Zaparkovat automobil může být někdy poměrně komplikované. Některé řidiče ani přeplněné parkoviště neodradí. Jenomže někdy se vyplatí hledat místo raději dál od cíle. Parkování v mezerách nebo na méně přístupných místech totiž není dokonalá dovednost, ale spíše velký risk.
Velmi častou chybou při parkování ve městech je to, že řidič nenechá ostatním vozům kolem sebe dostatek prostoru. Tím pádem blokuje jiným řidičům možnost bezpečně vyjet. A za takový prohřešek může člověku hrozit i poměrně vysoká pokuta.
Při parkování nestačí jen najít volné místo. Řidič má zároveň povinnost zaparkovat tak, aby neomezoval ostatní účastníky silničního provozu. Česká legislativa přitom pamatuje nejen na místa, kde je parkování zakázáno, ale také na situace, kdy vozidlo sice stojí na povoleném místě, přesto však omezuje ostatní řidiče.
Kde se parkovat nesmí?
Pravidla pro zastavení a stání upravuje zákon č. 361/2000 Sb., který říká, že řidiči nesmějí parkovat například na přechodu pro chodce a pět metrů před ním, v křižovatkách a v jejich bezprostřední blízkosti, na mostech, v tunelech, na železničních přejezdech, v zastávkách veřejné dopravy, na vyhrazených parkovacích místech bez oprávnění nebo na jiných místech, kde by vozidlo ohrožovalo či omezovalo bezpečnost a plynulost provozu. Zákon rovněž stanovuje, že při stání musí zůstat zachován dostatečně široký průjezd pro ostatní vozidla.
Vedle samotných zákazů upozorňují odborníci také na častou chybu řidičů, kteří sice zaparkují na vyznačeném místě, ale ponechají vozidlo tak, že ostatním znemožní vyjet. BESIP ve svém výkladu pravidel připomíná: „Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel.“ Tato povinnost platí bez ohledu na to, zda se jedná o ulici nebo parkoviště obchodního centra.
Za nesprávné parkování může řidič dostat pokutu, jejíž výše závisí na konkrétním přestupku. V závažnějších případech může být vozidlo také odtaženo na náklady provozovatele, například pokud neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti nebo představuje překážku silničního provozu. Odtah může nařídit policista nebo strážník obecní policie.
Parkování „natěsno“
Na parkovištích obchodních center nebo sídlišť bývá volných míst málo, a proto řada řidičů zaparkuje s minimálními rozestupy. Samotný zákon sice nestanovuje přesnou vzdálenost mezi běžně zaparkovanými vozidly, požaduje však, aby řidič neomezil ostatní.
Pokud tedy někdo zastaví tak blízko vedle jiného automobilu, že jeho řidič nemůže bezpečně nastoupit nebo vyjet, může se dopustit přestupku spočívajícího v omezení provozu. Výjimkou jsou vozidla přepravující osoby se zdravotním postižením, vedle nichž musí být zachován boční odstup alespoň 1,2 metru.
BESIP doporučuje myslet nejen na vlastní vystoupení z vozu, ale také na potřeby ostatních řidičů. Odborníci zdůrazňují, že snaha vměstnat automobil do každé mezery často vede ke zbytečným kolizím při otevírání dveří, poškození karoserie, nebo k situacím, kdy je nutné složitě hledat majitele vozidla blokujícího výjezd.
Český matematik Petr Šeba upozornil, že způsob, jakým lidé odhadují vzdálenost při parkování, je do značné míry dán lidským vnímáním prostoru. Výzkum totiž ukazuje, že řidiči mají přirozenou tendenci minimalizovat mezery mezi vozidly, což zvyšuje kapacitu parkování, ale současně může zhoršit komfort i bezpečnost při následném vyjíždění. Sami si přitom neuvědomují, že daná mezera je pro ostatní řidiče na nástup do vozidla nebo pro výjezd nedostatečná.