Japonsko a Filipíny oznámily zahájení jednání o vymezení svých výlučných ekonomických zón v námořní oblasti na východ od Tchaj-wanu. Čína to považuje za vážné porušení svých práv, suverenity a zájmů, protože se jedná i o část území, které Čína považuje za své.
Čína tedy začala jednat. Podle čínského vnitrostátního práva a mezinárodního práva, včetně Úmluvy OSN o mořském právu, má Čína v této oblasti výlučnou ekonomickou zónu a kontinentální šelf. Podle této úmluvy je nutné jednat o vymezení, pokud se nároky dvou států překrývají do vzdálenosti 200 mil. Japonsko a Filipíny nemají společné hranice, vymezují si tedy tuto zónu na moři. Podle této úmluvy se vždy jedná o vymezení, pokud se do vzdálenosti 200 mil nároky dvou států překrývají.
V tomto případě se část dotčených vod, o kterých země vyjednávají, překrývá také s částí náležící Tchaj-wanu.
Při jakémkoliv jednání o vymezení vod východně od Tchaj-wanu musí být Čína jednou stranou rozhovorů,
uvedla Mao Ning, čínská zástupkyně ministerstva zahraničí. Krok Japonska a Filipín považuje Čína za nezákonný a neplatný.
Vyzýváme Japonsko a Filipíny, aby okamžitě ukončily veškeré nezákonné jednání, které porušuje suverénní práva a zájmy Číny.
O přesně jaké území se jedná ale žádná ze stran nedefinovala, což jen zvyšuje napětí a nejistotu.
Čína má navíc už jednu podobnou zkušenost, kdy v roce 1974 Korea a Japonsko obešly nároky Pekingu a rozdělily si kontinentální šelf. Čína dodnes považuje tuto dohodu za neplatnou.
Brání se Tchaj-wan, přijíždí Čína
Poté, co Japonsko a Filipíny ohlásily svůj krok, ozval se také Tchaj-wan. Zástupci země požadují potvrzení, že výsledky vzájemného vyjednávání nikterak neovlivní Tchaj-wan a jeho suverénní práva. Připomněli, že jejich suverenita nad územím je nezpochybnitelná. Čína nemá dle tchaj-wanského ministerstva zahraničí právo zasahovat do suverenity nad těmito námořními oblastmi.
Čína, která stále považuje Tchaj-wan za své území, v průběhu týdne do oblasti poslala lodě pobřežních stráží, což vyvolalo pobouřené reakce Tchaj-peje. Čína to považuje za politickou kontrolu území.
Země hlásí, že čínské válečné lodě i letadla operují nad tímto územím téměř denně, nyní se k nim opětovně připojuje čínská pobřežní stráž.
Tchaj-wan nebude tolerovat čínské pokusy o podkopání regionálního míru a stability prostřednictvím tzv. pobřežní stráže, která prosazuje právo, a ukazování vojenské síly,
uvedlo tchaj-wanské ministerstvo. Znovu se tedy rozhořel spor o to, kdo má nárok na výlučné tchaj-wanské území ve chvíli, kdy Japonsko a Filipíny chtějí rozšířit vzájemnou ekonomickou spolupráci.
Čína dohledem vymáhá své námořní právo
Přesto Čína u oblasti hlídkuje, kontroluje plavidla a svou přítomností dává najevo své územní nároky. Děje se tak, přestože tchaj-wanská vláda uvádí, že není pod vládou Pekingu.
Na mezinárodní scéně většina států uznává Čínskou lidovou republiku, ale udržuje různé typy neformálních vztahů s Tchaj-wanem. Právní status Tchaj-wanu je sporný a žádná dohoda, která by ho pevně definovala, zatím neexistuje.
Vyjádření Filipín a Japonska
Filipíny se k danému tématu ještě nevyjádřily, Japonsko ovšem znovu uvedlo, že v zemi posilují svou obranu a armádu i přes kritiku Pekingu. Japonsko se postupně od druhé světové války zbavuje pacifistického politického postoje a ve své obraně je s podporou USA proaktivnější. Tato slova se nelíbí Pekingu, který obvinil Tokio z bezohledné militaristické politiky. Na to japonský ministr obrany odpověděl slovy, že „nic nemůže být dál od pravdy.“ V námořních vodách tedy vzniká další ohnisko konfliktu.