Ceny pražských bytů zůstávají pro značnou část obyvatel obtížně dostupné i v případě, že mají nadprůměrné příjmy. Na problém dostupnosti bydlení upozorňují dlouhodobě odborníci, město i samotní Pražané. Podle průzkumu STEM/MARK hodnotí dostupnost bydlení jako špatnou čtyři pětiny obyvatel hlavního města. Průměrná známka, kterou by Pražané situaci udělili, dosáhla 4,2.
Jedním z politiků, kteří chtějí otázku dostupnosti bydlení řešit, je Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9 a kandidát koalice SPOLU na primátora Prahy. Za jeden z hlavních problémů považuje pomalou přípravu a povolování nové výstavby. Podle něj je potřeba vytvořit podmínky pro rychlejší vznik nových bytů a využít také potenciál městských pozemků.
Nadprůměrný příjem nemusí na vlastní byt stačit
Rozdíl mezi příjmy domácností a cenami nemovitostí je v Praze výrazný. Aktuální ceny bytů se v hlavním městě pohybují ve stovkách tisíc korun za metr čtvereční v závislosti na lokalitě, velikosti a stavu konkrétní nemovitosti.
Pro představu může posloužit modelový příklad. Byt o rozloze 60 metrů čtverečních při ceně 150 000 korun za metr čtvereční stojí 9 milionů korun. Pokud by kupující financoval 80 procent ceny hypotékou, potřeboval by 7,2 milionu korun úvěru a dalších 1,8 milionu korun z vlastních prostředků.
Při úrokové sazbě 5 procent a splatnosti 30 let by měsíční splátka úvěru vycházela přibližně 38 700 korun. Jde však pouze o modelový výpočet, který nezohledňuje individuální podmínky banky, další náklady spojené s vlastnictvím bytu ani případné změny úrokových sazeb.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla průměrná realizovaná cena bytů v Praze v roce 2025 131 520 korun za metr čtvereční. Nabídkové a aktuální tržní ceny se mohou podle konkrétního období a lokality lišit.
Pražané označují dostupnost bydlení za problém
Výsledky průzkumu STEM/MARK potvrzují, že dostupnost bydlení patří mezi významné problémy Prahy. Čtyři z pěti Pražanů ji hodnotí negativně. Průměrná známka 4,2 ukazuje, že obyvatelé města vnímají situaci jako velmi problematickou.
Vysoké ceny se přitom netýkají pouze lidí s nízkými příjmy. Problém se postupně dotýká také středně a nadprůměrně vydělávajících domácností, zejména pokud nemají vlastní kapitál, podporu rodiny nebo jinou nemovitost, kterou by mohly použít k financování nákupu.
Portlík čelí kritice kvůli nemovitostem
Téma bydlení se v případě Tomáše Portlíka dostalo do souvislosti také s jeho vlastním majetkem. V dotazníku pro MF DNES uvedl, že vlastní polovinu rodinného domu a polovinu bytu ve Vysočanech. Následně se objevily informace o dalších třech pražských bytech, které vlastní prostřednictvím své firmy. Jejich celková hodnota podle zveřejněných informací přesahuje 20 milionů korun.
Portlík uvedl, že tyto nemovitosti nezatajil. Vysvětloval, že dotazník se podle něj vztahoval na osobní majetek a že nemovitosti vlastněné prostřednictvím společnosti má uvedené v majetkovém přiznání v registru oznámení vedeném Ministerstvem spravedlnosti.
Jeho vysvětlení ale kritiku neukončilo. Opoziční politici zpochybňovali především způsob, jakým byl jeho majetek v předvolebním dotazníku prezentován. Spor se tak stal součástí širší debaty o tom, jak mají politici transparentně zveřejňovat svůj majetek.
Airbnb tvoří jen část pražského bytového fondu
Mezi často zmiňované faktory ovlivňující dostupnost bydlení patří také krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem typu Airbnb. Aktuální data ale ukazují, že z hlediska celého pražského bytového fondu jde o relativně omezenou část.
V červnu 2026 bylo v Praze evidováno 7 878 aktivních celých bytů nebo domů nabízených prostřednictvím Airbnb. Vzhledem k celkovému počtu přibližně 720 000 bytů v metropoli jde zhruba o 1,1 procenta bytového fondu.
Situace se však výrazně liší podle jednotlivých částí města. V Praze 1 je podíl krátkodobě pronajímaných bytů výrazně vyšší a podle dostupných analýz se pohybuje kolem pětiny bytového fondu.
Data proto ukazují, že Airbnb může mít významný lokální dopad, zejména v centru Prahy, ale samo o sobě nemůže vysvětlovat celý problém nedostupného bydlení v metropoli.
Praze chybí desetitisíce bytů
Jedním z hlavních problémů je podle dostupných analýz dlouhodobý rozdíl mezi potřebou bydlení a počtem nově dokončovaných bytů. Podle analýzy citované v souvislosti s pražským bytovým trhem dosáhl kumulovaný deficit od roku 2006 do roku 2026 91 427 bytů.
Pro srovnání, počet celých bytů nabízených prostřednictvím Airbnb představuje pouze zlomek tohoto čísla. Pokud by se všechny tyto jednotky okamžitě přesunuly na trh dlouhodobého bydlení, odstranily by přibližně 8,6 procenta uvedeného kumulovaného deficitu.
Rozdíl mezi oběma čísly ukazuje, že řešení bytové krize nelze založit pouze na regulaci krátkodobých pronájmů. Významnou roli hraje také tempo nové výstavby, dostupnost stavebních pozemků, územní plánování a délka přípravy jednotlivých projektů.
Příprava nové výstavby trvá roky
Významnou překážkou je podle odborníků také délka přípravy bytových projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že příprava bytových domů dnes může trvat přibližně sedm až deset let. Do tohoto období se započítává nejen samotné stavební povolení, ale širší proces přípravy projektu.
Samotná výstavba domu je přitom pouze jednou částí celého procesu. Investor musí před zahájením stavby řešit například projektovou přípravu, územní plánování, povolování, vyjádření dotčených orgánů a další administrativní kroky.
Právě zrychlení přípravy nové výstavby patří mezi témata, která Portlík v souvislosti s řešením pražského bydlení zdůrazňuje.
Řešení má být ve výstavbě, tvrdí Portlík
Podle Portlíka není možné dlouhodobě vyřešit vysoké ceny bytů pouze prostřednictvím regulace nájemného nebo zásahů proti jednotlivým typům pronájmu. Za klíčové považuje zvýšení nabídky bytů a rychlejší využívání pozemků vhodných pro výstavbu.
Podobně o problému dlouhodobě hovoří také pražští urbanisté. Pokud počet nově vznikajících bytů zaostává za poptávkou, tlak na jejich ceny a nájemné přetrvává.
Problém dostupnosti bydlení tak není pouze otázkou příjmů domácností. Rozhodující je také poměr mezi příjmy, cenou nemovitostí, úrokovými sazbami a množstvím bytů, které jsou na trhu k dispozici.
Praha se proto v příštích letech bude muset vypořádat nejen s vysokými cenami, ale také s otázkou, jak výrazně zvýšit tempo nové bytové výstavby. Právě na tom bude záviset, zda se vlastní bydlení stane dostupnější i pro domácnosti, které dnes mají nadprůměrné příjmy, ale na pořízení bytu v hlavním městě stále nedosáhnou.