Strach se pro obyvatele Kyjeva stal fyzickou realitou. „Poprvé od začátku invaze v roce 2022 nyní žiji ve strachu, že mohu kdykoli zemřít. Vždy jsem věděla, že je to možné, ale ten pocit je teď téměř fyzický,“ svěřila se agentuře EFE Luda Golovko, 36letá obyvatelka ukrajinského hlavního města, po nové vlně bombardování bezpilotními letouny, které zasáhly civilní budovy jak v Kyjevě, tak v severovýchodní oblasti Sumy, kde žijí její rodiče.
Její slova vystihují atmosféru, která panuje ve městě vystaveném prakticky nepřetržitým leteckým útokům. K poslednímu incidentu v rámci této eskalace došlo za bílého dne, když ruský dron zasáhl sídlo Ukrajinské akademie věd, které se nachází na jedné z nejznámějších ulic v centru Kyjeva, na téže ulici, kde stojí Národní opera a ústředí Ukrajinské bezpečnostní služby.
Starosta hlavního města Vitalij Kličko prostřednictvím aplikace Telegram potvrdil, že při útoku zahynul nejméně jeden člověk a tři byli zraněni. K události se na sociálních sítích vyjádřil také prezident Volodymyr Zelenskyj: „Probíhá záchranná operace: týmy hasí oheň a hledají lidi, kteří by mohli být uvnitř uvězněni,“ napsal.
Není to poprvé, co se tato centrální čtvrť stala terčem útoku. Již 4. září se sídlo Bezpečnostní služby stalo přímým cílem jiného dronu. Útok na Akademii přišel po víkendu poznamenaném neustálými výbuchy v Kyjevě, městě, které již několik týdnů čelí útokům ve dne i v noci těchto ruských bezpilotních letounů.
Z více než 2 730 dronů tohoto typu vypuštěných od začátku září se podařilo sestřelit pouze 55 %.
Čísla, která uvedl Zelenský, jsou alarmující: z více než 2 730 reaktivních dronů vypuštěných Ruskem od začátku září ukrajinským obranným silám se podařilo zachytit pouhých 55 %. Mezi nejnovější cíle těchto zařízení patří obchodní centra, obytné bloky a nyní i Akademie věd.
Kyjev pracuje na řešeních. Jak v neděli oznámil Kirilo Budanov, šéf kanceláře prezidenta Zelenského, Ukrajina testuje stíhače speciálně navržené proti těmto dronům a věří, že jejich výroba se rozšíří během „několika měsíců“. Zároveň země nadále hledá munici potřebnou k zneškodnění balistických raket.
Civilisté využívaní jako lidské štíty v Kupjansku
Zatímco letecké bombardování drží obyvatelstvo v napětí, otřásla zemí závažná obvinění. Jak jednotka „Jartia“ Národní gardy, tak ministr zahraničních věcí Andrij Sibiga odhalili, že ruské vojenské síly unesly 27. září devět ukrajinských civilistů, aby je využily jako lidské štíty během svého ústupu na okupované území, a to po sabotážní operaci na frontě u Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny.
Ruské vojenské síly unesly 27. září devět ukrajinských civilistů, aby je použily jako lidské štíty při svém ústupu na okupované území.
Jednotka Jartia zveřejnila na svých sociálních sítích video pořízené dronem, na kterém je vidět, jak údajní členové ruské sabotážní skupiny v civilním oblečení nutí devět civilistů jít pěšky z Kupjansku ke vchodu do plynovodu, tedy k vchodu do podzemního potrubí o délce přibližně 10 kilometrů, který Rusové využívají k přesunům, aniž by byli odhaleni nebo zachyceni ukrajinskými sledovacími zařízeními. Tato trasa podle varování jednotky Jartia probíhá v naprosté tmě.
Záběry ukazují civilisty, jak sestupují do ústí plynovodu, zatímco jim pokyny dávají nejméně dvě osoby v uniformách. Jeden z vojáků zřejmě natáčí scénu mobilním telefonem. Ukrajinské síly mají podezření, že by se Rusko mohlo pokusit tuto operaci prezentovat jako údajnou humanitární evakuaci.
Mezi lidmi, kteří byli donuceni doprovázet vojáky maskované za civilisty, byli starší lidé, dítě nesoucí bílou vlajku a někdo, kdo nesl berle. Ukrajinský sbor „Jartia“ označil událost jednoznačně: „Každý z činů na tomto videu je válečným zločinem.“ Ukrajinští vojáci vysvětlili, že na sabotéry neotevřeli palbu, přestože je lokalizovali pomocí dronů, a to právě proto, aby ochránili civilisty.
Tyto činy představují závažná porušení mezinárodního humanitárního práva a musí být řádně zdokumentovány a vyšetřeny.
Ministr Sibiga sdílel video a oznámení na sociální síti X s důrazným vzkazem: „Tyto činy představují závažná porušení mezinárodního humanitárního práva a musí být řádně zdokumentovány a vyšetřeny, aby za ně pachatelé zaplatili.“
Vzdorovat navzdory všemu: každodenní život za neustálých poplachů
Diplomatické snahy dosud nepřinesly ani částečné příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Mezitím, ačkoli se ukrajinským silám podařilo znovu převzít iniciativu na několika úsecích fronty, zintenzivnění ruských leteckých útoků zvýšilo ohrožení milionů civilistů na úroveň, jakou jsme již léta nezažili.
Letecké poplachy trvají prakticky celý den a mnoho obyvatel Kyjeva na ně již nereaguje. Místo toho sledují na internetu dráhu přibližujících se dronů a úkryt hledají až ve chvíli, kdy ofenzíva dosáhne svého vrcholu. Stále více lidí se navíc rozhodlo pracovat z domova, pokud to jejich zaměstnání umožňuje.
Rostoucí nebezpečí přimělo některé obyvatele zvážit přesun do západních regionů země, které jsou považovány za relativně bezpečnější. Tento demografický tlak způsobuje prudký nárůst cen nemovitostí a nájemného v těchto oblastech.
Golovko se však, stejně jako mnoho dalších, rozhodla zůstat v hlavním městě. „Mám v úmyslu žít svůj život, jak nejlépe to půjde,“ vysvětluje. Pracuje jako dobrovolnice v centru pro darování krve, které pomáhá obětem útoků a zraněným vojákům. Nadále také navštěvuje studio současného tance ve čtvrti Lukjanivka, která byla ofenzivami vážně poškozena: tam, kde dříve byla v oknech skla, jsou nyní vysoce odolné plastové plachty.
Průzkum provedený v září Mezinárodním institutem sociologie v Kyjevě odhalil, že 77 % Ukrajinců se domnívá, že ozbrojený odpor musí pokračovat.
Navzdory eskalaci násilí se odhodlání ukrajinské společnosti nezdá být otřeseno. Průzkum Mezinárodního institutu sociologie v Kyjevě provedený v září ukazuje, že 77 % občanů se domnívá, že ozbrojený odpor musí pokračovat, i kdyby Rusko zaútočilo na energetickou infrastrukturu s cílem připravit obyvatelstvo o elektřinu, vytápění a kanalizaci během nejchladnějších měsíců.
Ředitel institutu Anton Grushetski varuje, že „ruské teroristické akce měly na Ukrajince opačný účinek, než jaký Moskva zamýšlela“. Podle Grushetského je morálka obyvatel posílena ukrajinskými operacemi na ruském území a vojenskými úspěchy v okolí Limanu v Doněcké oblasti, stejně jako podél hranice mezi Dněpropetrovskou a Doněckou oblastí.
Přípravy na zimu: větší odolnost, stejné riziko
My Ukrajinci nečekáme, až naše problémy vyřeší jiní. Navzdory okolnostem děláme vše, co je v našich silách.
Golovko věří, že zkušenosti nashromážděné během předchozích krutých zim pomohou jejím krajanům čelit nové zimní sezóně a ruským útokům. V bytovém domě, kde bydlí, je již nainstalován generátor na palivo, který zajišťuje vytápění a teplou vodu i během dlouhodobých výpadků elektřiny. Kromě toho probíhá projekt na vyvrtání artéské studny, tedy hlubokého vrtu, který umožňuje samostatný odběr podzemní vody bez závislosti na veřejné vodovodní síti.
„My Ukrajinci nečekáme, až naše problémy vyřeší někdo jiný. Navzdory okolnostem děláme vše, co je v našich silách,“ tvrdí Golovko.
Ukrajinský premiér Sergej Koretský v nedělním rozhovoru pro místní média vyzval osoby se sníženou pohyblivostí, seniory a obyvatele vyšších pater, aby hledali alternativní řešení dříve, než se situace stane kritickou. Přesto zdůraznil, že Ukrajina vstupuje do této zimy „lépe připravená než loni“: byla rozšířena kapacita výroby elektřiny, byla posílena ochrana kritické infrastruktury a byly navýšeny zásoby vybavení a opravárenského materiálu, a to navzdory rostoucímu arzenálu ruských raket a dronů. „Nebude to snadné, ale nemáme jinou možnost než vytrvat,“ zdůraznil Koretský.