Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu na Valném shromáždění OSN 23. září varoval, že válka rozpoutaná Ruskem už dávno není pouze problémem Ukrajiny. Vladimira Putina označil za „pacienta nula“, od něhož se podle něj myšlenka války a použití síly šíří dál. Svět podle Zelenského musí ruskému prezidentovi omezit prostor k jednání a především schopnost financovat další boje.
Zelenskyj své varování pronesl v New Yorku před představiteli členských států OSN. Upozornil především na to, že pokud bude mít Putin stále větší volnost v jednání, bude podle něj svět pro ostatní státy nebezpečnější.
Je to pacient nula, ten, od koho se myšlenka války šíří dál.
Ukrajinský prezident dodal, že všude, kam se podle něj tento způsob uvažování rozšíří, přináší bolest, nestabilitu, nová rizika a nové krize.
Pacient nula
Pojem „pacient nula“ použil Zelenskyj ve smyslu přirovnání k člověku, od něhož se pomyslná nákaza války šíří dál. Ukrajinský prezident tím spojil Putinovo rozhodnutí pokračovat ve válce s širším problémem, kdy se vojenská síla podle něj může stát nástrojem k získávání dalšího území a prosazování politických cílů.
Zelenskyj zároveň tvrdil, že Putinovi nestačí dosavadní územní zisky a že hledá další možnosti, jak ve válce pokračovat. Varování přitom nebylo omezeno pouze na samotnou Ukrajinu. Prezident během projevu upozorňoval také na ruský tlak vůči pobaltským státům a Moldavsku.
Jeho argumentace vycházela z předpokladu, že konflikt, který nebyl včas zastaven, může postupně vytvářet další bezpečnostní problémy mimo původní bojiště. Důkazem toho, že Putin je válkou doslova posedlý, jsou i čísla, která ukazují, že Rusko postupuje velmi pomalu a za cenu vysokých ztrát.
Ruská armáda od ledna do srpna 2026 přišla o 248 964 vojáků, zatímco Rusko během této doby získalo něco přes 1 000 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Putin přesto stále tvrdí, že válku vyhrává a že je schopen ji brzy ukončit, ačkoli odborníci jeho slova zpochybňují.
Jak Putina zastavit?
Za klíčový nástroj označil Zelenskyj ekonomický tlak. Výslovně uvedl, že cílem ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu podle něj není samotná ropa, benzin, nafta, rafinerie nebo přístavy. „Naším cílem je schopnost Ruska tuto válku financovat, prodlužovat ji a dělat ji ještě brutálnější a ničivější,“ prohlásil. Podle něj proto musí zůstat terčem ruské příjmy a výrobní kapacity.
Zelenskyj zároveň vyzval státy, aby neuvolňovaly sankce proti Rusku. Podle jeho argumentace každé omezení ekonomického tlaku poskytuje Moskvě více času na pokračování války.
Když někdo dává Rusku více peněz prostřednictvím obchodu, dává této válce více času.
Kromě sankcí zdůraznil ukrajinský prezident i potřebu omezovat obchod s Ruskem a tlačit na jeho příjmy z energetiky. Tento přístup má podle současných analýz i širší ekonomický základ. Američtí analytici uvedli, že ruský vývoz fosilních paliv navzdory sankcím stále generuje odhadem 193 miliard eur ročně a představuje jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů Kremlu pro vedení války.
Další část Zelenského plánu souvisí s očekávanou zimou. Prezident varoval, že Rusko může pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou a topnou infrastrukturu. Ukrajina podle něj současně usiluje o deeskalační kroky před zimou, včetně omezení útoků na energetické objekty.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Rusko i Ukrajina podle něj projevily zájem o omezené příměří týkající se energetiky a přepravy obilí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však zároveň řekl, že Moskva nechce pouze pauzu ve válce, protože by podle něj poskytla Ukrajině a jejím podporovatelům čas na přípravu dalších zbraní.