Ruský prezident Vladimir Putin měl podle amerických zpravodajských informací osobně schválit zesílení sabotážních operací proti členským státům NATO. Podle dostupných informací může Evropa čelit nové vlně hybridních útoků, jejichž cílem bude narušovat infrastrukturu, vyvolávat chaos a oslabovat podporu Ukrajiny.
Jedním z prvních signálů připravované kampaně měl být srpnový incident na německém letišti v Lipsku. Podle zdrojů deníku The Wall Street Journal souvisí údajné rozhodnutí Kremlu s frustrací z vývoje války na Ukrajině. Ruským silám se podle západních představitelů nedaří dosahovat zásadních úspěchů na bojišti.
Ukrajinské útoky mezitím zasahují vojenské a strategické cíle hluboko na ruském území. Moskva je navíc nespokojená s tím, že Kyjev odmítá přijmout její podmínky pro ukončení války a také s tím, že jednání se Spojenými státy zatím nepřinesla očekávané výsledky.
Začátek širší sabotážní kampaně
V noci na 5. srpna došlo na letišti v německém Lipsku k incidentu, při němž se terčem útoku stalo okolí ukrajinského nákladního letadla Antonov An-124. Podle německých úřadů byl poblíž stroje nalezen dron vybavený výbušninou, kterou následně zneškodnili pyrotechnici.
Další bezpilotní prostředek se střetl s jiným letadlem a způsobil mu menší poškození. Americké zpravodajské služby považují událost za jeden z prvních případů nové, intenzivnější kampaně sabotáží namířených proti zemím NATO.
Vyšetřování následně podle západních bezpečnostních složek odhalilo síť osob podezřelých z přepravy výbušnin, dronů a zbraní napříč Evropou. Vyšetřovatelé měli objevit také úkryty a sklady v blízkosti letišť, obranných podniků a dalších potenciálních cílů.
Za koordinátora operace označují zdroje bývalého ruského vojáka Olega Levuskina, kterého podle jejich zjištění získala ke spolupráci ruská vojenská rozvědka. Síť měla využívat Srbsko jako tranzitní bod pro přepravu dronů a výbušnin do Německa. Srbská prokuratura oznámila zatčení sedmi podezřelých, jejichž údajné zapojení do případu se dále vyšetřuje.
Po incidentu v Lipsku se v několika evropských zemích objevily další případy podezřelé sabotáže. Zprávy se týkaly požárů v podnicích vyrábějících drony v Polsku a Estonsku, plánovaného žhářského útoku na ukrajinskou továrnu na Slovensku nebo zásahů proti infrastruktuře satelitního systému Starlink.
Pozornost vzbudily také útoky dronů na obchodní lodě v Černém moři poblíž pobřeží Rumunska a Bulharska. Západní představitelé tyto incidenty zasazují do širšího kontextu ruských hybridních aktivit, přímé spojení všech případů s Kremlem však nebylo veřejně prokázáno.
Kreml chce vyvolat chaos a oslabit Ukrajinu
Podle evropských představitelů nemají být cílem sabotážních operací pouze materiální škody. Útoky mají vyvolávat nejistotu, narušovat každodenní život a posilovat politické síly, které odmítají další vojenskou pomoc Ukrajině. Moskva by tak mohla dosahovat politických cílů bez otevřeného vojenského střetu se státy NATO.
Západní bezpečnostní služby upozorňují také na rostoucí roli specializovaných jednotek ruské vojenské rozvědky. Operace má podle jejich informací koordinovat služba pro zvláštní úkoly, která vznikla v roce 2023 sloučením několika tajných útvarů. Její příslušníci jsou podle západních představitelů spojováni s některými dřívějšími sabotážemi, atentáty a dalšími tajnými operacemi v Evropě.
Vyšetřovatelé v souvislosti s případem v Lipsku zmiňují také plukovníka Denise Smoljaninova, na kterého Evropská unie a Spojené království uvalily sankce kvůli jeho údajnému zapojení do ruských skrytých operací.
Evropské vlády nyní řeší, jak na rostoucí hrozbu reagovat a jak lépe chránit kritickou infrastrukturu, dopravní uzly i obranný průmysl. Němečtí představitelé uvedli, že pokud by útok v Lipsku způsobil rozsáhlé ztráty na životech, zvažovali by možnost uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.
K jeho aktivaci však nedochází automaticky při každém incidentu a případná reakce spojenců by závisela na konkrétních okolnostech. Rusko dlouhodobě odmítá odpovědnost za sabotáže na evropském území a Vladimir Putin v reakci na německá obvinění v září prohlásil pouze: „Kde jsou důkazy?“