Do žlutých kontejnerů nepatří jen plasty. V některých obcích do nich mohou lidé odkládat také kovové obaly a nápojové kartony. Záleží však na tom, jaký způsob třídění má obec zavedený a jak je konkrétní nádoba označena. Nejde tedy o plošnou změnu, která by automaticky platila pro všechny žluté kontejnery v České republice.
Žlutý kontejner může sloužit i pro sběr kovů
Možnost odkládat více druhů tříděného odpadu do jedné nádoby se označuje jako multikomoditní sběr. Obce při něm mohou kombinovat například plasty, nápojové kartony a kovy. Konkrétní kombinace se liší podle místních podmínek a možností následného třídění.
Ministerstvo životního prostředí se této problematice věnuje také ve svých informačních materiálech. Samotná žlutá barva kontejneru neznamená, že do něj lze automaticky vhazovat kovové obaly. Rozhodující je označení nádoby a pravidla platná v dané obci.
Pokud je na kontejneru uvedeno, že je určen pro sběr plastů, nápojových kartonů a kovů, mohou do něj lidé odkládat také příslušné kovové obaly. Jestliže však nádoba slouží pouze pro plasty, kovové plechovky do ní automaticky patřit nemusí.
Multikomoditní sběr se v Česku rozšiřuje
Podle údajů společnosti EKO-KOM využívají multikomoditní sběr v některé z jeho podob přibližně dvě třetiny českých obcí. Jeho zavádění není úplnou novinkou. Systém EKO-KOM tento způsob sběru eviduje od roku 2008, některé formy společného sběru však existovaly již dříve.
Hlavní výhodou je možnost zjednodušit třídění pro obyvatele a efektivněji využívat prostor pro sběrné nádoby. Pro obce může společný sběr znamenat také úsporu nákladů. Jeho zavedení ovšem závisí na dohodě obce se svozovou společností a na tom, zda navazující třídicí linka dokáže jednotlivé složky odpadu zpracovat.
Ne každá obec proto může nebo musí používat stejný systém. Pravidla se mohou lišit i mezi sousedními obcemi.
Jak se kovy oddělují od plastů
Odpad z multikomoditního sběru se po svozu zpravidla dopravuje na třídicí linku. Používané technologie se liší podle vybavení konkrétního zařízení a podle druhů odpadu, které zpracovává.
Při třídění kovů se mohou využívat například magnetické separátory pro železné kovy a separátory založené na indukci k oddělení hliníku. V některých provozech se uplatňuje také ruční třídění. Nelze tedy předpokládat, že každá třídicí linka odděluje všechny složky stejným způsobem nebo se stejným vybavením.
Právě schopnost následného zpracování je jednou z podmínek, které musí obec při zavádění multikomoditního sběru zohlednit.
Recyklace hliníku šetří energii
Třídění kovových obalů má význam také z hlediska jejich dalšího využití. Recyklace hliníku vyžaduje přibližně pět procent energie potřebné k výrobě primárního hliníku z bauxitu. Úspora energie tak může dosahovat zhruba 95 procent.
Hliník lze při správném zpracování opakovaně recyklovat. Vytříděné kovové obaly se proto mohou stát surovinou pro další výrobu, místo aby skončily ve směsném komunálním odpadu.
Co patří do žlutého kontejneru a na co si dát pozor
Při třídění je nejdůležitější řídit se pokyny uvedenými na konkrétní nádobě. Pravidla se mohou lišit podle toho, zda obec sbírá jednotlivé druhy odpadu odděleně, nebo využívá multikomoditní systém.
Pokud je sběr kovů povolen, mohou se do nádoby určené pro tuto kombinaci odkládat také odpovídající kovové obaly, například nápojové plechovky. U dalších kovových obalů, jako jsou hliníková víčka či fólie, je vhodné ověřit místní pokyny.
Do běžného třídění nepatří baterie, akumulátory ani elektrozařízení. Obaly se zbytky nebezpečných látek rovněž vyžadují zvláštní zacházení. Větší kovové předměty je vhodné odvézt do sběrného dvora, případně postupovat podle pokynů obce.
Pokud si lidé nejsou jistí, zda mohou konkrétní obal do žlutého kontejneru odložit, měli by se řídit jeho štítkem nebo informacemi zveřejněnými obcí. Neexistuje totiž jedno univerzální pravidlo, podle kterého by všechny žluté kontejnery v Česku přijímaly stejné druhy odpadu.