Rozhovor s Mgr. Radkem Tomšů: Předpověď není slib. AI mění meteorologii, ale odpovědnost zůstává na lidech

Rozhovor s Mgr. Radkem Tomšů: Předpověď není slib. AI mění meteorologii, ale odpovědnost zůstává na lidech

Zdroj obrázku: se svolením Radka Tomšů

Pro Techzpravy.cz se ředitel pro předpovědní službu Českého hydrometeorologického ústavu Mgr. Radek Tomšů vyjádřil k tomu, jak spolehlivé jsou dnešní předpovědi počasí, proč se jednotlivé aplikace mohou pro stejné místo výrazně rozcházet a co se odehrává uvnitř ČHMÚ ve chvíli, kdy modely začnou ukazovat nebezpečný scénář. Zaměříme se také na nový systém meteorologických výstrah a na hranici mezi včasným varováním a zbytečným poplachem.


Do meteorologie současně rychle vstupuje umělá inteligence. ČHMÚ od 1. července 2026 používá inovovaný výstražný systém, který více zohledňuje očekávané dopady nebezpečných jevů. Technologický pokrok ale otevírá i méně pohodlné otázky: kdy je správné varovat před nejistým scénářem, co se dá naučit z výstrahy, která se nenaplní podle očekávání, a nevytvářejí moderní aplikace u lidí falešný pocit přesnosti.

Rozhovor se vrací také k povodním v září 2024, kdy modely s předstihem ukazovaly mimořádně vysoké srážkové úhrny, a zjišťuje, co tato zkušenost změnila v rozhodování meteorologů. Zajímá nás, co se od roku 2025 posunulo v praktickém využití AI, zda už dokázala v konkrétní situaci překonat klasické modely a jestli by jednou mohla nejen připravit předpověď, ale také doporučit vydání výstrahy.

1. Když dnes člověk otevře tři aplikace s počasím, může pro stejné místo a stejnou hodinu dostat tři různé výsledky. Co je nejčastější důvod – jiný model, jiné zpracování dat, nebo způsob, jakým aplikace výsledky prezentují?

Ano, důvod jsou nejčastěji jiný model, různé možnosti práce s modelovými daty, tedy nějaké úpravy na straně provozovatele. Obecně se dá říct, že kvalita výstupů šla v posledních letech velmi nahoru a velmi odpovídá realitě například v případě teplot. Ale i tak záleží na aplikaci. Například naše aplikace ČHMÚ přizpůsobuje data nejbližší vlastní stanici.

2. Jak daleko dopředu dnes podle vás může běžný člověk brát předpověď pro Česko opravdu vážně a od kterého dne už by ji měl chápat spíš jako možný scénář?

To záleží na situaci. Jsou situace, kdy nemáme zcela jasno ani na druhý den, naopak jsou situace, kdy na celý týden je předpověď jistá nebo takřka jistá. Obecně se dá říct, že spolehlivost je zhruba na týden až 10 dní.

3. Aplikace ukazují déšť po jednotlivých hodinách a někdy téměř pro konkrétní ulici. Nevytváří taková přesnost zobrazení dojem jistoty, kterou meteorologie ve skutečnosti nabídnout nemůže?

Ano, je to přesně, jak popisujete, my se aktuálně snažíme přejít na rozlišení 1 × 1 km ze zhruba 2,3 km. Takže skutečně ta očekávání lidí jsou mimo naše možnosti, obzvlášť v případě například letních bouřek.

4. Který meteorologický jev je i přes dnešní modely pro české meteorology stále největším problémem – bouřky, přívalové srážky, náledí, mlhy, nebo něco jiného?

Skoro bych řekl, že všechny zmíněné, ale samozřejmě už v předchozí otázce zmíněné bouřky, v zimě naopak jsou to situace, kdy se teploty pohybují kolem nulové izotermy. Odhadnout v tom případě skupenství není pro modely ani pro člověka často vůbec jednoduché.

5. Když se důležitá předpověď nepovede, dokážete zpětně určit, zda selhal model, vstupní data, lidská interpretace, nebo komunikace směrem k veřejnosti?

Ano, zhruba v posledních dvou letech se snažíme vysvětlovat, co bylo příčinou neúspěšné předpovědi. Máme speciální konvektivní skupinu, která se snaží vysvětlovat nejistoty, které z principu vyplývají z předpovědi bouřek. Tedy poukazujeme na to, kde byla možná chyba, ať už na straně meteorologa, nebo modelu. A samozřejmě se snažíme z chyb poučit.

6. Při povodních v září 2024 jste popisoval, že modely ukazovaly srážkové úhrny, které zpočátku působily téměř neuvěřitelně. Kdybyste dnes dostal stejně extrémní výstup, věřil byste mu rychleji než tehdy?

To je dobrá otázka, od té doby jsme měli situace, kdy se rizikový scénář zcela nenaplnil, takže základní premisa je, že meteorolog by měl vždy pochybovat.

7. Existuje situace z posledních let, kdy model ukazoval něco, čemu zkušený meteorolog nevěřil, ale nakonec měl pravdu právě model? Co takový případ změní v důvěře mezi člověkem a výpočtem?

Nepochybně existuje a sám jsem ještě ve své meteorologické praxi zažil takovou situaci. A nepomohly tehdy ani ansámblové předpovědi, které pomáhají určit jistotu či nejistotu daného scénáře. Takový případ je vždy zdviženým prstem pro meteorologa a ukázkou toho, že se jedná o pravděpodobnostní předpověď, nikoliv jistotu. A zároveň je i poučením a cennou zkušeností.

8. Od 1. července 2026 používá ČHMÚ inovovaný výstražný systém, který více zohledňuje očekávané dopady nebezpečných jevů. Co se po prvních měsících ukazuje jako jeho největší přínos a kde naopak vidíte slabá místa?

Zatím je asi předčasné hodnotit po prvních třech měsících výstražný systém založený na dopadech, nicméně nebude pro nás úplně jednoduché dělat vyhodnocení právě těch dopadů. Protože obecně to není jen čistě meteorologická záležitost. Největší přínos zatím vidíme v tom, že by výstražný systém měl lépe reagovat na to, co je pro lidi skutečným rizikem. Tedy nikoliv jen na to, že spadne 50 mm srážek, ale že to bude mít následně nějaký dopad na lidskou činnost.

Zdroj: Shutterstock

9. Výstraha může vést ke zrušení akce, změně dopravy nebo dalším preventivním opatřením. Kde je pro vás hranice mezi nutnou opatrností a varováním, které může být zpětně vnímáno jako zbytečný poplach?

To je vždycky složité určit. My samozřejmě se snažíme systém nastavit tak, aby bylo co nejméně falešných varování a na druhé straně co nejméně závažných událostí, které nám uniknou. Jenom tak bude systém pro lidi dostatečně věrohodný. Je to i o určité komunikaci směrem k veřejnosti, aby pochopila, že systém má svá omezení.

10. Dokážete uvést případ, kdy jste si po zpětném vyhodnocení sami řekli, že výstraha byla příliš silná nebo že jste situaci vyhodnotili špatně? Co se po takovém zjištění v ČHMÚ mění?

Situace, které se nám nevydařily, si zpětně vyhodnocujeme. Následně se dalšími kroky snažíme předejít tomu, aby se taková situace pokud možno už neopakovala.

11. Čím častěji lidé dostávají výstrahy, které se jich nakonec přímo nedotknou, tím větší může být riziko, že příště varování podcení. Sleduje ČHMÚ, jak veřejnost na četnost výstrah reaguje?

Samozřejmě to sledujeme a snažíme se s těmito informacemi pracovat. Jak už jsem zmínil, je to o vysvětlování toho, jaké jsou limity samotných předpovědí. Ostatně i v malé vesnici kolikrát na jedné straně prší a na druhé nikoli, a teď to vyhodnoťte, jak to tedy vyšlo. A takové rozlišení je zatím mimo naše možnosti předpovědí.

12. Může nastat opačný problém – že meteorologové kvůli obavě z planého poplachu vydají výstrahu později nebo mírnější, než by bylo ideální?

Ano, i taková situace v minulosti nastala. Proto máme zavedený systém konzultací, kde výslednou předpověď, případně výstrahu, konzultují mezi sebou meteorologové z centra a jednotlivých poboček. Právě tyto diskuze často vedou k eliminaci chyb jednotlivce.

13. Co je pro vás profesně horší chyba: varovat před jevem, který nakonec nepřijde, nebo nevydat dostatečně silné varování před jevem, který udeří naplno?

Určitě je horší nevydat dostatečné varování před jevem, který někoho zastihne nečekaně a může způsobit fatální následky. Zkušenosti krizových manažerů z jednotlivých krajů ukazují, že je lepší mít varování, které se nakonec nenaplní, než být nepřipraven.

14. Měl by ČHMÚ podle vás veřejnosti častěji ukazovat i zpětné rozbory nepovedených předpovědí a výstrah – tedy nejen co vyšlo, ale také co nevyšlo a proč?

Snažíme se to dělat na sociálních sítích tak, aby naše práce byla dostatečně transparentní. Věříme, že tak veřejnost pochopí, jak složitý proces je předpověď nebo vydávání výstrah.

15. V roce 2025 jste říkal, že AI modely mohou v relativně blízké budoucnosti převzít významnou část předpovědí, ale že potřebují delší ověřování. Co se za poslední rok reálně změnilo?

Tak máme určitě pokrok v tom, jakým způsobem je AI schopna interpretovat výsledky meteorologických modelů. Zatím větší pokrok nenastal v nahrazení klasických deterministických modelů. Tam zatím nevidíme, že by nastal významný přelom.

16. Při povodních v roce 2024 podle vás některé AI modely nedávaly všude dobré výsledky. Narazili jste od té doby na opačný případ, kdy AI zachytila důležitý vývoj lépe nebo dříve než klasický numerický model?

Pokud vím, tak zatím v tom mezinárodním srovnání máme několik případů, kdy byl AI model lepší například při předpovědi dráhy hurikánu, zase nikoliv ale při určování množství srážek.

17. Co dnes musí AI model prokázat, aby mu ČHMÚ mohl důvěřovat i při situaci, kdy jde o rozsáhlé škody nebo bezpečnost lidí?

Tak při verifikaci musí prokázat vyšší úspěšnost, a to dlouhodobě, než klasické deterministické modely.

18. Jednou z výhod AI modelů je výrazně nižší výpočetní náročnost a rychlost. Může právě rychlost rozhodnout o tom, že v některých typech předpovědí začnou klasické modely ustupovat dříve, než se ještě před pár lety čekalo?

Samozřejmě tato výhoda může v některých případech rozhodnout ve prospěch AI modelů, ale v tuto chvíli to zatím není na pořadu dne. Nelze to ale v brzké budoucnosti vyloučit.

19. AI se učí z minulých dat. Jak velký problém představují extrémní situace, které jsou vzácné nebo se v měnícím klimatu začínají chovat jinak než v historických datech?

Tak lze předpokládat, že člověk nějakým způsobem reaguje na tyto změny a jistě i podobným způsobem na ně bude reagovat umělá inteligence. Tedy obecně bych to považoval za problém řešitelný.

20. Dokážete si představit systém, v němž AI sama vyhodnotí data, sestaví předpověď a doporučí vydání výstrahy? Kdo by měl mít poslední slovo a nést odpovědnost, pokud se algoritmus zmýlí?

Shodou okolností jsme tuto diskuzi nedávno vedli a shodli jsme se na tom, že to brzy bude reálný scénář, ale finální odpovědnost vydání výstrahy bude zůstávat vždy na člověku. Protože kompetentní orgány by nerozhodovaly na základě takové předpovědi bez kontroly člověka.

21. Začínal jste jako meteorolog v roce 2002. Kdybyste se podíval o deset let dopředu, co podle vás zůstane na práci meteorologa nenahraditelně lidské a co už bude běžně dělat stroj?

Jak už bylo zmíněno, lidská zkušenost a praxe, kterou po roky meteorolog získával a stával se tak zkušeným, může být za 10 let postupně nahrazována AI, protože ta dokáže vyhodnotit mnohem větší množství scénářů v mnohem kratším čase. Nicméně stejně jako člověk se AI bude v některých případech mýlit.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#