Ukrajina poprvé bojově nasadila vlastní taktickou balistickou raketu FP-7. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil její první použití 1. října a zveřejnil také záběry odpalu. Pro Ukrajinu jde o významný krok k vytvoření vlastní kapacity pro rychlé údery na ruské vojenské cíle. Kyjev nicméně prozatím neprozradil, na jaký cíl raketa zamířila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil první bojové použití FP-7 stručně: „Ukrajinská taktická balistická raketa FP-7. První bojové použití. Děkuji za výsledek. Dalším krokem je nyní pokračování ve výrobě.“ Na dotazy, kde přesně byla raketa použita a jaké další plány s ní Ukrajina má, odmítly prozatím zdroje odpovědět.
Vznik během jednoho roku
Za raketou stojí ukrajinská společnost Fire Point, která se původně proslavila především výrobou dálkových dronů a později vyvinula také střelu Flamingo. Projekt FP-7 byl veřejně představen v září 2025 na obranném veletrhu MSPO v Polsku.
První zveřejněné testovací odpaly následovaly v únoru 2026 a k prvnímu bojovému použití podle dostupných údajů došlo přibližně 13 měsíců od oznámení projektu, jen asi sedm měsíců od prvního zveřejněného testu.
FP-7 je krátkodosahová taktická balistická raketa odpalovaná ze země. Fire Point uvádí rychlost až 1 500 metrů za sekundu a dolet přibližně 200 až 250 kilometrů. Podle jednotlivých zveřejněných údajů se liší také hmotnost bojové hlavice, která je uváděna v rozmezí 150 až 200 kilogramů. Konstrukčně vychází raketa z některých řešení sovětské střely 48N6 používané v systémech S-300 a S-400, ovšem s modernizovanými komponenty a výrobními postupy.
Hlavní význam FP-7 spočívá v kombinaci rychlosti, přesnosti a možnosti domácí sériové výroby. Šéfdesignér a spoluzakladatel Fire Point Denys Štilerman ji označil za obdobu amerického systému ATACMS a uvedl, že by měla stát nejméně dvakrát méně. Podle analytika Nazariiho Barčuka může být určena například proti velitelským stanovištím, skladům zbraní, radarům, systémům elektronického boje, protivzdušné obraně, odpalovacím zařízením či letištím v dosahu.
Jak si s ní poradí Rusko?
První bojové použití samo o sobě zatím neumožňuje posoudit, jak dobře FP-7 funguje v reálných podmínkách. Není veřejně potvrzeno, jaký konkrétní cíl raketa zasáhla ani zda se Rusko pokusilo ji zachytit. Balistické střely obecně představují pro protivzdušnou obranu výrazně obtížnější cíl než pomalejší řízené střely, protože letí vysokou rychlostí po strmé trajektorii a obránce má na reakci podstatně méně času.
Rusko však disponuje systémy, které jsou určeny také k boji proti balistickým hrozbám, především S-300 a S-400. Jejich schopnost zachytit konkrétní variantu FP-7 však nelze na základě dosavadních veřejných informací spolehlivě potvrdit. Odborník Fabian Hoffmann upozorňuje, že balistické rakety mohou Ukrajině umožnit rychlé údery na časově citlivé cíle, například ruská odpalovací zařízení balistických raket, proti nimž má Kyjev v současnosti omezené možnosti.
Budoucnost FP-7 bude záviset především na tom, zda ji Ukrajina dokáže vyrábět ve větším množství. Právě sériová výroba je podle Štilermana zásadní.
Pokud vyrábíte dvě nebo tři balistické rakety měsíčně, nemá to smysl. Frontu to neovlivní.
Fire Point už současně pracuje na delší variantě FP-9 s dosahem kolem 850 kilometrů. Hoffmann zároveň upozorňuje, že pokud se Ukrajině podaří nové střely vyrábět ve významných počtech a s dostatečnou přesností, mohou představovat podstatné rozšíření jejích schopností zasahovat ruskou vojenskou infrastrukturu.