Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek ostře kritizoval Donalda Trumpa, když prohlásil, že jeho rozhodnutí zrušit sankce na ruskou naftu zmařilo příměří, které bylo mezi Moskvou a Kyjevem „na dosah“.
Jeho slova, pronesená během oficiální návštěvy Německa a zprostředkovaná slovenským deníkem Pravda na základě prohlášení pro média skupiny Axel Springer, jsou v přímém rozporu s pochvalami, které Kreml téhož dne adresoval Washingtonu za jeho mírové úsilí.
Zatím nevím, zda to můžeme označit za zradu, ale řekl bych, že jde o chybu,
uvedl Pavel, který je přesvědčen, že dohoda o naftě je v přímém rozporu s evropskými zájmy. Podle jeho názoru Moskva využívá situace k tomu, aby snížila tlak, kterému čelí, což jí poskytuje „jakýsi morální impuls“.
Český prezident rovněž odmítl myšlenku, kterou zastávají některé evropské země, že zastavení pomoci Ukrajině by zmírnilo napětí s Ruskem a zabránilo jeho hybridním útokům. „Naopak, tvrdím, že by se stal pravý opak, protože by to Rusko povzbudilo,“ varoval po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem, jak uvedla česká agentura ČTK.
Pavel se domnívá, že Trump nevnímá válku jako boj mezi demokracií a autokracií, ale skrze prizma ekonomické prosperity Spojených států.
Podle Pavla americký prezident nevnímá válku vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu „jako boj mezi demokracií a autokracií“, ale analyzuje ji „přes prizma ekonomické prosperity Spojených států“.
Zatímco český lídr vyjadřoval své výhrady, z Moskvy zazníval radikálně odlišný tón. Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, během své každodenní telefonické tiskové konference ocenil úsilí Washingtonu: „Americká administrativa dělá mnoho pro to, aby přispěla k mírovému urovnání. Evropské metropole nedělají nic.“ Peskov zašel ještě dál, když obvinil Evropany, že jednají tak, aby „vyvolali pokračování vojenských akcí“, a zdůraznil, že neslyšel „ani jediné prohlášení“ o evropské vůli zahájit dialog, „který by zohledňoval legitimní bezpečnostní zájmy Ruska“.
K středečním jednáním v Petrohradu mezi Vladimirem Putinem a vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem se Peskov odmítl vyjádřit podrobněji. „Jakákoli forma diplomacie přes megafon může tomuto procesu jen uškodit,“ zdůvodnil. Mluvčí rovněž popřel, že by Putin předložil americkému vyslanci protinávrh, a ujistil, že Moskva dosud nestanovila složení delegace pro příští kolo trojstranných jednání, jejichž obnovení ruský prezident slíbil na listopad.
Kreml potvrdil, že Putin prozkoumá návrhy, na nichž se během setkání v Oslu shodly Spojené státy, Evropané a Ukrajinci.
Již den předtím Kreml potvrdil, že Putin prozkoumá návrhy, na nichž se v Oslu shodly Spojené státy, Evropané a Ukrajinci. Ruský náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov to ve čtvrtek potvrdil a vyjádřil přesvědčení, že Washington předá ruský postoj těm, kteří „stále nejsou ochotni postupovat cestou dohody“ a snaží se Moskvě vnutit „nepřijatelné“ podmínky. „Doufám, že Ukrajinci učiní totéž,“ poznamenal Rjabkov.
Pokud jde o možný trojstranný summit v listopadu mezi Putinem, Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který vyvolává obavy jak v Kyjevě, tak v Bruselu, Peskov uvedl, že v této věci nejsou žádné nové informace. Rovněž neexistuje definitivní rozhodnutí ohledně případné účasti Putina na summitu G20, který se má konat v prosinci na Floridě. „Pozvání existuje. Bude posouzeno s ohledem na všechny okolnosti,“ uvedl mluvčí.
Americká média odhalila, že Trump usiluje o to, aby Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uzavřeli mírovou dohodu na konci roku, a to právě v souvislosti s tímto setkáním G20. Trump sám ve středu tato očekávání podpořil: „Mluvil jsem s Vladimirem Putinem o tom, jak vyřešit jeho válku s Ukrajinou, a myslím, že se blížíme k řešení. Ve skutečnosti je to možná okamžik, kdy jsme k němu byli nejblíže.“
Zelenský se vyslovil pro uspořádání trojstranného setkání s Ruskem a Spojenými státy „co nejdříve“. „Program je jasný: zastavit válku, přiblížit se míru a připravit, jak to vidím já, vše pro setkání na úrovni vrcholných představitelů,“ prohlásil.
Na paralelní diplomatické frontě se kubánská vláda ohradila proti americkým obviněním, která ji spojují s konfliktem na Ukrajině. Ministerstvo zahraničních věcí tato obvinění „kategoricky“ odmítlo, protože je považuje za „falešná, bez jakéhokoli opodstatnění či důkazů“, a v prohlášení uvedlo, že „Kuba není součástí tohoto konfliktu, ani se na něm neúčastní vojenskými silami, a to ani tam, ani v žádné jiné zemi“.
Ministerstvo zahraničních věcí trvalo na tom, že Havana hájí mírové řešení konfliktů prostřednictvím dialogu a jednání, „v souladu s mezinárodním právem a Chartou Organizace spojených národů“. Dále zdůraznilo, že „žádný z kubánských občanů, kteří se účastnili nebo účastní kterékoli ze stran tohoto konfliktu, nemá povzbuzení, podporu ani souhlas žádné kubánské státní či vládní instituce“, a upřesnilo, že „v drtivé většině“ byli rekrutováni ze zahraničí.
Kuba uvádí, že od roku 2023 vyšetřovala 17 případů žoldáctví, v nichž bylo obviněno 49 osob a byly požadovány tresty odnětí svobody v délce od pěti do 16 let.
Aby Havana dokázala svou politiku „nulové tolerance“ vůči žoldáctví, uvedla, že od roku 2023 bylo v souvislosti s tímto trestným činem zahájeno 17 řízení s 49 obviněnými. Z nich bylo 43 postaveno před soud v rámci 12 soudních řízení, přičemž navrhované tresty se pohybují v rozmezí od pěti do 16 let vězení. V pěti případech, týkajících se šesti obviněných, se státní zastupitelství rozhodlo trestní stíhání nevznést z důvodu nedostatečných důkazů. Zpráva uvádí, že se konalo deset ústních jednání a další dvě jsou stále v řízení, přičemž obžalovaní, jejichž případy byly projednány, obdrželi tresty požadované státním zastupitelstvím.
Evropský parlament se mezitím ve čtvrtek zabýval bezpečností v Černém moři, kde poslední smrtelné útoky u pobřeží Bulharska a Rumunska spolu s opakovanými narušeními rumunského vzdušného prostoru vyvolaly poplach. Europoslanci schválili nezávazné usnesení 432 hlasy pro, 52 proti a 88 se zdrželo hlasování, v němž odsuzují útoky na civilní plavidla a označují Rusko za odpovědné za rozšíření války do západní části této strategicky důležité vodní plochy.
Evropský parlament vyzval EU a její členské státy, aby zvážily nasazení společné námořní operace v Černém moři, a zdůraznil, že svoboda plavby a námořní bezpečnost „jsou součástí ochrany východního křídla NATO, regionu Černého moře a delty Dunaje“.
Schválený text označuje nedávné útoky za součást „zřetelného vzorce eskalace ze strany Ruska“ a vyjadřuje znepokojení nad „nejednoznačným přístupem bulharské vlády k ruské hrozbě“ a její „slabou diplomatickou reakcí“.
Europoslanci vyzývají NATO, aby zvážilo iniciativu pro Černé moře vycházející z diskusí o možném projektu „Sentinel pro Černé moře“.
Europoslanci rovněž vyzvali NATO, aby prozkoumala konkrétní iniciativu pro tento region, vycházející z diskusí o možném projektu „Černomořský Sentinel“, a požadovali užší spolupráci mezi Bulharskem, Rumunskem a Tureckem. Usnesení rovněž požaduje podporu pro Sofii a Bukurešť při včasném odhalování nepřátelských dronů, jakož i posílení ochrany podmořské infrastruktury určené pro telekomunikace, přenos elektřiny a datové kabely prostřednictvím systémů námořního dohledu a mechanismů rychlé reakce.