Rusko se potýká s novou vlnou nedostatku benzinu, která se po několika měsících problémů znovu výrazně zhoršila. Fronty u čerpacích stanic se objevují i v Moskvě, vláda omezuje prodej a země, která byla tradičně významným vývozcem paliv, je nucena je dovážet. Vladimir Putin situaci zlehčuje jako pouhou „nepříjemnost“ a řešení přenechává vládě. Podle odborníků přitom Ukrajina svými útoky zasahuje nejen ruskou ekonomiku, ale také morálku společnosti a schopnost Kremlu vést dlouhou válku.
Problémy se začaly v Rusku výrazněji projevovat už v květnu a během léta se několikrát zhoršily. Situaci komplikovala vysoká sezonní poptávka, ale především výpadky produkce v ropných rafineriích. Některé z nich musely omezit provoz po ukrajinských útocích, což postupně narušilo domácí dodávky benzinu.
Dlouhotrvající problém
Vláda se pokusila situaci řešit zákazem vývozu paliv, omezením prodeje na některých čerpacích stanicích a dovozem pohonných hmot. Ani tato opatření však problém zcela nevyřešila. V některých regionech se znovu objevily limity prodeje, zatímco řidiči v Moskvě museli stát v dlouhých frontách. Část stanic dokonce dočasně přestala prodávat benzin nebo nabízela pouze naftu.
Pro zemi, která patří mezi největší producenty ropy na světě, jde o mimořádně nepříjemnou situaci. Rusko bylo donedávna významným vývozcem benzinu a dalších ropných produktů, nyní ale musí část pohonných hmot získávat ze zahraničí. Problém navíc zasahuje nejen běžné motoristy, ale také zemědělství, dopravu a další části civilní ekonomiky.
Ukrajinské zásahy
Významnou příčinou současné krize jsou ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Kyjev v posledních měsících zintenzivnil údery drony proti ropným rafineriím a dalším zařízením hluboko na ruském území. Cílem není jen způsobit okamžité škody, ale dlouhodobě narušit schopnost Ruska zpracovávat ropu a zásobovat domácí trh palivy.
Kreml se dostává do situace, kdy musí neustále řešit nové škody, zatímco předchozí opravy ještě nemusely být dokončeny. Ukrajinská strategie tak postupně zvyšuje ekonomické náklady války a nutí Rusko přesouvat zdroje do ochrany infrastruktury.
Zatímco dopady bojů byly pro mnoho Rusů dlouho vzdálené, prázdné stojany na čerpacích stanicích a dlouhé fronty představují problém, který mohou lidé vidět přímo kolem sebe. Právě proto mohou útoky podle analytiků oslabovat morálku a narušovat obraz Kremlu, že život v Rusku zůstává navzdory válce relativně stabilní.
Putin problémy zlehčuje
Vladimir Putin se snaží rozsah problému veřejně minimalizovat. Potíže na trhu s pohonnými hmotami označuje spíše za nepříjemnost než za vážnou krizi a zároveň dává najevo, že řešení je především úkolem vlády. Odpovědnost za praktické zvládnutí situace tak přehazuje na kabinet a jeho hospodářské představitele.
„Ano, ještě nejsou vyřešeny všechny problémy, ale řeší se. Byla vytvořena speciální komise. Ano, samozřejmě, pro lidi existují určité nepříjemnosti, ale vláda to samozřejmě musí mít pod kontrolou,“ uvedl ruský prezident.
Kreml se podle odborníků opět snaží prezentovat ekonomické problémy jako dočasné a zvládnutelné. Putin přitom otevřeně reagoval na ukrajinské útoky na ruskou ekonomickou infrastrukturu a obvinil Kyjev z eskalace. Ve svých vyjádřeních ale nadále dává najevo, že Rusko bude ve válce pokračovat a že útoky na jeho hospodářské cíle povedou k další ruské odvetě.
Odborníci upozorňují, že palivová krize sama o sobě pravděpodobně Rusko nepřinutí válku ukončit. Dokáže však postupně zvyšovat náklady konfliktu, zatěžovat civilní ekonomiku a podkopávat pocit, že Kreml situaci plně kontroluje.