Nová legislativa rozšiřuje pilotní programy autonomních taxíků na celé městské území. Při 400 000 řidičích, kteří bojují o pouhých 13 jízd denně, byl tento sektor již na pokraji kolapsu.
Taxikáři v Šen-čenu již měsíce s obavami sledují, jak si bezpilotní vozidla získávají na jejich ulicích stále větší prostor. Od 1. července má tato obava více než opodstatněné důvody: čínská vláda dala zelenou, aby robotaxi mohly jezdit po celém městě, nejen v omezených zónách, kde fungovaly dosud.
Odvětví na pokraji kolapsu
Abychom pochopili reakci taxikářů, musíme znát realitu tohoto povolání v Šen-čenu. Ve městě pracuje přibližně 400 000 řidičů prostřednictvím různých platforem, z nichž nejrozšířenější je Didi. Konkurence je nelítostná: v průměru zvládne každý taxikář za den pouhých 13 jízd. Podle výpovědí, které shromáždil deník Financial Times, jeden z těchto řidičů tvrdí, že musí sedět za volantem 12 hodin denně, aby si domů odnesl 12 000 juanů měsíčně, což odpovídá zhruba 1 500 eur.
Co se změní s novou legislativou
Dosud společnosti jako Pony.ai a Baidu provozovaly své flotily autonomních taxíků pouze ve vymezených oblastech města v rámci pilotních programů. Nedávno jsme dokonce měli možnost nasednout do jednoho z těchto vozidel společnosti Pony.ai a vyzkoušet si, jak fungují. Nová legislativa ruší tato geografická omezení a umožňuje, aby se tyto komerční projekty rozšířily po celém Šen-čenu.
Protesty mezi řidiči
Frustrace taxikářů se ozývá velmi hlasitě. Několik řidičů, s nimiž hovořil Financial Times, nechodí kolem horké kaše: označují toto rozhodnutí za „neuvěřitelně kruté“ a otevřeně se ptají, „co se stane s rodinami, které jsou závislé na milionech čínských taxikářů“. Jeden z nich jde ještě dál a kritizuje, že se jedná o „kapitalistickou operaci, poháněnou osobním ziskem, která si klade za cíl monopolizovat tento sektor“.
Mohou stroje nahradit lidský faktor?
Názory samotných řidičů nejsou zcela jednotné. Zatímco někteří se obávají, že jim robotaxi vezmou i tu malou část zákazníků, která jim na již tak nasyceném trhu zbývá, jiní věří, že autonomní vozidlo nikdy nebude schopné napodobit pozornost, kterou nabízí lidský řidič. Zůstává také otázkou, zda cestující budou ochotni nastoupit do taxíku bez řidiče za volantem: tato technologie je stále velmi nová a u značné části obyvatelstva vyvolává nedůvěru. Jak však upozorňuje jeden taxikář: „Kdo ví, jak to bude za pár let?“
Automatizace jako odpověď na demografický úpadek
Čínská sázka na robotaxi není ojedinělým jevem, ale součástí širší strategie čelící zrychlenému stárnutí obyvatelstva. Demografické prognózy OSN naznačují, že jak celkový počet obyvatel, tak pracovní síla v zemi se do roku 2100 drasticky sníží a v některých scénářích klesnou dokonce pod polovinu současné úrovně. Aby se tato ztráta pracovní síly vykompenzovala a zároveň se zlepšily pracovní podmínky, čínské továrny se bezprecedentním tempem plní roboty. Odvrácená strana mince je zřejmá: nárůst nezaměstnanosti a celá generace mladých lidí, která vyrůstá odtržená od kultury píle, díky níž se země stala továrnou světa. Nemůžeš mít všechno.