Rusko vzkazuje, že na pouhé „zmrazení“ války na Ukrajině nepřistoupí. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Michaila Galuzina musí před případným zastavením bojů dojít k odstranění toho, co Moskva označuje za prvotní příčiny konfliktu. Kreml kritizuje Spojené státy za dodávky zbraní a zpravodajských informací Kyjevu. Ukrajinský prezident podle Putina ztratil veškerý kontakt s realitou.
V současné době mezi Ukrajinou a Ruskem stále panuje velké napětí a dochází k bojům na obou stranách. Ačkoli se několikrát v médiích mluvilo o možném diplomatickém řešení, Putin na něj podle svých slov nepřistoupí, dokud Zelenskyj nepřijme jeho podmínky.
Moskva odmítá pouhou pauzu v bojích
Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí odmítlo představu, že by Moskva souhlasila s pouhým zmrazením války. Podle Galuzina bez odstranění takzvaných prvotních příčin krize není žádná přestávka v bojích možná. Moskva obviňuje Ukrajinu z eskalace konfliktu a Spojené státy kritizuje za pomoc Kyjevu.
Moskva pod pojmem „odstranění prvotních příčin“ dlouhodobě označuje požadavky, které výrazně přesahují samotné zastavení bojů. Vladimir Putin v červnu 2026 požadoval mimo jiné úplné stažení ukrajinských sil z Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, uznání Krymu a těchto území za součást Ruska, odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO a její demilitarizaci.
Právě proto současné prohlášení Moskvy nelze chápat jako oznámení, že Rusko odmítá jakékoli diplomatické jednání. Galuzin však tvrdí, že řešení diplomatickou cestou je možné, pokud bude existovat odpovídající politická vůle.
Problémem je především rozdílná představa obou stran o tom, co má být výsledkem takového jednání. Spojené státy se podle dostupných informací snaží podporovat diplomatické řešení, zatímco Rusko dál prosazuje podmínky, které by zásadně omezily ukrajinskou suverenitu a bezpečnostní možnosti.
Zmrazení války
Zmrazení konfliktu by rozhodně neznamenalo, že je válka definitivně u konce. Jde spíše o situaci, kdy se velké boje zastaví nebo výrazně utlumí, ale základní spor zůstane nevyřešený. Ukrajinsko-ruský konflikt má s tímto stavem zkušenost už z minulosti.
Podle studie českého bezpečnostního analytika Jana Ludvíka z Univerzity Karlovy existoval mezi Ruskem a Ukrajinou zmrazený konflikt už od let 2014, tedy po ruské anexi Krymu a vzniku proruských separatistických útvarů na Donbasu. Plnohodnotná invaze z února 2022 byla podle jeho analýzy mimo jiné pokusem tento konflikt vyřešit vojenskou cestou.
Mnozí se ptají, zda se válka mezi Ukrajinou a Ruskem změní v zamrzlý konflikt, ale zamrzlý konflikt existuje už od roku 2014.
Rozdíl mezi příměřím, zmrazením konfliktu a mírovou smlouvou je zásadní. Příměří pouze zastavuje střelbu. Zmrazený konflikt znamená dlouhodobé zastavení rozsáhlých bojů bez vyřešení klíčových politických a územních otázek. Skutečný mír by naopak měl vytvořit politické uspořádání, které umožní, aby se válka znovu nerozběhla.
Zastavení konfliktu
Pro Ukrajinu by to sice znamenalo zastavení rozsáhlých bojů a možnost soustředit se na obnovu země, zároveň by ale musela počítat s tím, že Rusko zůstane bezprostřední bezpečnostní hrozbou.
Právě další vývoj po zastavení bojů je podle odborníků jedním z největších rizik. Nedostatečně kontrolované příměří by mohlo Rusku poskytnout čas na doplnění vojáků, výzbroje a zásob a následné přeskupení sil. Moskva by navíc podle jejich hodnocení mohla pokračovat v nátlaku na Ukrajinu i bez klasických vojenských operací – například prostřednictvím kybernetických útoků, sabotáží, dezinformačních kampaní nebo politického vměšování.
Důsledky by přitom pocítila celá Evropa. Pokud by válka zamrzla bez pevných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, evropské státy by podle analytiků nemohly jednoduše předpokládat, že se bezpečnostní situace uklidnila. Naopak by musely počítat s dlouhodobým ruským tlakem a s nutností pokračovat v posilování vlastní obrany i ukrajinské armády.