Rusko výrazně posiluje svou infrastrukturu, a to především podél hranic některých zemí NATO. Ačkoli zazněly i názory, že se jedná pouze o demonstraci síly, severské státy hrozbu berou vážně. Satelitní snímky ukazují, že budovy vznikají u hranic s Norskem i Finskem.
Podle bývalého finského zpravodajského důstojníka Marka Eklunda by Moskva mohla v následujících týdnech k hranicím zemí NATO přesunout až 100 000 vojáků. Nové budovy, například kasárny či sklady, vznikají v oblasti Pečenga asi 10 kilometrů od Norska a staví se také v Kirillovskoje poblíž Finska.
Rozvoj infrastruktury
Rusové podle satelitních snímků v oblastech u Finska a Norska kácí lesy a připravují prostor pro výstavbu dalších budov. Vznikají nové kasárenské komplexy, sklady techniky a logistická centra.
Eklund uvádí, že je třeba monitorovat především aktivity v Pečenze, protože se jedná o klíčový region, který představuje důležitou vojenskou zónu pro Moskvu. Leží jen několik kilometrů od norských hranic a zároveň chrání přístupy ke strategicky významnému Kolskému poloostrovu, kde sídlí část ruské Severní flotily.
Podobná aktivita probíhá také v Kirillovskoje na Karelské šíji nedaleko finských hranic, kde Rusko rozšiřuje stávající vojenské objekty a připravuje prostory pro nové jednotky. Rozsah staveb naznačuje, že nejde pouze o dočasné rozmístění jednotek související s válkou na Ukrajině, nýbrž o budování trvalé vojenské přítomnosti v blízkosti hranic NATO, varuje deník Helsinki Times.
Podle norské expertky na ruskou bezpečnostní politiku Katarzyny Zysk je část aktivit spojena s přesuny techniky a reorganizací ruských ozbrojených sil, zároveň však upozorňuje, že Moskva své kapacity v severních oblastech dlouhodobě posiluje. Švédská vojenská rozvědka MUST zase odhaduje, že Rusko vytváří infrastrukturu, kterou bude možné po skončení války na Ukrajině rychle zaplnit desítkami tisíc vojáků.
Jde o skutečnou hrozbu
Podle Eklunda znamená navýšení počtu vojáků kolem hranic zemí NATO výraznou hrozbu. Ačkoli někteří váleční experti tvrdí, že jde jen o další demonstraci ruské síly, Švédsko a Norsko v posledních dnech upozorňují na závažnost situace.
Ještě donedávna se Norská rozvědka domnívala, že během probíhající války s Ukrajinou bude pro Moskvu obtížné nasadit další síly podél hraniční linie. V posledním roce se ale situace výrazně změnila. Norský ministr obrany Eirik Kristoffersen vyjádřil obavy a uvedl, že situaci není radno podceňovat.
Šéf švédské vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby Thomas Nilsson se domnívá, že Rusko se připravuje na budoucí konfrontaci s NATO. Analytici upozorňují, že nově budovaná infrastruktura umožní Moskvě rychle přesouvat jednotky a navyšovat jejich počty podle aktuální situace.
Zároveň varují, že rozsah staveb naznačuje snahu vytvořit zázemí pro desetitisíce vojáků, kteří by mohli být nasazeni během relativně krátké doby. Severské země proto zvyšují dohled nad oblastí a intenzivně sledují další vývoj u svých hranic.
Podle bezpečnostních expertů sice v současnosti neexistují známky bezprostřední hrozby útoku, rostoucí vojenská aktivita Ruska však představuje faktor, který nelze ignorovat.