České lesy se po letech poznamenaných rozsáhlou kůrovcovou kalamitou postupně dostávají do klidnější fáze. Těžba dřeva v roce 2025 opět klesla a dosáhla 16,7 milionu metrů krychlových, což je méně než polovina rekordního objemu z roku 2020. Zároveň se snížil podíl nahodilé těžby, která souvisí především s poškozením lesů kalamitami. Obnova lesů však pokračuje a mění se také skladba nových porostů. Stále výraznější roli při výsadbě hrají listnaté dřeviny.
Těžba dřeva se vrátila k úrovni před kalamitou
Lesní pozemky pokrývaly v České republice ke konci roku 2025 celkem 2 684 627 hektarů, což představuje 34,0 % rozlohy státu. Meziročně se jejich výměra zvýšila o 1 489 hektarů. Největší rozlohu lesů má Jihočeský kraj, zatímco nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové rozloze kraje vykazuje Liberecký kraj.
Ještě výraznější změna je patrná ve vývoji těžby dřeva. V roce 2025 se v českých lesích vytěžilo 16 713 tisíc metrů krychlových dřeva bez kůry, což bylo meziročně o 6,1 % méně. Proti předchozímu roku tak těžba klesla přibližně o 1,094 milionu metrů krychlových.
Rozdíl oproti vrcholu kůrovcové kalamity je ještě výraznější. V rekordním roce 2020 dosáhla těžba 35 754 tisíc metrů krychlových. Loňský objem tak nedosáhl ani poloviny této hodnoty. Zároveň se dostal prakticky na úroveň roku 2010, kdy bylo vytěženo 16 736 tisíc metrů krychlových dřeva.
Přesto nejde ještě o úplný návrat k dlouhodobě běžným hodnotám. ČSÚ uvádí, že za běžnou úroveň lze považovat přibližně 15 až 16 milionů metrů krychlových vytěženého dříví ročně. Průměrná intenzita těžby v roce 2025 dosáhla 6,2 m³ na hektar lesních pozemků. Celková bilance zásob dřeva však zůstává kladná, protože přírůst dřeva v lesích převyšuje jeho těžbu.
Kalamitní těžba výrazně ustoupila
Důležitým ukazatelem vývoje zdravotního stavu lesů je takzvaná nahodilá těžba, která zahrnuje například těžbu způsobenou škodlivými činiteli nebo živelními událostmi.
V roce 2025 představovala nahodilá těžba 31,6 % celkové těžby, tedy přibližně 5,276 milionu metrů krychlových. Její podíl se tak znovu snížil a oproti předchozím letům pokračoval sestupný trend.
Výrazné regionální rozdíly ale přetrvávají. Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě v daném kraji vykázal Moravskoslezský kraj, kde dosáhl 62,6 %. Z celorepublikového objemu nahodilé těžby pocházelo z tohoto kraje 14,9 %. Následoval Olomoucký kraj s 12,2 % a Jihomoravský kraj s 11,9 %.
V Moravskoslezském kraji navíc významnou část škod nezpůsobil hmyz, ale živelní události, například vítr nebo sníh. Podle údajů ČSÚ se zde v roce 2025 zpracovalo 426,5 tisíce m³ dřeva kvůli živelním příčinám, zatímco hmyzová těžba představovala 143,8 tisíce m³.
Smrk stále dominuje, listnáčů se ale těží více
Jehličnaté dřeviny v českých lesích stále výrazně dominují v těžbě. V roce 2025 tvořily 86,0 % celkového vytěženého objemu, tedy 14,376 milionu m³. Listnatých dřevin se vytěžilo 2,336 milionu m³. Jejich těžba meziročně vzrostla o 9,6 %.
Z jednotlivých druhů dřevin měl jednoznačně největší podíl smrk, který představoval 64,8 % celkové těžby. Následovala borovice s 15,2 %, buk s 5,6 % a modřín se 4,7 %.
Nejvíce dřeva se vytěžilo v Jihočeském kraji, kde objem dosáhl 2,629 milionu m³. Druhý byl Plzeňský kraj s 2,203 milionu m³ a třetí Středočeský kraj společně s Prahou s 1,686 milionu m³.
Obnova lesů zpomalila, listnáče však získávají na významu
Zatímco těžba klesá, pokračuje také obnova lesních porostů. Plocha umělého zalesňování v roce 2025 klesla o 21,8 % na 23 065 hektarů. To je o 6 430 hektarů méně než v předchozím roce. ČSÚ tento vývoj dává do souvislosti mimo jiné s postupným úbytkem holin vzniklých těžbou.
Při umělé obnově jednoznačně převládá výsadba. Sadba představovala 99,7 % zalesňované plochy, zatímco síje se využila pouze na 61 hektarech. Celkem se při zalesňování spotřebovalo 125,593 milionu sazenic.
Zajímavá je především jejich druhová skladba. Listnaté dřeviny tvořily 56,9 % všech spotřebovaných sazenic, zatímco jehličnany 43,1 %. Nejvíce se vysazoval dub, jehož sazenice představovaly 23,6 % celkového počtu, následoval buk s 23,0 %. Smrk měl podíl 22,8 % a jeho zastoupení se v posledních letech postupně zvyšuje.
Vyšší podíl listnáčů mezi sazenicemi však neznamená, že listnáče zabírají větší část nově zalesněné plochy. Jehličnaté dřeviny byly v roce 2025 vysazovány na 12 978 hektarech, tedy na 56,3 % celkové zalesňované plochy. Důvodem je mimo jiné rozdílná hustota výsadby jednotlivých druhů.
Průměrná spotřeba při sadbě činila 5 460 sazenic na hektar. U listnatých dřevin to bylo 7 119 sazenic, zatímco u jehličnanů 4 174.
Z pohledu celkové zalesňované plochy vedl smrk s podílem 35,9 %, následovaný bukem s 16,1 %, dubem s 14,8 % a borovicí s 9,1 %.
Vysočina zůstává centrem obnovy
Největší rozsah umělého zalesňování byl v roce 2025 zaznamenán v Kraji Vysočina, kde se zalesnilo 4 657 hektarů. To představovalo 20,2 % celkové zalesňované plochy v České republice. Na Vysočině převažovalo zalesňování jehličnatými dřevinami, které tvořily 61,0 % zalesňované plochy.
Výrazné rozdíly existují také mezi jednotlivými kraji. Nejvyšší podíl jehličnanů na zalesňované ploše měl Jihočeský kraj, kde představovaly 68,2 %. Naopak v Moravskoslezském kraji tvořily listnaté dřeviny 65,6 % zalesňované plochy.
Jihočeský kraj zároveň zůstává regionem s největší rozlohou lesních pozemků v zemi. Na konci roku 2025 zde lesy zabíraly 381 967 hektarů, což představuje 14,2 % všech lesních pozemků v České republice.
Přirozená obnova klesla, stále je ale mimořádně vysoká
Vedle umělého zalesňování se české lesy obnovují také přirozenou cestou. Ta využívá například přirozený nálet nebo opad semen a plodů z původního porostu.
V roce 2025 se přirozená obnova uskutečnila na 10 152 hektarech, což bylo meziročně o 2 295 hektarů, tedy 18,4 %, méně. Přesto jde podle ČSÚ o druhou nejvyšší hodnotu v historii České republiky. Rekord představoval rok 2024, kdy přirozená obnova proběhla na 12 447 hektarech.
Přirozená obnova tak navzdory loňskému poklesu zůstává významnou součástí obnovy českých lesů. Pokud se spojí umělé zalesňování a přirozená obnova, bylo v roce 2025 takto obnoveno celkem 33 217 hektarů, přičemž přirozená obnova představovala 30,6 % tohoto součtu.
V přirozené obnově mírně převažovaly jehličnany s podílem 53,1 %. Nejvýznamnějšími dřevinami byly smrk s 40,7 % a buk s 18,9 %. Výrazně se uplatnila také bříza, která tvořila 14,8 % přirozeně obnovené plochy.
České lesy se po kalamitě postupně stabilizují
Čísla za rok 2025 ukazují na výrazný posun oproti období vrcholící kůrovcové kalamity. Těžba dřeva klesla na méně než polovinu rekordní úrovně z roku 2020 a podíl nahodilé těžby se snížil na necelou třetinu celkové těžby. Zároveň zůstává kladná bilance zásob dřeva, protože přírůst převyšuje objem těžby.
Obnova lesů pokračuje kombinací umělé výsadby a přirozeného zmlazování. Zajímavým trendem je vysoký podíl listnatých sazenic, přestože na celkové zalesňované ploše stále mírně převažují jehličnany.
Stabilizace po rozsáhlé kalamitě tedy neznamená, že jsou všechny problémy českých lesů vyřešeny. Data však ukazují, že nejdramatičtější období kalamity je za námi a lesní hospodářství se postupně vrací k výrazně nižším objemům nahodilé těžby.
Státní lesy tvoří přibližně 54 % celkové rozlohy českých lesů, přičemž samotný státní podnik Lesy České republiky spravuje zhruba 45 % všech lesů. Vývoj v dalších letech proto ukáže, zda se současné příznivé trendy podaří udržet a jak se projeví na druhové skladbě i odolnosti nových lesních porostů.
