Češi mají o rodičovství stále zájem, přesto se v zemi rodí rekordně málo dětí. Nová Zpráva o rodině 2026 ukazuje, že řada lidí má méně dětí, než původně plánovala. Mezi hlavní překážky patří dostupnost bydlení, obavy ze zhoršení životní úrovně a obtížné slaďování pracovního a rodinného života.
Podle výzkumu, který je součástí Zprávy o rodině 2026, má 34 procent rodičů méně dětí, než původně zamýšlelo. Současně přibližně 80 procent žen ve věku 18 až 49 let považuje za ideální mít alespoň dvě děti. Vlastní dítě si přeje téměř dvě třetiny bezdětných lidí ve věku 25 až 44 let.
Výsledky tak podle autorů zprávy ukazují, že současný pokles porodnosti nelze jednoduše vysvětlovat tím, že by lidé o děti přestali mít zájem. Významnou roli hrají podmínky, ve kterých rodiny svá rozhodnutí o rodičovství činí.
Počet narozených dětí klesl na historické minimum
Česká republika v posledních letech zaznamenala mimořádně rychlý pokles počtu narozených dětí. V roce 2025 se narodilo 77 636 dětí, což je nejméně v historii statistického sledování na českém území, které probíhá od roku 1785.
Ještě v roce 2021 přišlo na svět přibližně 111 800 dětí. Během čtyř let tak počet živě narozených klesl o více než 30 procent.
Výrazně se snížila také úhrnná plodnost. Zatímco v roce 2021 připadalo na jednu ženu v průměru 1,83 dítěte, v roce 2025 to bylo pouze 1,28 dítěte.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí patří rychlost tohoto poklesu k nejvyšším v Evropské unii. Demografický vývoj zároveň souvisí se stárnutím populace a postupným snižováním počtu lidí v produktivním věku.
Bydlení patří mezi hlavní překážky
Jedním z významných problémů, které lidem komplikují realizaci jejich rodičovských plánů, je dostupnost bydlení. Zpráva o rodině 2026 upozorňuje také na obavy z výrazného propadu životní úrovně po narození dítěte.
Ekonomickou situaci domácností v posledních letech ovlivnil také výrazný růst cen. Spotřebitelské ceny se mezi lety 2022 a 2025 kumulativně zvýšily o více než 33 procent.
Vedle finanční situace hraje roli také možnost skloubit péči o děti se zaměstnáním. Mezi doporučeními Zprávy o rodině 2026 proto nechybí podpora flexibilních forem práce, částečných úvazků nebo služeb péče o děti.
Finanční podpora sama o sobě nestačí
Podle závěrů Zprávy o rodině 2026 by rodinná politika neměla stát pouze na finančních transferech. Autoři doporučují kombinovat finanční podporu s opatřeními, která rodinám usnadní přístup k bydlení, péči o děti a návrat rodičů na pracovní trh.
Mezi navrhovaná opatření patří například podpora nájemního, družstevního a startovacího bydlení, zvýhodněné úvěry pro mladé domácnosti nebo rozšiřování kapacit dětských skupin a dalších služeb péče o děti.
Zpráva zároveň upozorňuje, že současný pokles počtu narozených dětí by neměl vést k unáhlenému rušení kapacit mateřských škol a dalších služeb pro rodiny. Pokud by se podařilo část odkládaných rodičovských plánů uskutečnit, poptávka po těchto službách by se v budoucnu mohla znovu zvýšit.
Rodiny často nevědí, na jakou podporu mají nárok
Dalším problémem je nízká informovanost o opatřeních rodinné politiky. Výzkum RILSA ukázal, že přibližně pětina rodičů a třetina bezdětných hodnotí své znalosti o dostupných opatřeních jako nulové.
Podle autorek a autorů zprávy proto nestačí jednotlivé nástroje podpory pouze zavádět. Důležitá je také jejich srozumitelnost a dostupnost informací o tom, kdo na ně má nárok a jak je možné je využít.
Nízká informovanost se přitom netýká jen finančních dávek. Rodiny mohou mít nedostatečné informace také o možnostech péče o děti, pracovních podmínkách nebo dalších nástrojích, které mají pomoci při kombinaci zaměstnání a rodičovství.
Rodičovské plány často zůstávají nenaplněné
Česká demografická situace tak podle dostupných dat vytváří výrazný rozpor. Zájem o dvě a více dětí mezi lidmi přetrvává, ale část rodin své původní představy nedokáže uskutečnit.
Podle Zprávy o rodině 2026 je proto důležité zaměřit rodinnou politiku na odstraňování konkrétních překážek, které lidem brání v realizaci jejich rodičovských plánů. Vedle finanční situace jde zejména o dostupnost bydlení, možnosti péče o děti, podmínky na trhu práce a možnost sladit pracovní a rodinný život.
Současný pokles porodnosti má přitom význam i mimo samotné rodiny. Počet narozených dětí ovlivňuje budoucí věkovou strukturu obyvatelstva a dlouhodobě také velikost pracovní síly. Demografický vývoj proto představuje jednu z významných výzev pro českou sociální a hospodářskou politiku.