Vladimir Putin rozšířil okruh odsouzených, kteří mohou uzavřít kontrakt s armádou a místo výkonu trestu zamířit na frontu na Ukrajině. Nově se možnost týká i lidí odsouzených za závažné trestné činy, například banditismus, pašování drog nebo organizovanou kriminalitu. Tímto krokem podle analytiků ruský prezident odráží rostoucí personální problémy armády, která se potýká s vysokými ztrátami.
Od začátku invaze na Ukrajinu Kreml postupně rozšiřuje okruh lidí, které je ochoten poslat do bojů. Nejprve se zaměřil na vězně odsouzené za méně závažné trestné činy.
Později přibyli pachatelé násilných deliktů a nyní se seznam opět rozšířil. Výjimku nadále tvoří zejména osoby odsouzené za terorismus, vlastizradu nebo sexuální trestné činy vůči dětem.
Kreml snižuje požadavky na nové vojáky
Novela zákona umožňuje ministerstvu obrany uzavírat kontrakty také s lidmi odsouzenými za banditismus, pašování omamných látek, organizovanou trestnou činnost, nelegální obchod s některým zbožím nebo další závažné hospodářské a bezpečnostní delikty. Odsouzení mohou po podpisu smlouvy zamířit přímo do armády, kde výměnou za službu získají zmírnění nebo odpuštění trestu.
Rozšíření okruhu rekrutů není náhodné. Rusko se dlouhodobě snaží vyhnout další plošné mobilizaci, která po vyhlášení částečné mobilizace v roce 2022 vyvolala odpor veřejnosti i odchod statisíců mužů do zahraničí. Kreml proto hledá nové zdroje lidské síly mezi vězni, cizinci, ekonomicky slabšími obyvateli nebo lidmi ve složité životní situaci.
„Ruské úřady se snaží vyhnout další otevřené mobilizaci, protože ta má vysoké politické náklady. Místo toho využívají skryté mechanismy náboru: finanční pobídky, tlak na zranitelné skupiny obyvatel a rozšiřování okruhu lidí, kteří mohou vstoupit do armády na základě smlouvy,“ analyzuje situaci vojenský specialista Pavel Luzin.
Podle nezávislých médií i vojenských analytiků nábor dobrovolníků postupně zpomaluje, zatímco ztráty na frontě zůstávají vysoké. Armáda potřebuje neustále doplňovat desetitisíce vojáků, aby dokázala udržet současné tempo bojových operací. Právě proto Moskva postupně snižuje podmínky pro vstup do armády a otevírá službu skupinám obyvatel, které byly dříve z náboru vyloučeny.
Rozhodnutí ukazuje rostoucí tlak na ruskou armádu
Další rozšíření náboru odsouzených podle odborníků naznačuje, že dosavadní systém dobrovolných kontraktů už nedokáže pokrýt potřeby armády. Přestože ruské úřady nadále tvrdí, že zájem o službu zůstává vysoký, opakované změny legislativy ukazují, že Kreml musí stále častěji sahat k mimořádným opatřením, aby doplnil vyčerpané jednotky.
Podle různých odhadů ztrácela ruská armáda v první polovině roku 30 000 až 34 000 vojáků měsíčně, zatímco počet nových smluvních vojáků činil přibližně 27 000 měsíčně, píše Moscow Times.
Nasazování lidí odsouzených za závažnou kriminalitu vyvolává obavy z dopadů na disciplínu i bezpečnost samotných jednotek. Už dříve se objevily zprávy o problémech v trestaneckých oddílech, které čelily vysokým ztrátám, špatným podmínkám i kázeňským incidentům. Analytici upozorňují, že rozšiřování náboru na další skupiny odsouzených může tato rizika ještě zvýšit.
Současně jde o další signál, že válka na Ukrajině se pro Rusko změnila v dlouhodobý konflikt opotřebení. Místo jednorázové mobilizace se Kreml snaží průběžně doplňovat ztráty rozšiřováním okruhu lidí, které lze poslat na frontu. Rozhodnutí tak podle pozorovatelů dokládá nejen pokračující personální tlak na ruskou armádu, ale i rostoucí obtíže Moskvy při hledání dostatečného počtu nových vojáků bez vyhlášení další všeobecné mobilizace.