných 18. října čínským úřadem pro pilotované kosmické lety posádka odebrala další vzorky, vysela nová semena a připravila materiál k uskladnění a pozdějšímu výzkumu.
Vědci tak pokračují v projektu, který má objasnit, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje dědičné vlastnosti rostlin a jejich schopnost přizpůsobit se nezvyklým podmínkám.
Dvě generace rýže ve vesmíru
Pěstování rýže ve vesmíru není úplnou novinkou. Už v roce 2022 čínští vědci na stanici Tchien-kung úspěšně provedli celý životní cyklus rostliny, od vyklíčení semene přes růst až po sklizeň nových semen. Z původních šesti semen tehdy získali 59 nových.
Semena se následně vrátila na Zemi, kde je odborníci dále pěstovali a zkoumali jejich vlastnosti. Současný experiment má na tento úspěch navázat a posunout výzkum o další krok.
Tentokrát vědci pracují se dvěma skupinami semen. Jedna pochází z běžné rýže, která nikdy nebyla ve vesmíru. Druhou tvoří potomci rostlin vypěstovaných na oběžné dráze v roce 2022. Výzkumníci chtějí ověřit, zda předchozí vystavení vesmírnému prostředí může mít vliv na to, jak se jejich rostliny přizpůsobí mikrogravitaci.
Výzkum porovnává také dva způsoby, jak by se rýže mohla ve vesmíru rozmnožovat:
- První cestou je běžné pohlavní rozmnožování, při němž rostlina vytvoří nová semena a z nich vyroste další generace.
- Druhou možností je regenerace rostliny ze zachovaného kořenového systému, podobně jako u některých metod pěstování rýže na Zemi.
Srovnání má ukázat, který postup by mohl být v podmínkách vesmírné stanice spolehlivější.
Problémy vesmírného zemědělství
Pěstování rostlin v mikrogravitaci je mnohem složitější než na Zemi. Voda se nechová běžným způsobem, protože nestéká dolů, ale vytváří plovoucí kapky, které mohou kořeny zaplavit nebo jim ztížit přístup ke vzduchu.
Problémy představuje také samotné vysévání. Semena i částečky půdy se mohou vznášet, takže je obtížné zajistit jejich správný kontakt. Čínští vědci proto vyvinuli speciální upevňovací zařízení, které umožňuje semena při výsadbě zafixovat.
Výzvou je i rozmnožování rostlin. Na Zemi pomáhá gravitace při běžném pohybu pylu, ve vesmíru však mohou pylová zrna volně poletovat a jen malá část se dostane na správné místo. Výzkumný tým proto zkoumá především rýži, která se dokáže samoopylovat.
Vědci navíc musí pracovat s velmi omezeným prostorem. Pěstební zařízení je vysoké přibližně 20 centimetrů, a proto zvolili rané, kompaktní a nízké odrůdy s růstovým cyklem trvajícím zhruba tři až čtyři měsíce.
Dlouhodobým cílem těchto výzkumů je zjistit, zda bude možné vyrábět potraviny přímo během kosmických misí, místo aby si posádky musely veškeré zásoby přivážet ze Země. Čerstvé rostliny by mohly doplnit jídelníček astronautů a přispět k systémům, které pomáhají obnovovat vzduch a vodu. Cesta k soběstačnému zemědělství na Měsíci nebo Marsu je však ještě dlouhá.