Postoj Poláků vůči Ukrajincům se v posledních dnech výrazně změnil. Vzhledem ke sporům mezi oběma prezidenty se nyní Ukrajinci žijící v Polsku necítí na ulicích bezpečně. Jak dlouho komplikovaná situace potrvá? A může se zlepšit?
Polský prezident Karol Nawrocki měl v plánu odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, jedno z nejvyšších evropských vyznamenání. Ukrajinský lídr se mu ho rozhodl sám vrátit. Několik ukrajinských představitelů v reakci na události také vrátilo vyznamenání, která dříve od Polska získali.
- Andrij Sybiha oznámil, že vrátí Řád za zásluhy Polské republiky, který obdržel v roce 2022. Uvedl, že po rozhodnutí Karola Nawrockého si toto vyznamenání již nemůže ponechat.
- Kyrylo Budanov oznámil vrácení Řádu za zásluhy Polské republiky ve třídě důstojnického kříže, který získal v roce 2024.
- Vasyl Bodnar se rozhodl vrátit Řád za zásluhy Polské republiky ve třídě rytířského kříže. Svůj krok zdůvodnil nesouhlasem s odebráním nejvyššího polského vyznamenání Zelenskému.
Odebrání vyznamenání
Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice poté, co Ukrajina udělila jedné jednotce speciálních sil čestný název Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). UPA je v Polsku spojována s volyňskými masakry z let 1943–1944, při nichž zahynuly desetitisíce Poláků.
Nawrocki uvedl, že nejvyšší polské vyznamenání představuje důvěru a úctu k hodnotám polského státu a podle něj bylo rozhodnutí ukrajinského vedení s těmito hodnotami v rozporu. „Jsme hrdý národ a máme svůj práh bolesti v záležitostech, které se týkají nás i našich spojenců. Ten práh bolesti byl překročen,“ uvedl.
Zároveň zdůraznil, že odebrání řádu neznamená změnu polské podpory Ukrajině ve válce s Ruskem. Zelenskyj naopak uvedl, že vyznamenání vnímal především jako ocenění ukrajinského národa a obránců země. Po oznámení polského prezidenta se proto rozhodl řád vrátit sám a vyjádřil přání, aby vztahy mezi oběma zeměmi zůstaly partnerské.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku mezi některými polskými politiky, kteří upozornili, že spor může poškodit vztahy mezi oběma zeměmi a nahrát ruské propagandě.
Polští Ukrajinci mají strach
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Polsko stalo hlavní cílovou zemí ukrajinských uprchlíků. Zatímco před válkou žilo v Polsku přibližně 1,5 milionu Ukrajinců, po vypuknutí konfliktu přišly další miliony. Polsko dnes zůstává jednou ze zemí s největší ukrajinskou komunitou v Evropě.
Vztah Poláků k Ukrajincům se během války výrazně proměnil. Bezprostředně po ruské invazi patřila podpora Ukrajincům mezi nejvyšší v Evropě. V roce 2022 souhlasilo s přijímáním uprchlíků více než 90 % Poláků. Postupem času však začala podpora slábnout. Výzkum Institutu Mieroszewského v roce 2025 ukázal, že 39 % Poláků má vůči Ukrajincům žijícím v Polsku pozitivní vztah, 35 % negativní a zbytek neutrální.
Část Poláků se obává konkurence na pracovním trhu, růstu cen bydlení nebo příliš rozsáhlé pomoci uprchlíkům. Po událostech posledních týdnů je ale situace ještě složitější. Mnoho Poláků si vzalo situaci velmi osobně a jejich vztahy s Ukrajinci se značně zhoršily.
Existují obavy, že by to celé mohlo vést k tomu, že by lidé byli na ulici napadáni. Já sám jsem přestal zvedat telefon v přeplněných místech a ve veřejné dopravě, protože ukrajinský přízvuk a polština se znatelně liší. I když polsky dobře umím,
říká Roman, Ukrajinec žijící v Polsku od roku 2014.
Podle jeho názoru má nyní podobný strach mnoho osob, především Ukrajinci, kteří jsou v Polsku jen krátkou dobu a polsky nemluví téměř vůbec.