Zatímco USA a Evropa se snaží vliv AI omezovat, v Číně již přemýšlejí, jak ji začlenit do stále širších oblastí běžného života. Jasno měli už v roce 2015, když přijali dokument s názvem „Internet Plus“.
Podstatou projektu „Internet Plus“ bylo přenést offline aktivity do online světa, využít internetové technologie k prolomení informačních bariér a propojit lidi se službami a zbožím s nebývalou efektivitou, píše se v dokumentu. O deset let později, s nástupem generativní umělé inteligence, se projekt přejmenoval na „AI Plus“. To představuje posun na vyšší úroveň.
Do roku 2027 chtějí dosáhnout širšího využití AI v šesti klíčových oblastech, například od nákupů po služby. Telefony tak přestanou být technologickými hračkami, ale stanou se předměty denní potřeby pro více než 70 % Číňanů.
Do roku 2030 prostoupí AI také ekonomiku a infrastrukturu jako je elektřina a internet. Tahounem čínské ekonomiky se stane umělá inteligence.
Do roku 2035 bude AI hluboce vetkána nejen do ekonomiky, ale i do běžného života Číňanů, do
etiky, kultury a lidské interakce.
Způsob, jakým Číňané pracují, studují, socializují se, ba dokonce myslí – to vše se změní,
uvádí dokument a nastavuje tak nový cíl pro budoucí podobu čínské společnosti. Generace dnes narozených dětí bude žít v naprosto jiném světě než jejich rodiče i prarodiče, snad se dá říci, v jiné civilizaci.
AI ovládne celý váš život
Laicky řečeno umělou inteligenci chtějí v Číně naplno využít v přesněji nastavené školní i celoživotní výuce nebo pracovních návycích a efektivitě práce. AI bude také součástí zdravotní péče, bude vytvářet fitness programy pro lidi, stane se součástí péče o seniory i děti. V této fázi by již měla vytvářet nová pracovní místa a celkově by v této době již měl být běžný život kvalitnější.
Umělá inteligence by měla mít dohled také nad bezpečností, prevencí katastrof a měla by umět vyhodnocovat rizika v rámci životního prostředí, varovat před katastrofami a koordinovat záchranné práce v případě krizí. Velké využití má také v zemědělství, plánování a řízení farem v rostlinné i živočišné výrobě. V tomto prohlášení vláda podněcuje podniky k zavádění AI do svých plánů a organizačních struktur. Do konce roku 2030 by podniky a průmysl se zavedenou AI technologií měly převyšovat hodnotu 10 bilionů juanů (cca 32 miliard Kč).
Automomní továrny a diagnostika u lékaře
V této představě budoucnosti to není jenom o tom, že vám chytrá pračka vypere a z práce si na mobilu zapnete topení, abyste přišli v lednu do vyhřátého domu. Půjde o situaci, kdy vaše domácnost bude kompletně závislá na umělé inteligenci. Do práce půjdete do autonomního podniku, lékařskou diagnózu vám udělá také umělá inteligence a stejně tak ji budete používat při péči o své děti nebo stárnoucí blízké. Peking prohlásil AI jako novou produktivní sílu, kterou evidentně hodlá využít v celé její síle. Ve chvíli, kdy ostatní části světa váhají, dělá Čína mílové kroky vpřed. A již dnes je v mnoha ohledech nedosažitelná. Otázkou je, jestli se za deset let nestane právě tohle tou dělící čárou světa. Čína a ti druzí.
Tento komplexní a propracovaný plán má za cíl vytvořit v roce 2035 civilizaci plně závislou na umělé inteligenci. Nebude to jen pomocník v běžném životě, ale bude to vyloženě „umělá inteligence jako civilizační design“. Děsivé?
Amerika jede na výkon, Čína na implementaci
Zatímco Amerika a Evropa se zabývá etikou umělé inteligence a zaměřuje se na její supervýkonnost, Čína vsadila na jiného koně. Důležitá pro ně je maximální implementace do běžného života, a především do ekonomiky. Při nepříznivém demografickém vývoji, který Čína má, to je možná velmi pochopitelné. Podle webu newsweek a Marka Mineviche, stratéga v oblasti digitální kognitivní umělé inteligence a poradce OSN, by se USA také měly zamyslet nad urychlením zavádění umělé inteligence v reálných odvětvích jako je výroba, zdravotnictví a zemědělství. Aby vůbec zbytek světa dokázal s Čínou držet krok.