Británie, Francie a Německo se během summitu NATO dohodly na zahájení projektu, jehož cílem je podpořit vývoj zbraní dlouhého doletu bez zapojení USA. Iniciativa v hodnotě více než 50 miliard dolarů má pomoci v oblasti, kde prozatím Rusko výrazně vede.
„V příštím desetiletí budou tyto tři země spolu s dalšími evropskými spojenci pracovat na vývoji úderných systémů schopných zasáhnout cíle s vysokou přesností do vzdálenosti přes 2 000 kilometrů,“ informovala agentura Bloomberg.
Zbraně s dlouhým dostřelem
Evropská iniciativa se zaměřuje především na vývoj konvenčních zbraní dlouhého doletu (Deep Precision Strike). Jde o střely schopné zasahovat cíle ve velké vzdálenosti a s vysokou přesností. Půjde zejména o nové pozemní řízené střely s plochou dráhou letu, balistické střely středního dosahu a v budoucnu i hypersonické zbraňové systémy, které bude vyrábět evropský obranný průmysl bez přímé závislosti na amerických technologiích.
Projekt navazuje na iniciativu European Long-Range Strike Approach (ELSA) a podle britské vlády do něj během příštích deseti let investuje dvanáct evropských států více než 50 miliard dolarů. Generální tajemník NATO Mark Rutte při oznámení projektu zdůraznil: „Nemáme luxus času. Potřebujeme tyto schopnosti nyní, abychom zůstali připraveni.“
Rusko si v oblasti pozemních střel dlouhého dosahu vytvořilo výrazný náskok. Disponuje systémy, které pravidelně používá proti Ukrajině. Evropské armády naproti tomu dosud spoléhaly hlavně na americké střely zatímco vlastní pozemní systémy s doletem přes 1 000 kilometrů prakticky nemají.
Analytik Douglas Barrie dlouhodobě upozorňuje, že Evropa má v oblasti hlubokých přesných úderů „významnou mezeru“, kterou bude muset rychle odstranit, pokud chce odstrašit Rusko i bez rozsáhlé americké podpory.
V kontextu války na Ukrajině by podobné zbraně mohly znamenat možnost ničit ruská velitelská stanoviště, logistické uzly, sklady munice či odpalovací zařízení stovky až tisíce kilometrů za frontovou linií. Tím by se výrazně zkomplikovalo ruské zásobování. Samotný evropský projekt však nebude mít okamžitý dopad, protože vývoj, testování a sériová výroba potrvají řadu let. Z dlouhodobého hlediska jde však o zásadní změnu evropské bezpečnostní politiky.
Dvě velké hrozby
Na summitu NATO v Ankaře se Británie, Francie a Německo dohodly na spolupráci právě nyní především proto, že evropské státy začaly vnímat dvě hrozby současně: pokračující ruskou schopnost vést válku dlouhého dosahu proti Ukrajině a zároveň nejistotu, jak dlouho budou Spojené státy ochotny nést hlavní tíhu evropské obrany.
V posledních měsících sílil tlak Washingtonu, aby Evropa převzala větší část odpovědnosti za vlastní bezpečnost. Současně válka na Ukrajině ukázala, že dlouhodobé odstrašení Ruska nelze stavět jen na obranných systémech a krátkodosahových zbraních.
Britský premiér Keir Starmer při oznámení projektu uvedl:
Evropská spolupráce je zásadní pro budoucí bezpečnost NATO.
Tím podle analytiků naznačil, že Evropa chce vybudovat vlastní strategickou páteř aliance pro případ, že by se americká podpora zmenšila. Po předchozích jednáních NATO se členské státy zavázaly výrazně zvýšit výdaje na obranu, ale samotné peníze ještě nezaručují vznik nových zbraní.
Organizace proto během summitu spustila několik programů zaměřených na rychlejší průmyslovou spolupráci a společné nákupy, aby se výroba moderních systémů netříštila do desítek národních projektů. Generální tajemník NATO Mark Rutte při zahájení obranného fóra zdůraznil, že aliance musí „urychlit obrannou průmyslovou spolupráci“ a odstranit překážky, které brzdí výrobu moderních zbraní.