Mnoho motoristů vnímá brzdy jako součástku, která dá o sobě vědět sama. Čekají na skřípání, vibrace volantu nebo prodloužení brzdné dráhy. Realita je ale jiná. Opotřebení brzdového systému může probíhat skrytě a bez výrazných příznaků. Zatímco vy si při každodenním používání auta ničeho nevšimnete, technik na stanici technické kontroly odhalí závadu během několika minut.
Právě brzdy patří mezi komponenty, u kterých se nevyplatí spoléhat pouze na subjektivní dojem. Vůz může působit, že zpomaluje naprosto v pořádku, ale kotouče mohou být tenčí než přípustné minimum, destičky nerovnoměrně sešoupané nebo brzdná síla na jednotlivých kolech výrazně odlišná. Takový stav představuje závažnou závadu a znamená neúspěch při kontrole.
Počet najetých kilometrů není směrodatný
Výdrž brzdových destiček se dramaticky mění podle toho, jak auto používáte. Jeden řidič je spotřebuje už po třiceti tisících kilometrech, druhému vydrží i několikanásobně déle. Rozhoduje styl řízení, celková hmotnost vozidla, provoz v městském prostředí s častým zastavováním nebo naopak pravidelné dálniční kilometry.
Brzdové kotouče obvykle přežijí destičky. Ani u nich ale nelze vycházet z obecných doporučení ohledně kilometrového nájezdu či stáří. Klíčový je jejich aktuální technický stav, naměřená tloušťka a vzhled brzdné plochy.
Proto má smysl kontrolovat brzdy pravidelně, nejlépe minimálně jednou ročně. Vhodnou chvílí může být třeba výměna motorového oleje, kdy servis zkontroluje nejen destičky, ale i kotouče, třmeny, vodicí čepy a brzdovou kapalinu.
Jediné číslo rozhodne o výsledku kontroly
Každý brzdový kotouč má od výrobce stanovenou nejnižší přípustnou tloušťku. Tato hodnota se zpravidla označuje jako MIN TH a bývá vyražena přímo na obvodu kotouče.
Nejedná se o univerzální údaj platný pro všechny automobily. U každého typu kotouče může být hranice odlišná. Pokud má například nový kotouč tloušťku 22 milimetrů, výrobce může jako minimální povolenou hodnotu určit 19,8 nebo 20 milimetrů.
Jakmile kotouč klesne pod předepsané minimum, je nutná jeho výměna. Nezáleží na tom, zda ještě na první pohled vypadá použitelně nebo zda motorista během běžné jízdy nepociťuje žádné obtíže.
Příliš tenký kotouč má omezenou schopnost přijímat a odvádět teplo. Při intenzivním brzdění se proto rychleji zahřívá a roste nebezpečí jeho deformace. V extrémním případě může dojít i k výraznému poklesu brzdného účinku.
Destičky dokážou zničit i jinak funkční kotouč
Problém nemusí způsobit pouze nedostatečná tloušťka kotouče. Velmi častý je také nerovnoměrný oděr brzdových destiček. Pokud destička nedoléhá na kotouč celou plochou, tlak se koncentruje jen do určité oblasti. Kotouč se potom obrušuje nerovnoměrně a mohou se na něm vytvořit rýhy, prohlubně nebo přehřátá místa.
Motorista tak může zbytečně poškodit součástku, která by jinak ještě dlouho sloužila. Za nerovnoměrným opotřebením často stojí zatuhlý třmen, špatně pohyblivé vodicí čepy nebo nesprávně fungující brzdový mechanismus.
Také destičky mají svou minimální použitelnou tloušťku. Třecí materiál by zpravidla neměl klesnout pod dva až tři milimetry. Jakmile se dostane pod tuto hranici, je výměna nezbytná.
Technik posuzuje mnohem víc než jen rozměry
Při technické kontrole se stav brzd nevyhodnocuje pouze podle tloušťky kotoučů a destiček. Důležitý je také vzhled jejich povrchu. Problém představují hluboké rýhy, praskliny, výrazná koroze nebo velká hrana na vnějším okraji kotouče. I kotouč, který ještě formálně splňuje minimální tloušťku, tak může být vyhodnocen jako nevyhovující.
Další částí kontroly je měření na válcové zkušebně. Zde se sleduje účinek brzd na jednotlivých kolech a jejich vzájemný rozdíl. Pokud jedno kolo brzdí výrazně jinak než druhé na stejné nápravě, vozidlo může při zpomalování táhnout do strany. Za tímto problémem bývá často zatuhlý třmen, nefunkční pístek nebo špatně pohyblivé vodicí části.
Brzdy se nemění pouze na jednom kole
Jedním z častých omylů je představa, že stačí vyměnit pouze nejvíce opotřebovaný díl na jedné straně auta. Brzdové kotouče i destičky se ale vždy mění současně na obou kolech stejné nápravy.
Důvod je jednoduchý. Levé i pravé kolo musí mít co nejpodobnější brzdný účinek. Kdyby se oprava provedla pouze na jedné straně, mohlo by dojít k rozdílnému chování brzd a ke zhoršení stability vozu.
Na nový kotouč se rovněž nesmějí montovat staré, nerovnoměrně opotřebované destičky. Jejich povrch je již přizpůsoben původnímu kotouči a nový díl by mohly během krátké doby poškodit.
Nové destičky lze naopak v některých případech použít se staršími kotouči. Ty ale musejí mít dostatečnou tloušťku, rovný povrch a nesmějí být popraskané ani výrazně poškozené.
Nové brzdy si musejí nejprve sednout
Po výměně kotoučů nebo destiček není vhodné okamžitě brzdy vystavovat maximální zátěži. Během prvních přibližně 200 až 300 kilometrů by měl řidič brzdit plynule a vyhýbat se zbytečně prudkým zastavením.
Nové třecí plochy si potřebují postupně sednout. Pokud se hned na začátku několikrát extrémně zahřejí, může dojít k zaleštění destiček nebo k nerovnoměrnému zahřátí kotoučů.
Následkem mohou být vibrace při brzdění, pískání, chvění volantu nebo horší účinek. Správné zajetí nových brzd proto ovlivňuje nejen jejich životnost, ale také pozdější komfort a bezpečnost.
Pozornost si zaslouží i brzdová kapalina
Při kontrole brzdového systému by se nemělo zapomínat ani na brzdovou kapalinu. Ta časem pohlcuje vzdušnou vlhkost, kvůli čemuž postupně klesá její bod varu.
Za běžné jízdy se problém nemusí nijak projevit. Při dlouhém sjíždění z kopce nebo opakovaném intenzivním brzdění se ale může kapalina přehřát a účinnost brzd se může citelně snížit.
Výměna brzdové kapaliny se obvykle doporučuje přibližně jednou za dva roky. Vždy je však vhodné řídit se také pokyny výrobce konkrétního automobilu.
Těsný průchod STK neznamená, že jsou brzdy v pořádku
Pokud technik upozorní na kotouče blížící se minimální tloušťce, není rozumné jeho doporučení ignorovat. Automobil může při kontrole ještě vyhovět, přesto už může být jeho brzdový systém na hranici použitelnosti.
Brzdy se přitom mohou dostat do největší zátěže právě ve chvíli, kdy je řidič nejvíce potřebuje. Odkládání opravy proto může znamenat nejen další poškození kotoučů, destiček nebo třmenů, ale především zbytečné bezpečnostní riziko.
Pravidelná kontrola bývá levnější než následná výměna několika poškozených součástí. U brzd navíc nejde pouze o cenu opravy. Jejich skutečný stav může rozhodnout o tom, zda automobil bezpečně zastaví i v krizové situaci.